Klademe si otázku, zda je zcela oprávněný Hayekův názor, že to byl právě Descartes, kdo zformuloval základní teze konstruktivistického racionalismu.
Nejprve je nutné objasnit, co vůbec Friedrich A. von Hayek myslí pojmem „konstruktivistický racionalismus“. V první části této práce proto začnu vysvětlením Hayekových základních filosofických tezí. Poté ukáži, na jakých základních předpokladech teorie poznání tyto teze stojí a proč je Hayekova filosofie filosofií kritickou/evoluční. Nakonec vysvětlím, proč je jeho model světa alternativním modelem k představám konstruktivistických racionalistů; v čem přesně spočívá konstruktivistický racionalismus; a na závěr jeho explicitní výtky vůči Descartesovi.
Ve druhé části této práce se obrátíme ke spisům Descartesa, abychom v nich našli přinejmenším náznaky možné obhajoby proti Hayekově kritice. Nejprve celkově přiblížím Descartesův substanciální dualismus a funkci Boha. Dále vysvětlím, kdo (nebo co) je v tomto systému člověk. V tomto ohledu vyjde najevo, že je podle Descartesa možné chápat člověka dvěma odlišnými způsoby: za 1.jako poznávající Ego (proti světu) a za 2.jakožto žijícího člověka, jako spojení těla a duše (ve světě).
V další kapitole budu zkoumat možnosti a meze poznání člověka, abych ukázala, že jeho poznání není podle Descartesa neomezeným (a že tedy v tomto smyslu Descartes není konstruktivistickým racionalistou). Nakonec se budu zabývat tím, co je podle Descartesa nejlepší činností člověka. Pokusím se vysvětlit, co je to descartesovský projekt řádné mysli. Nakonec ukážu, že mluví-li Descartes o jakémkoli reformním úsilí potom toto úsilí směřuje vždy a pouze od Já k Já. Jeho projekt řádné mysli lze tedy chápat jako návrh privátní reformy sebe sama. Ukáži však, že myšlenku přenosu této privátní reformy na společnost Descartes výslovně odmítá - že tedy odsuzuje pokusy o společenskou reformu jako projev nerozumu. To bude také mým druhým argumentem proti Hayekově kritice.
V závěru celkově shrnu, proč se domnívám, že Hayekova kritika René Descartesa není zcela oprávněná a že konstruktivisticky racionalistické jsou teprve až určité interpretace jeho prací. Nakonec připojím krátkou úvahu o situaci člověka ve světě, která je podle mého názoru v obou filosofických koncepcích v mnoha ohledech velmi podobná: Nezávisle na „nepřekonatelné“ odlišnosti obou konceptů se totiž situace člověka ve-světě v souvislosti se spontánním řádem v prvním a s Bohem v druhém případě ukazuje v základních rysech jako tatáž.
Obsah práce
1 Úvod
2 Fridrich A. von Hayek a jeho alternativní model světa ke konstruktivistickému racionalismu
2.1 Hayekova filosofie společnosti: Teorie spontánního řádu a kulturní evoluce
2.2 Teorie poznání v základech teorie kulturní evoluce a spontánního řádu
2.3 Osudný omyl konstruktivistického racionalismu
3 Filosofie René Descartesa
3.1 Substanciálně dualistický svět a Bůh jako garant jeho existence
3.2 Kdo je člověk? O lidské přirozenosti
3.3 Možnosti a omezení lidských znalostí
3.4 Co má být lidskou snahou? - Projekt řádné mysli jako privátní, a nikoli společenské reformy
4 Závěr: Lidská situace ve světě
Cíle práce a tematické okruhy
Hlavním cílem této bakalářské práce je kriticky přezkoumat oprávněnost Hayekovy interpretace René Descartesa jako zakladatele konstruktivistického racionalismu. Práce zkoumá, zda Descartes skutečně zastával neomezenou víru v rozum, a snaží se prokázat, že jeho projekt řádné mysli je zaměřen na privátní reformu jednotlivce, nikoli na společenské inženýrství.
- Analýza Hayekova konceptu spontánního řádu a kulturní evoluce.
- Metafyzický systém René Descartesa (res cogitans a res extensa).
- Rozlišení mezi žijícím člověkem a poznávajícím subjektem (Egem).
- Vztah mezi lidskou přirozeností, metodou a privátní reformou mysli.
- Argumentace proti zařazení Descartesa mezi konstruktivistické racionalisty.
Auszug aus dem Buch
3.1 Substanciálně dualistický svět a Bůh jako garant jeho existence
V této kapitole se pokusíme celkově přiblížit Descartesův metafyzický systém. Proto se nejprve obrátíme na jeho Principy, v nichž tento systém představil jako celek. Vycházejíce z jeho definice substance načrtneme dualistický koncept světa a určíme v něm a vůči němu místo Boha jako jediné nestvořené substance. Poté se vzhledem k intencím této práce budeme zabývat postupným odhalováním tohoto metafyzického systému poznávajícím subjektem tak, jak jej zachycují Meditace. Toto odhalování nám pomůže nejen lépe pochopit, co přesněji substance jsou, ale také jak je ve světě poznáváme.
Nejprve se tedy budeme zabývat tím, co Descartes vůbec rozumí pod pojem substance.
V Principech ji nejprve definuje jako „(...) věc, která existuje tak, že ke své existenci nepotřebuje žádnou další věc“, to znamená jako věc, která je ve své existenci zcela nezávislá na jiném a jako takto nezávislá může být rovněž uchopena lidskou racionalitou. Takové definici substance odpovídá jedna jediná věc, kterou člověk takto myslí a myslet může - a sice ta, kterou v jeho mysli představuje idea „nanejvýš dobrého a dokonalého Boha“. Ve světě je tedy podle této definice pouze jedna substance, kterou je Bůh.
Zusammenfassung der Kapitel
1 Úvod: Práce představuje výzkumnou otázku ohledně Hayekovy kritiky Descartesa a nastiňuje strukturu argumentace rozdělenou do dvou hlavních částí.
2 Fridrich A. von Hayek a jeho alternativní model světa ke konstruktivistickému racionalismu: Kapitola vysvětluje základní Hayekovy teze o spontánním řádu, kulturní evoluci a kritice konstruktivistického racionalismu.
3 Filosofie René Descartesa: Tato část analyzuje Descartesův dualismus, jeho pojetí člověka a povahu jeho metody jako nástroje pro dosažení vnitřní řádnosti.
4 Závěr: Lidská situace ve světě: Autor shrnuje své argumenty a dochází k závěru, že Hayekova interpretace Descartesa jako konstruktivisty není zcela oprávněná.
Schlüsselwörter
René Descartes, F. A. von Hayek, konstruktivistický racionalismus, spontánní řád, kulturní evoluce, res cogitans, res extensa, metafyzika, metoda, implicitní vědění, subjekt, rozum, dualismus, věda, řádná mysl.
Häufig gestellte Fragen
O čem tato práce pojednává?
Práce analyzuje kritiku René Descartesa ze strany ekonoma a filosofa F. A. von Hayeka, který Descartesa označuje za zakladatele konstruktivistického racionalismu.
Jaké jsou hlavní tematické okruhy práce?
Mezi hlavní témata patří Hayekova teorie spontánního řádu, Descartesova metafyzika dualismu a analýza lidské situace ve světě v obou těchto filosofických koncepcích.
Co je primárním cílem této práce?
Cílem je zpochybnit Hayekovo tvrzení, že Descartes byl konstruktivistickým racionalistou, a ukázat, že jeho metodologický projekt sloužil k privátní reformě jednotlivce.
Jakou vědeckou metodu práce využívá?
Práce využívá komparativní analýzu textů primárních děl René Descartesa (zejména Meditace a Pravidla) a Hayekových prací o filosofii společnosti.
Co je obsahem hlavní části práce?
Hlavní část se věnuje podrobné rekonstrukci Descartesova metafyzického systému a jeho rozlišení mezi smyslovým poznáním a rozumovou jistotou.
Které klíčové pojmy charakterizují tuto práci?
Klíčovými pojmy jsou spontánní řád, konstruktivistický racionalismus, res cogitans, res extensa a projekt řádné mysli.
V čem spatřuje autor práce největší rozdíl mezi oběma mysliteli?
Autor naznačuje, že zatímco Hayek klade důraz na evoluční vývoj institucí, Descartes se zaměřuje na vnitřní aktivitu rozumu a zajištění jistoty poznání.
Jaký postoj zaujímá Descartes k politické reformě podle této práce?
Podle autorky Descartes politickou reformu výslovně odmítá, neboť ji považuje za projev nerozumu; jeho projekt je zaměřen výhradně na reformu vlastního Já.
Proč je hypotéza Boha v Descartesově systému pro autorku důležitá?
Hypotéza Boha slouží jako důkaz, že Descartes nestaví lidský rozum na úroveň vševědoucnosti, čímž oslabuje Hayekovu kritiku konstruktivismu.
- Quote paper
- Radka Tomeckova (Author), 2007, Dopouští se Descartes konstruktivistického omylu?, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/130182
