Tato práce si klade za cíl stručně popsat politický vývoj Chorvatska od pozdních osmdesátých let až prakticky do dnešní doby. Důraz je přitom kladen zejména na první transformaci v letech 1989 – 1991 a vývoj během první poloviny devadesátých let dvacátého století. Druhá polovina devadesátých let jakož i druhá transformace v letech 1999 – 2000 jsou pojednány o poznání stručněji.
První kapitola pojednává o posledních letech komunistického režimu v Chorvatsku a federální Jugoslávii jakož i o prvních zárodcích pluralitního systému v této době.
Stěžejní částí celé práce je část druhá, která popisuje období od prvních postkomunistických voleb v Chorvatsku až po dnešní dobu. Analýzu vývoje samostatného Chorvatského státu a jeho politického systému není možné dělat bez ohledu na vývoj mezinárodní situace, a proto je i ta - zejména válka s Jugoslávií či problémy s menšinami uvnitř i vně Chorvatska - zohledněna. Významný díl je také věnován politickému životu v Tudjmanově semi-autoritářském režimu. Poslední podkapitola je zasvěcena druhé transformaci režimu po Tudjmanově smrti v roce 1999.
V závěru se pak snažím o aplikaci některých transformačních teorií na transformaci chorvatskou.
Obsah
ÚVOD
1 POSLEDNÍ LÉTA VLÁDY JEDNÉ STRANY V CHORVATSKU
1.1 První nezávislé organizace
2 VÝVOJ V POSTKOMUNISTICKÉM CHORVATSKU
2.1 První svobodné volby
2.2 Činnost nové vlády
2.3 Vyhlášení nezávislosti a válka s Jugoslávií
2.4 Politický systém samostatného Chorvatska
2.4.1 Vliv v soudnictví
2.4.2 Tlak na média
2.4.3 Výsledky privatizace
2.5 Vývoj do roku 1995
2.5.1 Volby v letech 1992 a 1993
2.5.2 Kritika Tudjmana
2.5.3 Znovuzískání kontroly nad většinou teritoria
2.6 Pokračující autoritářské tendence v letech 1995 - 1999
2.7 Přelom v roce 2000
3 ZÁVĚR
Cíle a tematické zaměření práce
Hlavním cílem této práce je analyzovat politický vývoj Chorvatska od konce osmdesátých let 20. století až po rok 2000, se zaměřením na proces demokratické transformace a konsolidace státu po rozpadu jugoslávské federace.
- Analýza přechodu od komunistického režimu k pluralitnímu politickému systému.
- Role Franjo Tudjmana a jeho semi-autoritářského režimu v politickém životě.
- Vliv války o nezávislost a mezinárodní situace na vnitřní politické uspořádání.
- Kritické zhodnocení privatizace, mediálního tlaku a nezávislosti soudnictví.
- Aplikace transformačních teorií na chorvatský model přechodu k demokracii.
Auszug aus dem Buch
2.4.2 Tlak na média
Velmi výrazně pod vlivem vládnoucí strany byla také televize a ostatní média. Místopředseda HDZ byl jmenován do čela „Chorvatského rádia a televize“ (HRT). Pod jeho vedením se chorvatská televize měla stát „katedrálou chorvatského ducha“25, ať už to znamená cokoliv. Ředitelé a vedoucí jednotlivých oddělení veřejnoprávních médií byly vybíráni parlamentem.
K potlačení protivládních názorů v médiích byl využit i ekonomický tlak26. Individuální žurnalisté byly navíc často obtěžování a v některých případech i trestně stíháni za své názory. Velmi ilustrativní je případ satirického magazínu Feral Tribune, který byl pro svou nezávislost v červenci 1994 označen za pornografickou publikaci a tím pádem musel platit o 50 procent vyšší daň z prodeje.
Stručné shrnutí kapitol
POSLEDNÍ LÉTA VLÁDY JEDNÉ STRANY V CHORVATSKU: Tato kapitola popisuje erozi komunistického režimu pod tlakem ekonomické krize, srbského nacionalismu a vlivů změn ve východním bloku.
VÝVOJ V POSTKOMUNISTICKÉM CHORVATSKU: Kapitola analyzuje klíčové období po roce 1990, zahrnující volby, vyhlášení nezávislosti, válku a nastolení semi-autoritářského systému pod vedením Franjo Tudjmana až po rok 2000.
ZÁVĚR: Závěrečná část shrnuje specifika chorvatské cesty k demokracii, která musela projít dvěma transformačními vlnami v důsledku válečného konfliktu a specifického politického vedení.
Klíčová slova
Chorvatsko, demokratizace, politická transformace, HDZ, Franjo Tudjman, Jugoslávie, nezávislost, postkomunismus, autoritářství, nacionalismus, volby, privatizace, soudnictví, média, občanská společnost
Často kladené otázky
Čeho se tato práce týká?
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od pádu komunismu v pozdních 80. letech až po demokratizační obrat v roce 2000.
Jaká jsou hlavní témata práce?
Mezi hlavní témata patří transformace režimu, vliv Franjo Tudjmana, válka o nezávislost a následná konsolidace demokracie.
Jaký je hlavní cíl výzkumu?
Cílem je popsat a analyzovat, jakým způsobem Chorvatsko po roce 1990 formovalo svůj politický systém v kontextu mezinárodních a lokálních konfliktů.
Jaká metoda byla v práci použita?
Autor využívá komparativní politologickou analýzu a aplikuje transformační teorie na specifický chorvatský případ.
Co pokrývá hlavní část práce?
Hlavní část se věnuje období od prvních svobodných voleb přes válečný stav s Jugoslávií až po kritiku Tudjmanova semi-autoritářského režimu a jeho následný konec.
Která klíčová slova nejlépe charakterizují text?
Klíčovými termíny jsou především transformace, Chorvatsko, HDZ, Tudjman, demokracie a postkomunismus.
Jakou roli sehrál Franjo Tudjman v chorvatské transformaci?
Tudjman byl ústřední postavou, která sice vedla zemi k nezávislosti, ale zároveň vytvořila semi-autoritářský režim, jenž v pozdějších letech brzdil plnou demokratizaci.
Proč bylo Chorvatsko označováno za „stát v půli cesty“?
Tento termín odkazuje na to, že země dlouhou dobu vykazovala jak prvky mladé demokracie, tak silné autoritářské rysy, zejména v přístupu k médiím a soudnictví.
- Quote paper
- Martin Weiser (Author), 2006, Chorvatsko na cestě k demokracii, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/90890
