Es ist nötig, die Anfänge der Organisation moderner Verwaltung auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik schon am Ausgang des feudalen Absolutismus zu suchen. In der Habsburger Monarchie begann sich damals im Rahmen des Staatslebens ein Bedarf neuer Organe zu äußern, die fähig wären, die vom absolutistischen Staat schrittweise durchführenden Reformen sicherzustellen.
Nach dem Jahre 1848 begann auch die Idee der Errichtung der Zweigleisigkeit der öffentlichen Verwaltung – der territorialen Selbstverwaltung. Die territoriale Selbstverwaltung war schon im Allgemeinen Reichsgesetzblatt im Jahre 1849 gesetzlich verankert.
Am 28. Oktober 1918 wurde die selbständige Tschechoslowakische Republik vom Präsidium des Nationalausschusses ausgerufen. Eine der wichtigsten Aufgaben des neuen Staates war es, ein störungsfreies Funktionieren der öffentlichen Verwaltung sicherzustellen. Die Lösung brachte die sog. Rezeptionsnorm - Gesetz Nr. 11/1918 Slg., das am Tag der Unabhängigkeitserklärung erlassen wurde. Das Rezeptionsgesetz übernahm also die österreichisch-ungarische Rechtsordnung und die öffentliche Verwaltung. Es übernahm zwei ganz unterschiedliche Rechtssysteme und Systeme der öffentlichen Verwaltung. In den böhmischen Ländern waren also österreichische Behörden und Selbstverwaltung weiterhin tätig.
Die Nachkriegstschechoslowakei übernahm das System der öffentlichen Verwaltung aus der Zwischenkriegszeit nicht, sondern bildete das neue System der Nationalausschüsse. Die Nationalausschüsse begannen in der Zeit des Befreiungskampfes in den böhmischen Ländern und in der Slowakei zu entstehen. Unmittelbar nach der Befreiung war es in Anknüpfung auf das Kaschauer Regierungsprogramm nötig, die Rechtsregelung für die Nationalausschüsse vorzubereiten.
Nach dem kommunistischen Umsturz im Februar 1948 festigte sich die Position der Nationalausschüsse und sie wurden in der tschechoslowakischen Verfassung aus dem Jahre 1948 und später auch in der Verfassung vom 1960 verankert. Es wurde ein System der Kreis-, Bezirks- und örtlichen Nationalausschüsse gebildet.
Die letzte Etappe der Entwicklung der öffentlichen Verwaltung ist mit der Demokratisierung aller Bestandteile des Staatsmechanismus nach dem Jahre 1989 verbunden. Im Jahre 1990 wurde die neue Gemeindeordnung erlassen, die die Nationalausschüsse auflöste. Sie beschritt den Weg zum Aufbau einer modernen demokratischen öffentlichen Verwaltung.
Obsah
Kapitola 1
1.1 ÚSTŘEDNÍ SPRÁVA
1.2 ZÁNIK SPOLEČNÝCH ORGÁNŮ ZEMÍ ČESKÉ KORUNY
1.3 ČESKÁ DVORSKÁ KANCELÁŘ V LETECH 1620 - 1749
1.4 SPRÁVA JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ
1.5 KRAJSKÁ SPRÁVA
1.6 VRCHNOSTENSKÁ SPRÁVA
1.7 SPRÁVA MĚST
1.8 VOJENSKÁ SPRÁVA
1.9 CÍRKEVNÍ SPRÁVA
Kapitola 2
2.1 POČÁTKY ORGANIZACE OKRESNÍ POLITICKÉ SPRÁVY
2.2 POKUSY O VYTVOŘENÍ KRAJSKÉ SPRÁVY (KRAJSKÉ ÚŘADY – KRAJSKÉ VLÁDY)
2.3 POČÁTKY ORGANIZACE ZEMSKÉ POLITICKÉ SPRÁVY
2.4 POČÁTKY ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY
2.5 POČÁTKY OBECNÍ SAMOSPRÁVY
2.6 POČÁTKY OKRESNÍ SAMOSPRÁVY
2.7 POČÁTKY ZEMSKÉ SAMOSPRÁVY
2.8 POČÁTKY UHERSKÉ VEŘEJNÉ SPRÁVY
Kapitola 3
3.1 VZNIK SAMOSTATNÉHO ČESKOSLOVENSKA A VEŘEJNÁ SPRÁVA
3.1.1 Vyhlášení prvního zákona státu
3.1.2 Vznik ČSR a recepce rakouské a uherské správy
3.1.3 Odraz vzniku československého státu na Moravě
3.1.4 Odraz vzniku československého státu ve Slezsku
3.1.5 Situace na Slovensku po vyhlášení Martinské deklarace
3.1.6 Vznik a organizace okresních a místních národních výborů v českých zemích a místních národních rad na Slovensku
3.1.7 Rozsah působnosti národních výborů a národních rad
3.1.8 Pokus německých nacionalistů o iredentistický puč
3.1.9 Likvidace národních výborů a národních rad
3.1.10 Územní samospráva v českých zemích v prvních letech Československé republiky
3.1.11 Samospráva tzv. statutárních měst
3.1.12 Komplikace v oblasti státní správy ve Slezsku
3.1.13 Situace v oblasti státní správy na Slovensku
3.1.14 Organizace politické správy na Podkarpatské Rusi po jejím připojení k Československé republice
3.2 VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY VE DVACÁTÝCH LETECH
3.2.1 Vývoj ústřední správy
3.2.1.1 Ministerstva
3.2.1.2 Ostatní ústřední úřady
3.2.2 Vývoj místní správy
3.2.2.1 Župní zákon (1920)
3.2.2.1.1 Příprava a vydání župního zákona
3.2.2.1.2 Organizace správy podle župního zákona
3.2.2.1.3 K hodnocení zákona o župním zřízení
3.2.2.2 Vývoj politické správy a územní samosprávy v letech 1920 - 1927
3.2.2.2.1 Vývoj správní organizace v českých zemích
3.2.2.2.2 Vývoj státní správy na Slovensku v letech 1920 – 1923
3.2.2.2.3 Příprava realizace župního zákona a jeho zavedení na Slovensku
3.2.2.2.4 Vývoj správy na Podkarpatské Rusi
3.2.2.3 Příprava, přijetí a realizace zákona o organizaci politické správy (1927 – 1928)
3.2.2.3.1 Příprava a přijetí organizačního zákona
3.2.2.3.2 Realizace organizačního zákona
3.3 VEŘEJNÁ SPRÁVA VE TŘICÁTÝCH LETECH
3.3.1 Státní správa
3.3.2 Obecní samospráva
3.4 SPECIALIZOVANÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA
3.4.1 Finanční práva
3.4.2 Vojenská správa
Kapitola 4
Kapitola 5
Kapitola 6
Kapitola 7
7.1 NÁRODNÍ VÝBORY V LETECH 1948 - 1954
7.2 NÁRODNÍ VÝBORY V LETECH 1954 – 1960
7.3 NÁRODNÍ VÝBORY V LETECH 1960 – 1967
7.4 NÁRODNÍ VÝBORY V LETECH 1967 – 1990
Kapitola 8
8.1 ZMĚNY VE VEŘEJNÉ SPRÁVY NA POČÁTKU DEVADESÁTÝCH LET
8.2 VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY OD ROKU 1993
8.2.1 Obecní zřízení
8.2.2 Krajské zřízení
8.2.3 Finanční správa
8.2.4 Sociální správa
8.2.5 Vojenská správa
Kapitola 9
Cíle a témata práce
Tato publikace se komplexně věnuje historickému vývoji organizace veřejné správy na území dnešní České republiky od konce feudálního absolutismu v roce 1620 až do současnosti. Hlavním cílem je analýza proměn správních struktur, od habsburské monarchie, přes vznik a vývoj Československa, období totality až po demokratickou veřejnou správu po roce 1989.
- Historická geneze státní správy v habsburské monarchii (1848–1918).
- Vývoj organizace veřejné správy v meziválečném Československu.
- Role národních výborů v poválečném období a socialistické éře.
- Transformace veřejné správy po roce 1989 a vznik krajského zřízení.
Auszug aus dem Buch
POČÁTKY FORMOVÁNÍ MODERNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY (1620 – 1848)
Poátky vytváení základ moderních politických a státních systém, tedy zapoetí pebudování zastaralého feudálního správního aparátu patí, stejn jako vtšina evropských stát, do období pozdního feudalismu, kdy se v rámci státního života, zaala stále více projevovat poteba nových orgán, které by byly schopny zabezpeovat absolutistickým státem postupn provádné reformy. Poátky tohoto procesu je tedy teba hledat v období osvícenského absolutismu, vlády Marie Terezie a Josefa II. Základním charakteristickým rysem tereziánského a josefínského období z pohledu vývoje správního mechanismu je postátnní správy v ústedí, zemích i krajích a podstatné zásahy i do nejnižší instance, které smovaly proti stavm. Stavovský vliv byl vytlaován nov se konstitující byrokracií. Státní správa se tedy postupn profesionalizovala, u stále vtšího okruhu úedník se vyžadovalo právnické vzdlání.
Na poátku vlády Františka I. bylo stanoveno, že právnické studium je nutné ve všech správních odvtvích pro úedníky zabývající se konceptními pracemi. Disciplina úednictva se udržovala zavedením tzv. konduity z roku 1781, ve které se pravideln sledoval zájem, výkon, píle a schopnost každého jednotlivého úedníka. Instrukce pro úednictvo z 13. prosince 1783, oznaována jako pastýský list Josefa II., oekávala, že všichni úedníci se budou bez výjimky snažit, aby vnikli do ducha panovníkova naízení, nebudou úadovat jen mechanicky, nýbrž všichni se budou pokládat za císaovy spolupracovníky, a brojila proti úednímu šimlu a zbytenému psaní. V roce 1784 byla prohlášena nmina všeobecným úedním jazykem a ti úedníci, kteí by se jí nenauili, mli být propuštni a dostat penzi podle služebních let.
Zusammenfassung der Kapitel
Kapitola 1: Analyzuje počátky modernizace správního aparátu od feudálního absolutismu až po osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II.
Kapitola 2: Popisuje vývoj státní správy v období habsburské monarchie se zaměřením na vznik politické správy a počátky územní samosprávy.
Kapitola 3: Mapuje vznik Československa a organizaci veřejné správy v meziválečném období včetně problematiky národních výborů.
Kapitola 4: Zabývá se správou ve druhé republice po mnichovském diktátu.
Kapitola 5: Přibližuje státní správu v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945.
Kapitola 6: Věnuje se správě v osvobozeném Československu těsně po skončení války.
Kapitola 7: Analyzuje systém národních výborů v socialistickém Československu mezi lety 1948 a 1990.
Kapitola 8: Zaměřuje se na transformaci a rozvoj veřejné správy po demokratických změnách po roce 1989.
Kapitola 9: Rozebírá vývoj a historii správního soudnictví.
Schlüsselwörter
veřejná správa, státní správa, samospráva, historie, dějiny, Československo, národní výbory, reforma, organizace, 1848, 1918, 1945, 1989, politická správa, obecní zřízení.
Häufig gestellte Fragen
Čemu se tato publikace primárně věnuje?
Kniha se věnuje historickému vývoji organizace moderní veřejné správy na českém území od 17. století až po nedávné reformy v 21. století.
Které historické éry jsou v knize pokryty?
Publikace zahrnuje období feudalismu, habsburskou monarchii, meziválečné Československo, protektorát, období socialismu a demokratické období po roce 1989.
Co je hlavním cílem práce?
Hlavním cílem je chronologický rozbor a analýza změn správních struktur, které formovaly dnešní podobu české veřejné správy.
Jaké metody jsou v práci použity?
Práce využívá historicko-právní metodu, analýzu dobových dokumentů, zákonů a vládních nařízení.
Co je obsahem hlavních kapitol?
Kapitoly postupně rozebírají vývoj jednotlivých úrovní správy (státní, krajské, obecní) a jejich reakce na politické změny v průběhu historie.
Která klíčová témata knihu charakterizují?
Klíčovými tématy jsou centralizace vs. samospráva, národní výbory, demokratizace správy a legislativní reformy.
Jaké bylo postavení tzv. Národních výborů v období 1945-1990?
Národní výbory byly základními orgány státní moci a správy, které postupně kumulovaly pravomoci a byly podřízeny vládě v rámci socialistického zřízení.
Jaké byly hlavní změny ve veřejné správě po roce 1989?
Po roce 1989 došlo k obnově obecní samosprávy a později k zavedení krajského zřízení, což odráželo potřebu demokratizace a decentralizace správy.
- Arbeit zitieren
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor:in), 2009, Die Entwicklung der Organisation der modernen tschechischen öffentlichen Verwaltung, München, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/131994
