Konsociační demokracie - příklad Švýcarska


Seminar Paper, 2004
6 Pages, Grade: 1

Excerpt

Obsah

Úvod

2 Konsociační demokracie jako teoretický model
2.1 Segmentace společnosti
2.2 Role politických elit
2.3 Konsociační tradice
2.4 Znaky konsociačního modelu podle Lijpharta

3 Příklad Švýcarska

4 Závěr

1 Úvod

Až prakticky do konce šedesátých let dvacátého století většina politologů rozlišovala politické systémy dle typologie G. A. Almonda z roku 1956, který vymezil dva základní systémové typy – angloamerický a kontinentální (kontinentálně evropský). Pro státy jako Nizozemsko nebo skandinávské země však tato základní typologie nestačila a Almond je považoval za svébytný politický systém, který řadil někam mezi oba základní.

Do šedesátých let také v oboru převažoval názor, že demokracie může existovat a úspěšně fungovat jen za určitých a nutných podmínek, za které byly považovány především jistá národní, etnická, kulturní, jazyková a náboženská homogenita.

Na oba tyto koncepty jako jeden z prvních zareagoval nizozemský politolog Arend Lijphart, který na základě důkladného zkoumání a precizního rozboru nizozemského politického systému vydal v roce 1968 práci Politika přizpůsobení (Politics of Accomodation). V této průlomové práci vymezuje specifický typ demokracie – demokracie konsociační[1] (consociational democracy), která může dobře fungovat i ve vnitřně rozdělených státech s několika různými, hranicemi oddělenými, kulturními, jazykovými nebo náboženskými celky.

Ve své práci bych rád pojednal o modelu konsociační demokracie. Nejprve systém vymezím a pokusím se ho obecně charakterizovat, abych ho poté ukázal některé jeho prvky na konkrétní zemi – Švýcarsku.

2 Konsociační demokracie jako teoretický model

Nejprve se pokusím vymezit pojem konsociační demokracie. Termín konsociační demokracie je možno vykládat v zásadě třemi způsoby, a to jako: segmentaci společnosti, specifické chování politických elit nebo historickou tradici konsocionalismu.

2.1 Segmentace společnosti

Společnosti konsociačních demokracií jsou charakteristické specifickým sociálním složením a strukturou. Vyznačují se rozdělením (štěpením – cleavage) na několik či řadu segmentů, jež jsou poměrně výrazně oddělené, zejména pomocí hranic náboženských, jazykových, etnických, kulturních či sociálních. Každý segment má vlastní výraznou kulturně-politickou orientaci a vlastní zájmy, o kterých má právo rozhodovat, pokud se týkají výlučně jeho[2]. Komunikace a spolupráce mezi jednotlivými segmenty je na nižší úrovni do značné míry omezená a bývá suplována především na úrovni politických elit.

Pro konsociační demokracii je důležitá rovnováha sil, tedy existence řady menšinových subkultur reprezentovaných menšinovými politickými stranami z nichž ani jedna nemá ve společnosti dominantní postavení a jednoznačnou převahu nad ostatními. To prospívá kooperaci, protože jednotlivé segmenty a jejich politické reprezentace jsou si vědomi, že sami nebudou schopny své zájmy prosadit. Kdyby jedna se subkultur získala dominantní postavení, ohrozilo by to celý systém, protože by tato subkultura ztrácela podnět a důvod ke spolupráci a mohla by své postavení zneužít. Výsledkem by mohlo být ukončení kooperativního vztahu a přechod ke konfliktnímu řešení sporných otázek.

Jednotlivé subkultury jsou vnitřně soudržné a spojité. Politická reprezentace zde nečelí přílišnému politickému tlaku, jelikož má stálé a loajální voličstvo, které volí převážně bez ohledu na to zda souhlasí s momentální politikou či nikoli. Volby zde nemají klasický význam. Voliči často volí aniž by příliš přihlíželi k jednotlivým kandidátům. Kvalita kandidáta plyne už jen z faktu, že byl navržen za stranu, která je představitelem konkrétního segmentu.

[...]


[1] Termín konsociační demokracie se u některých politologů ujal, nikoliv však celoplošně v celém oboru, a tak někteří politologové pro popis stejného používají různé termíny – V. R. Lorwin - segmented pluralism, vertical pluralism, G. Lehmbruch - Konkordanzdemokratie (concordant democracy), Proporzdemokratie, W. T. Blum - contractarian democracy. V anglické literatuře je nejrozšířenějším termín konsociační demokracie, kterého se přidržuji ve své práci i já.

[2] Mezi takovéto zájmy se řadí především vzdělání, sociální služby, infrastruktura dané skupiny obyvatel atp.

Excerpt out of 6 pages

Details

Title
Konsociační demokracie - příklad Švýcarska
College
Charles University in Prague
Grade
1
Author
Year
2004
Pages
6
Catalog Number
V90891
ISBN (eBook)
9783638069816
File size
546 KB
Language
Czech
Tags
Konsociační
Quote paper
Martin Weiser (Author), 2004, Konsociační demokracie - příklad Švýcarska, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/90891

Comments

  • No comments yet.
Read the ebook
Title: Konsociační demokracie - příklad Švýcarska


Upload papers

Your term paper / thesis:

- Publication as eBook and book
- High royalties for the sales
- Completely free - with ISBN
- It only takes five minutes
- Every paper finds readers

Publish now - it's free