Im Jahre 2010 sind 90 Jahre seit der Verabschiedung der ohne Zweifel bedeutendsten Verfassung vergangen, welche nicht nur den demokratischen Charakter der Tschechoslowakischen Republik in der Zwischenkriegszeit grundsätzlich beeinflusste, sondern auch zu einer inspirierenden Quelle für die Schöpfer der gegenwärtigen tschechischen Verfassung wurde. Dies stellte einen aus der Reihe der Impulse zur Erstellung einer Übersicht der Verfassungsentwicklung auf dem Gebiet der Tschechischen Republik dar.
In Rücksicht zur Bedeutung wurde selbstverständlich der Schwerpunkt gerade auf die Ver-fassung aus dem Jahre 1920 gelegt, also auf die Verfassungsentwicklung in der Tschechoslowakei in der Zwischenkriegszeit. Aus diesem Grunde ist die Abhandlung über den österreichischen Konstitutionalismus nur als eine gewisse Einführung in die Problematik des Konstitutionalismus auf tschechischem Gebiet zu verstehen.
Diese Monographie stellt ein Ergebnis der langjährigen Forschung des Autors über die tschechische Verfassungs- und Verwaltungsentwicklung dar; deswegen wurden die meisten Teile dieses Buches schon früher bearbeitet und in breiteren Zusammenhängen in anderen Werken des Autors veröffentlicht. Die Leser finden hier ein Literatur- und Quellenverzeichnis. Die Abhandlung wird dort beendet, wo eine anschließende Publikation beginnt, welche dem gegenwärtigen Verfassungsrecht gewidmet wird. Im Jahre 2010 erschien schon ihre dritte Auflage. Beide Publikationen sind als ein Ganzes wahrzunehmen.
Die vorgelegte Monographie geht von der folgenden Publikation aus: Schelle, K.: Dějiny českého ústavního práva. Brno, The European Society for History of Law 2010. 177 S. (ISBN 978-80-904522-4-4).
Obsah
1. Počátky konstitucionalismu na území České republiky
1.1 Pillersdorffova ústava (1848)
1.2 Návrh kroměřížské ústavy (1848 - 1849)
1.3 Stadionova ústava (1849)
1.4 Bachovský absolutismus
1.5 Schmerlingova ústava (1861)
1.6 Prosincová ústava (1867)
1.7 Ústřední orgány habsburské monarchie
1.7.1 Rakouské parlamenty
1.7.2 Delegace
1.7.3 Panovník
1.7.4 Ministerstva
1.8 České státoprávní programy z druhé poloviny 19. století
2. Státoprávní představy v období první světové války (1914 – 1918)
2.1 Vznik první světové války a politická situace v českých zemích
2.2 První protirakouské projevy v zahraničí
2.3 Formování československého zahraničního odboje
2.4 Postupné oživování „aktivity” domácí politické reprezentace
2.5 První projekty státoprávních změn
2.6 Změny v postojích domácí politické reprezentace v roce 1917
2.7 Aktivizace domácího odboje v první polovině roku 1918
2.8 Závěrečná etapa československého zahraničního odboje
2.9 Vyvrcholení boje za státní samostatnost. 28. říjen 1918
3. První československá republika (1918 – 1938)
3.1 Vytvoření tzv. prvního ústavního provizoria
3.2 Vytváření soustavy ústředních státních orgánů
3.3 Národní shromáždění
3.4 Prezident
3.5 Vláda
3.6 Ministerstva
3.7 Ostatní ústřední úřady
4. Česko-slovenská republika (1938 – 1939)
4.1 Příčiny, právní kvalifikace a státoprávní důsledky Mnichovského diktátu
4.2 Státoprávní změny
4.2.1 Vznik autonomních vlád na Slovensku a Podkarpatské Rusi
4.2.2 Ústavní zákony o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi
4.3 Rozbití česko-slovenského státu
5. Období nesvobody (1939 - 1945)
5.1 Protektorát Čechy a Morava
5.1.1 Protiprávní charakter zřízení Protektorátu Čechy a Morava
5.1.2 Postavení protektorátních orgánů
5.2 Zahraniční odboj v letech 1939 – 1945 a vytváření státoprávních předpokladů obnovy československého státu
5.2.1 Formování zahraničního odboje
5.2.2 Prozatímní státní zřízení v Londýně
5.2.3 Dekretální pravomoc prezidenta republiky
5.2.4 Příprava poválečného uspořádání
5.2.5 Prozatímní národní shromáždění
6. Československá republika v letech 1945 – 1948
6.1 Košický vládní program
6.2 Nejvyšší státní orgány
6.2.1 První a druhá pražská dohoda
6.2.2 Prozatímní národní shromáždění
6.2.3 Ústavodárné národní shromáždění
6.2.4 Třetí pražská dohoda
6.2.5 Příprava nové ústavy
7. Československá republika v období socialismu (1948 – 1989)
7.1 Období 1948 – 1960
7.2 Období 1960 - 1968
7.3 Období 1968 - 1989
8. Československo na začátku devadesátých let
9. Ústavní soudnictví
Cíle a témata publikace
Hlavním cílem této monografie je poskytnout ucelený přehled o vývoji ústavního práva na území České republiky, přičemž těžiště výkladu leží v období existence první Československé republiky a ústavním vývoji v meziválečném období. Kniha mapuje proměny od počátků konstitucionalismu v habsburské monarchii přes klíčové momenty vzniku a ohrožení samostatného československého státu až po období socialismu a počátek devadesátých let.
- Analýza ústavních dokumentů a vývoje státoprávních programů od roku 1848.
- Role ústavy z roku 1920 jako demokratického základu a inspiračního zdroje.
- Státoprávní proměny v období válečných konfliktů a v době nesvobody.
- Institucionální vývoj nejvyšších státních orgánů, vlády a parlamentarismu.
- Problematika ústavního soudnictví v historickém kontextu.
Auszug aus dem Buch
1.1 PILLERSDORFFOVA ÚSTAVA (1848)
Pro počáteční úspěch revoluce v habsburské monarchii bylo rozhodující revoluční povstání ve Vídni ve dnech 13. – 15. března 1848, kdy byl přinucen odstoupit nenáviděný Metternich a císař slíbil vydání ústavy a zaručení občanské svobody. K tomu 25. dubna 1848, kdy byla ústava, zvaná podle jejího autora Pillersdorffova, ve Vídni publikována a 8. května byl oktrojován císařským patentem volební řád do říšského sněmu. Ministr vnitra Pillersdorff se netajil tím, že narychlo sestavená ústava o 59 paragrafech, jako nepůvodní kompilát cizích vzorů, měla více méně vyjít vstříc volání po konstituci a utlumit veřejné mínění. Při všeobecném pozdvižení mysli se totiž nepočítalo ani příliš s tím, že konstituce bude podrobena kvalifikované kritice. Pillersdorffova ústava se nevztahovala samozřejmě na Uhry ani na italské země, uchovávala posvátné a neporušitelné postavení panovníka a předpokládala dvoukomorový zastupitelský systém jmenovaného senátu a volené poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna měla být volena nepřímo prostřednictvím voličů, přičemž z voleb byli vyloučeni všichni „nesamostatní" občané, pracující v námezdním poměru či jinak závislí.
Brzy se však ukázalo, že vláda podcenila veřejné mínění. Proti ústavě začala sílit kampaň, která vyvrcholila 13. - 15. května 1848. Namísto uklidnění měla tedy ústava opačný účinek, vyvolala bouře odporu. Vídeňský dvůr byl nucen utéct z Vídně do Innsbrucku, odkud císař vydal 16. května proklamaci, jíž prohlašoval, že ústava bude přijata novým ústavodárným sborem. Kromě zrušení horní sněmovny došlo vzápětí i k rozšíření volebního práva. Byly sice ponechány nepřímé volby, ale volební právo získali i samostatní dělníci starší 24 let.
Souhrn kapitol
1. Počátky konstitucionalismu na území České republiky: Tato kapitola popisuje počátky parlamentarismu v habsburské monarchii spojené s revolucí roku 1848 a vývoj rakouského konstitucionalismu až k prosincové ústavě roku 1867.
2. Státoprávní představy v období první světové války (1914 – 1918): Kapitola analyzuje politickou situaci a proměny státoprávních představ českého odboje, které směřovaly k dosažení nezávislosti československého státu.
3. První československá republika (1918 – 1938): Zde je podrobně rozebráno vytváření ústavního provizoria, soustavy státních orgánů, postavení prezidenta, vlády a Národního shromáždění po vzniku republiky.
4. Česko-slovenská republika (1938 – 1939): Kapitola se zabývá důsledky Mnichovského diktátu, zánikem demokratického systému a následným zavedením autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi.
5. Období nesvobody (1939 - 1945): Text popisuje zřízení Protektorátu Čechy a Morava, roli státního prezidenta a fungování protektorátní vlády v podmínkách německé okupace.
6. Československá republika v letech 1945 – 1948: Kapitola rozebírá poválečnou obnovu státu, Košický vládní program a postupné vytváření nejvyšších orgánů v období před únorem 1948.
7. Československá republika v období socialismu (1948 – 1989): Autoři se věnují transformaci státního zřízení po roce 1948, formálnímu pojetí lidové demokracie a následnému přerodu v socialistický stát s federativním uspořádáním od roku 1968.
8. Československo na začátku devadesátých let: Závěrečná část sleduje zhroucení komunistického systému po listopadu 1989 a právní cestu k rozdělení federace a vzniku samostatné České republiky.
9. Ústavní soudnictví: Tato kapitola poskytuje historický exkurz do vývoje instituce ústavního soudnictví, od Říšského soudu v habsburské monarchii až po Ústavní soud ČSFR.
Klíčová slova
ústavní právo, česká státnost, historie práva, konstitucionalismus, Rakousko-Uhersko, Československá republika, parlamentarismus, ústava, státní orgány, federace, demokratický stát, totalitní režim, Karel Schelle, právní dějiny, ústavní soudnictví.
Často kladené otázky
O čem tato práce pojednává?
Práce podává chronologický přehled vývoje českého ústavního práva od roku 1848 až do počátku 90. let 20. století, přičemž se zaměřuje na politické i právní aspekty formování českého státu.
Jaká jsou centrální témata této publikace?
Mezi klíčová témata patří vývoj ústavnosti v rámci habsburské monarchie, vznik a vývoj první Československé republiky, právní dopady Mnichovského diktátu a následné období protektorátu, poválečný vývoj a období socialistické federace.
Co je primárním cílem autora?
Cílem autora je vytvořit srozumitelný přehled ústavního vývoje na našem území, který by sloužil jako kvalitní materiál pro pochopení státních tradic a historické kontinuity českého práva.
Jakou metodu autor používá?
Autor využívá metodu právně-historické analýzy, opírá se o studium archivních pramenů, dobových právních předpisů a odborné literatury.
Co je obsahem hlavní části knihy?
Hlavní část se věnuje podrobnému popisu fungování státních institucí, jako je prezident, vláda, Národní shromáždění či ústavní soudnictví v jednotlivých historických etapách od roku 1918.
Která klíčová slova charakterizují tuto práci?
Klíčovými termíny jsou především konstitucionalismus, státoprávní vývoj, federace, parlamentarismus a historické státní právo.
Jak ovlivnila Ústava z roku 1920 další ústavní vývoj?
Ústava z roku 1920 je v publikaci označena za stěžejní dokument, který zásadně ovlivnil demokratický charakter meziválečného Československa a stal se inspiračním zdrojem pro tvůrce moderní české ústavy.
Jak autor hodnotí význam ústavního soudnictví?
Autor konstatuje, že ústavní soudnictví mělo v českých dějinách dlouhou tradici již od dob Rakousko-Uherska (Říšský soud), nicméně jeho reálný vliv v některých obdobích (zejména v první ČSR) hodnotí jako spíše omezený.
- Arbeit zitieren
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor:in), 2011, Geschichte des tschechischen Verfassungsrechts, München, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/164211
