Das Wesen des Schiedsverfahrens und der anschließenden Vollstreckung von Schiedssprüchen liegt in der Übertragung der Verhandlung und der Entscheidungstätigkeit aus den Gerichten auf die Schiedsrichter. Es kann sich entweder um natürliche ad hoc ausgewählte Personen oder ständige Sonderschiedsgerichte handeln. Diese Art der Streitschlichtung besteht in der Vorlegung der Streitigkeit einer von beiden Parteien ausgewählten unparteiischen Person – einem Schiedsrichter. Es wird aufgrund der dem Schiedsrichter vorgelegten Beweise und Behauptungen entschieden. Die Parteien stimmen dabei der Tatsache zu, dass die Entscheidung endgültig und verbindlich sein wird.
Obsah
1. Historie rozhodčího řízení
1.1 Rozhodčí řízení ve středověku
1.2 Rozhodčí řízení od druhé poloviny 19. století
1.2.1 Právní úprava rozhodčího řízení podle rakouského soudního řádu
1.2.2 Řízení před burzovními rozhodčími soudy
1.2.3 Rozhodčí komise pro závody se závodními výbory
1.2.4 Rozhodčí soudy hornické
1.2.5 Rozhodčí komise pro pracovní spory z domácké práce
1.2.6 Rozhodčí soudy bratrských pokladen
1.2.7 Další rozhodčí soudy a rozhodčí komise působící v období první Československé republiky
1.2.8 Počátky právní úpravy mezinárodní arbitráže
1.3 Postavení rozhodčího řízení po roce 1948
1.4 Cesta k současné právní úpravě rozhodčího řízení
2. Současná právní úprava rozhodčího řízení
2.1 Prameny rozhodčího řízení
2.2 Vymezení rozhodčí smlouvy
2.3 Rozhodci
2.4 Stálé rozhodčí soudy
2.5 Rozhodčí řízení
2.5.1 Zásady rozhodčího řízení
2.5.2 Subjekty rozhodčího řízení
2.5.3 Průběh rozhodčího řízení
2.5.4 Procesní podmínky
2.5.5 Dokazování
2.5.6 Ukončení rozhodčího řízení
2.5.7 Zrušení rozhodčího nálezu soudem
2.5.8 Rozhodčí řízení s mezinárodním prvkem
2.5.9 Působnost soudů v rozhodčím řízení
Cíle a témata publikace
Hlavním cílem této publikace je poskytnout komplexní přehled o problematice rozhodčího řízení v České republice, a to jak z historického hlediska, tak z pohledu současné právní úpravy. Kniha je koncipována jako praktický průvodce pro české podnikatele, kteří čelí problémům s vymáháním svých pohledávek, a snaží se jim přiblížit výhody, procesní aspekty a právní rámec tohoto způsobu řešení obchodních sporů.
- Historický vývoj rozhodčího řízení v českých zemích a Rakousko-Uhersku.
- Teoretická východiska a právní povaha rozhodčího řízení.
- Analýza současné legislativy upravující rozhodčí řízení a rozhodčí smlouvy.
- Procesní aspekty, zásady řízení a postavení rozhodců či rozhodčích soudů.
- Mezinárodní aspekty rozhodčího řízení a uznávání cizích rozhodčích nálezů.
Auszug aus dem Buch
1.1 ROZHODČÍ ŘÍZENÍ VE STŘEDOVĚKU
Rozhodování sporů jedinců patřilo vždy mezi základní funkce státu a práva, ale není pochyb o tom, že spory vznikaly i v předstátním období, v rodové společnosti, a že se tam také musely řešit. V důsledku tehdejší neomezené víry v nadpřirozenou moc přírodních sil a jejich zasahování do života lidí musel být prvním soudcem i vyšetřovatelem kněz, který podle mínění rodu či kmene vstupoval do styku s nadpřirozenými silami a vykládal jejich přání pro svět lidí. Jeho rozsudek byl neodvolatelný, vykonával jej celý kmen a výkon trestu byl současně náboženským obětním obřadem, který usmiřoval personifikované síly přírody - božstva, jež byla zločinem uražena.
V pokročilejších vývojových stadiích, kdy už nad rody a velkorodinami vznikaly vyšší útvary organizované na teritoriálním základu, měl už asi při rozhodování jistý význam rozhodce, smluvčí, protože, jak uvádí Jiří Klabouch ve své publikaci o starém českém soudnictví, jeho vótum bylo v rozepřích zvykem vykládat a výrok takového „soudce“ mohl skutečně vést k odvrácení konfliktu nebo alespoň ke ztížení situace strany, která se mu zprotivila. Zůstával však v podstatě mocensky negarantovanou proklamací, která měla svou váhu jen následkem podpory veřejného mínění, a nebylo žádné skutečné síly, která by jej mohla realizovat násilím.
O vzniku soudů v pravém slova smyslu můžeme hovořit teprve, když nadrodové organizační útvary začaly nabývat některých funkcí státu a postupem času se ve stát přetvořily. Na našem území k tomu začalo docházel přibližně od 9. století.
Shrnutí kapitol
1. Historie rozhodčího řízení: Tato kapitola mapuje historický vývoj rozhodčího řízení od středověku přes rakousko-uherské období až po první republiku a následný vývoj po roce 1948.
2. Současná právní úprava rozhodčího řízení: Kapitola se podrobně zabývá platným právním rámcem rozhodčího řízení, analyzuje prameny práva, náležitosti rozhodčí smlouvy, postavení rozhodců a procesní pravidla řízení.
Klíčová slova
Rozhodčí řízení, rozhodčí smlouva, rozhodčí nález, rozhodce, stálé rozhodčí soudy, obchodní spory, civilní proces, historie práva, exekuce, vykonatelnost, právo České republiky, mezinárodní obchodní arbitráž, procesní podmínky, zásady řízení, dokazování.
Často kladené otázky
V čem spočívá podstata rozhodčího řízení?
Podstatou je přenesení pravomoci projednávat a rozhodovat určité majetkové spory ze státních soudů na soukromé osoby (rozhodce) nebo stálé rozhodčí orgány, a to na základě dohody účastníků sporu.
Jaké jsou hlavní výhody rozhodčího řízení oproti řízení u státních soudů?
Mezi hlavní výhody patří vyšší kvalita rozhodování díky odbornosti rozhodců, rychlost, hospodárnost, neveřejnost řízení a možnost stran ovlivnit volbu rozhodce.
Kdo může být rozhodcem?
Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. V určitých případech může být rozhodcem i cizinec.
Jakou právní sílu má rozhodčí nález?
Rozhodčí nález má zásadně stejné právní účinky jako pravomocný soudní rozsudek a je státní mocí vykonatelný.
Co je to rozhodčí doložka?
Rozhodčí doložka je ujednání stran ve smlouvě, kterým se strany dohodly, že budoucí spory vznikající z tohoto právního vztahu budou řešeny v rozhodčím řízení.
Může se rozhodčí nález přezkoumat?
Standardně není možné proti rozhodčímu nálezu podat řádný opravný prostředek. Strany se však mohou dohodnout, že nález bude na jejich žádost přezkoumán jinými rozhodci.
Jaká je role soudů v rozhodčím řízení?
Soudy vykonávají pomocnou a kontrolní funkci, například jmenují rozhodce, pokud se strany nedohodnou, rozhodují o zrušení rozhodčího nálezu nebo provádějí exekuci.
Co znamená zásada "ex aequo et bono"?
Jedná se o rozhodování podle zásad spravedlnosti, kdy rozhodci nemusí být striktně vázáni platnými ustanoveními hmotného práva, pokud se na tom strany předem dohodnou.
- Arbeit zitieren
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor:in), Dr. Ilona Schelleová (Autor:in), 2010, Schiedsverfahren in der Tschechischen Republik, München, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/157152
