Das Erbrecht befasst sich mit dem Übergang des Vermögens eines verstorbenen Menschen (natürlicher Person) nach deren Tod auf andere natürliche oder juristische Personen. Dadurch wird das Recht, Vermögen zu erben, realisiert. Die Erbschaft fällt auf Grund Testaments, Gesetzes oder aus diesen beiden Gründen an. Im ersten Falle entscheidet darüber der Wille des Verstorbenen, im zweiten Falle entscheidet das Gesetz, welches den Kreis von Personen und den Umfang ihrer Rechte zum Vermögen des Erblassers abgrenzt.
Obsah
1. HISTORIE DĚDICKÉHO PRÁVA
1.1 DĚDĚNÍ PODLE ŘÍMSKÉHO PRÁVA
1.2 DĚDĚNÍ VE STŘEDOVĚKU
1.3 KODIFIKACE MODERNÍHO DĚDICKÉHO PRÁVA
2. SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA DĚDICKÉHO PRÁVA
3. PŘEDPOKLADY DĚDĚNÍ
3.1 SMRT ZŮSTAVITELE
3.2 EXISTENCE DĚDICTVÍ
3.3 PRÁVNÍ DŮVOD DĚDĚNÍ
3.4 ZPŮSOBILÝ DĚDIC
4. DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA (INTESTÁTNÍ POSLOUPNOST)
4.1 PRVNÍ DĚDICKÁ SKUPINA
4.2 DRUHÁ DĚDICKÁ SKUPINA
4.3 TŘETÍ DĚDICKÁ SKUPINA
4.4 ČTVRTÁ DĚDICKÁ SKUPINA
4.5 ODÚMRŤ
4.6 ZAPOČTENÍ DARŮ
4.7 OCHRANA OPRÁVNĚNÉHO DĚDICE
5. DĚDĚNÍ NA ZÁKLADĚ TESTAMENTU (TESTAMENTÁRNÍ POSLOUPNOST)
5.1 ZÁVĚŤ JAKO NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ POŘÍZENÍ NA PŘÍPAD SMRTI A JEJÍ NÁLEŽITOSTI
5.2 NÁLEŽITOSTI OSOBY POŘIZOVATELE
5.3 NÁLEŽITOSTI VŮLE POŘIZOVATELE A JEJÍHO PROJEVU
5.4 OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ZÁVĚTI
5.4.1 Stanovení dědice, určení dědických podílů
5.4.2 Zřízení nadace nebo nadačního fondu v závěti
5.4.3 Náhradní dědic
5.4.4 Ochrana neopomenutelných dědiců
5.4.5 Vydědění
5.4.6 Podmínka a příkaz
5.5 FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI ZÁVĚTI
5.5.1 Formy závěti
5.5.2 Formy závěti de lege ferenda
5.6 ÚSCHOVA ZÁVĚTI
5.7 ZRUŠENÍ ZÁVĚTI
5.8 LISTINA O ODVOLÁNÍ ZÁVĚTI
5.9 LISTINA O VYDĚDĚNÍ
5.10 LISTINA O SPRÁVĚ DĚDICTVÍ
6. ŘÍZENÍ O DĚDICTVÍ
6.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA DĚDICKÉHO ŘÍZENÍ, PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY
6.2 PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST V ŘÍZENÍ O DĚDICTVÍ
6.2.1 Pravomoc v řízení o dědictví (dědické řízení s cizím prvkem)
6.2.2 Příslušnost v řízení o dědictví
6.3 ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ A DALŠÍ SUBJEKTY DĚDICKÉHO ŘÍZENÍ
6.3.1 Účastníci řízení
6.3.2 Zastoupení účastníků řízení
6.3.3 Soudy
6.3.4 Notáři jako soudní komisaři
6.4 PRŮBĚH ŘÍZENÍ O DĚDICTVÍ
6.4.1 Zahájení řízení a předběžné šetření
6.4.2 Zastavení řízení dle § 175h občanského soudního řádu
6.4.3 Zastavení dědického řízení podle §175h odst. 2 občanského soudního řádu
6.4.4 Zjišťování dědiců a vyrozumění o jejich dědickém právu
6.4.5 Nařízení jednání
6.4.6 Zjišťování majetku a dluhů zůstavitele
6.4.7 Usnesení o dědictví
6.4.8 Likvidace dědictví
6.4.9 Dodatečné projednání dědictví
6.4.10 Opravné prostředky v řízení o dědictví
7. DĚDICTVÍ A TRESTNÍ PRÁVO
7.1 TRESTNÝ ČIN POŠKOZOVÁNÍ CIZÍCH PRÁV
7.2 TRESTNÝ ČIN PODVODU
7.3 TRESTNÝ ČIN VYDÍRÁNÍ
7.4 ZNALECKÝ POSUDEK JAKO JEDEN Z DŮKAZNÍCH PROSTŘEDKŮ
7.5 ZNALECKÉ ZKOUMÁNÍ V OBORU KRIMINALISTIKA, ODVĚTVÍ EXPERTÍZA RUČNÍHO PÍSMA
7.6 TRESTNÝ ČIN VRAŽDY
7.7 DALŠÍ TRESTNÉ ČINY
Cíle a témata publikace
Hlavním cílem této publikace je poskytnout komplexní přehled o dědickém právu v České republice, vysvětlit základní právní mechanismy přechodu majetku zemřelých osob na právní nástupce a analyzovat procesní aspekty dědického řízení. Výzkumná otázka se zaměřuje na to, jakým způsobem platná právní úprava řeší střet mezi autonomií vůle zůstavitele a ochranou zákonných či neopomenutelných dědiců.
- Historický vývoj dědického práva od římských počátků po současnost.
- Právní předpoklady dědění a rozbor zákonné dědické posloupnosti.
- Podrobné náležitosti závětí, jejich forem a problematiky vydědění.
- Procesní průběh řízení o dědictví a role notářů jako soudních komisařů.
- Interakce dědického práva s trestním právem a prevence podvodných jednání.
Auszug aus dem Buch
3.2 EXISTENCE DĚDICTVÍ
Dalším předpokladem realizace dědického práva je existence práv, zejména vlastnických práv, která mají na dědice přejít. Tedy existence dědictví. Do dědictví patří zejména věci v individuálním vlastnictví, a to věci jak movité, jak nemovité. Vedle věcí dědictví zahrnuje dále pohledávky zůstavitele pokud jeho smrtí nezanikly. Konečně jsou to práva z nichž je třeba upozornit zejména na práva autorská, práva z vynálezů a objevů.
Každý dědic si však musí uvědomit, že vedle dědí i pasiva. Tedy součástí dědictví jsou i dluhy zůstavitele. Výjimkou jsou pouze dluhy, které smrtí zůstavitele zanikly, tedy povinnosti jejichž splnění bylo vázáno jen na osobu zůstavitele.
Souhrn kapitol
HISTORIE DĚDICKÉHO PRÁVA: Tato kapitola mapuje vývoj dědického práva od římských principů, přes středověké pojetí, až po moderní kodifikaci.
SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA DĚDICKÉHO PRÁVA: Autor zde představuje základní právní normy, které v současnosti upravují oblast dědění v ČR.
PŘEDPOKLADY DĚDĚNÍ: Kapitola definuje nutné podmínky pro zahájení dědického procesu, jako je smrt zůstavitele a právní důvod dědění.
DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA (INTESTÁTNÍ POSLOUPNOST): Rozbor dědických skupin, které nastupují v případě, že zůstavitel nezanechal závěť.
DĚDĚNÍ NA ZÁKLADĚ TESTAMENTU (TESTAMENTÁRNÍ POSLOUPNOST): Podrobný průvodce náležitostmi závěti, jejími formami a možnostmi zůstavitele nakládat s majetkem.
ŘÍZENÍ O DĚDICTVÍ: Praktický popis dědického řízení před soudy a notáři, včetně jednotlivých fází a procesních úkonů.
DĚDICTVÍ A TRESTNÍ PRÁVO: Analýza trestněprávních rizik v dědickém právu, jako jsou podvody, falšování závětí či poškozování cizích práv.
Klíčová slova
dědictví, zůstavitel, dědic, závěť, zákonná dědická posloupnost, testament, vydědění, dědické řízení, soudní komisař, notář, neopomenutelný dědic, odúmrť, darování pro případ smrti, trestný čin podvodu, majetková práva.
Často kladené dotazy
Worum es in der Arbeit grundsätzlich geht?
Publikace se zabývá problematikou dědického práva v České republice, přičemž podrobně vysvětluje principy přechodu majetku po smrti zůstavitele na jeho nástupce.
Was die zentralen Themenfelder sind?
Mezi hlavní témata patří zákonná i testamentární dědická posloupnost, procesní náležitosti dědického řízení a problematika spojená s ochranou dědiců a majetkovými vztahy.
Was das primäre Ziel oder die Forschungsfrage ist?
Cílem práce je srozumitelně vysvětlit složitý právní rámec dědění a analyzovat, jakým způsobem jsou chráněny zájmy různých zúčastněných stran v rámci dědického řízení.
Welche wissenschaftliche Methode verwendet wird?
Publikace využívá především analytickou metodu práce s právními předpisy a judikaturou, přičemž doplňuje teorii o praktické ukázky vzorů závětí a usnesení.
Was im Hauptteil behandelt wird?
Hlavní část se věnuje dělení dědictví podle zákona, formálním náležitostem závětí, roli notářů v řízení a trestněprávním aspektům souvisejícím s dědickými spory.
Welche Schlüsselwörter die Arbeit charakterisieren?
Práce je definována pojmy jako zůstavitel, dědic, testament, dědické řízení, vydědění a majetková práva.
Jaký je rozdíl mezi zákonnou a testamentární posloupností?
Zákonná posloupnost nastupuje tehdy, když zůstavitel nezanechá závěť, a dědicové jsou určeni zákonem. Testamentární posloupnost dává přednost vůli zůstavitele vyjádřené v závěti.
Jakou roli hraje notář v dědickém řízení?
Notář vystupuje jako soudní komisař, který je soudem pověřen vedením dědického řízení, zjišťováním majetku a přípravou podkladů pro rozhodnutí.
Co je to neopomenutelný dědic?
Jde o potomky zůstavitele, kteří mají právo na zákonný podíl z dědictví, i když je zůstavitel v závěti opomene, pokud nejsou zákonným způsobem vyděděni.
- Quote paper
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Author), Dr. Ilona Schelleová (Author), Dr. Karel Schelle, jr. (Author), Dr. Klára Hejtmánková (Author), Dr. Marek Fryšták (Author), 2010, Erbrecht in der Tschechischen Republik, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/143693
