Diese Monographie erörtert die wichtigsten Ereignisse, mit denen die Entstehung der selbständigen Tschechoslowakischen Republik im Jahre 1918 verbunden ist.Zum entscheidenden Tag für Schicksal des tschechischen und slowakischen Volkes wurde der 28. Oktober 1918, als der Prager Nationalausschuss den selbständigen Tschechoslowakischen Staat proklamierte. Es war die Geburtsstunde der tschechoslowakischen Nation. Der nationale Befreiungskampf hat seinen Höhenpunkt erreicht und Österreich-Ungarn hat begonnen, aus der Europakarte zu verschwinden.Am Abend 28. Oktober 1918 wurde der Nationalausschuss in die gesetzgeberische Körperschaft der selbständigen Tschechoslowakei umgestaltet. Die Errichtung der Tschechoslowakei hat eine logische Äußerung des revolutionären völkischen Befreiungskampfes des tschechischen und slowakischen Volkes und die Aktivierung des Auslandswiderstandes dargestellt. Es war eine Erfüllung der langfristigen berechtigten Sehnsüchte des Volkes nach der nationalen Freiheit und Selbständigkeit nach dem Sturz der österreichischen Vorherrschaft. Der vier Monate vor der Unabhängigkeitserklärung wiederhergestellte Nationalausschuss sollte ein Ausdruck der Volkseinheit sein. Dieser wurde zum Zentralorgan mit legislativer und vollziehender Gewalt für den ganzen tschechoslowakischen Staat. Am Heiligen Tag, am 24. Dezember hat sich Ungarn der Note der Entente unterworfen. Es wurde eine Demarkationslinie in der Slowakei festgelegt und bis 20. Januar 1919 hat die tschechoslowakische Armee den Rest der Slowakei besetzt.
Am 25. Februar 1919 wurde Gesetz über die Abstempelung von Banknoten der Österreich-ungarischen Bank erlassen und es wurde mit der Einführung eigener tschechoslowakischer Währung begonnen. Am 25. März verhängte die Regierung das Standrecht gegen Führer der bolschewistischen Bewegung, was eine Reaktion auf die Entstehung der ungarischen Räterepublik dargestellt hat. Schon am 16. April 1919 wurde das Gesetz über die Bodenreform erlassen, das über Beschlagnahme des Grundbesitzes über 150 Hektar (Ackerboden) oder 250 Hektar insgesamt entschieden hat.Am 28. Juni 1919 wurde der Vertrag von Versailles unterzeichnet, in dem Deutschland die tschechoslowakische Unabhängigkeit anerkannte und das Hultschiner Ländchen an die Tschechoslowakei abtreten musste. Am 10. September 1919 wurde der Friedensvertrag mit Österreich in Saint-Germain-en-Laye unterzeichnet. Am 29. Februar 1920 hat die Nationalversammlung die Verfassung verabschiedet.
Obsah
1. Vznik československé republiky
1.1 Vznik první světové války a politická situace v českých zemích
1.2 Politická situace na Slovensku na začátku války
1.3 Perzekuční opatření rakouské vlády v českých zemích
1.4 První protirakouské projevy v zahraničí
1.5 Formování československého zahraničního odboje
1.6 Postupné oživování „aktivity” domácí politické reprezentace
1.7 První projekty státoprávních změn
1.8 Změny v postojích domácí politické reprezentace v roce 1917
1.9 Aktivizace domácího odboje v první polovině roku 1918
1.10 Protiuherské hnutí na Slovensku a postavení Slovenska v českém politickém programu
1.11 Závěrečná etapa československého zahraničního odboje
1.12 Vyvrcholení boje za státní samostatnost. 28. říjen 1918
1.13 Vyhlášení prvního zákona státu
2. Vytvoření soustavy nejvyšších státních orgánů
3. Veřejná správa
3.1 Vznik ČSR a recepce rakouské a uherské správy
3.2 Odraz vzniku československého státu na Moravě
3.3 Odraz vzniku československého státu ve Slezsku
3.4 Situace na Slovensku po vyhlášení Martinské deklarace
3.5 Vznik a organizace okresních a místních národních výborů v českých zemích a místních národních rad na Slovensku
3.6 Rozsah působnosti národních výborů a národních rad
3.7 Pokus německých nacionalistů o iredentistický puč
3.8 Likvidace národních výborů a národních rad
Cíle a témata publikace
Hlavním cílem této monografie je analyzovat klíčové historické události a politické procesy, které vedly k vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 a k následnému ustavení její státní správy a orgánů v prvních letech existence.
- Vznik a formování československého zahraničního a domácího odboje během první světové války.
- Procesy konstituování nových státních orgánů a postupné upevňování vnitřní suverenity státu.
- Vývoj veřejné správy v českých zemích, na Moravě a ve Slezsku v kontrastu se specifickou situací na Slovensku.
- Analýza právního provizoria a role národních výborů při přebírání moci po rozpadu Rakouska-Uherska.
- Konflikty s německými iredentistickými snahami a formování územní celistvosti republiky.
Ukázka z knihy
1.1 VZNIK PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A POLITICKÁ SITUACE V ČESKÝCH ZEMÍCH
Vznik první světové války v roce 1914 znamenal propuknutí do té doby nevídaného konfliktu, který postupně zasáhl velkou část světa. Na hlavních frontách na západ, východ a jihu Evropy se střetly v nepředstavitelně vyčerpávajících bojích dva mocenské bloky: na jedné straně tzv. Ústřední mocnosti Německo a Rakousko-Uhersko, po jejichž boku bojovalo dále Turecko a Bulharsko, a na druhé straně tzv. Dohodové mocnosti, tj. Rusko, Francie a Anglie, k nimž postupně přistoupila řada dalších států, zejména Itálie a USA.
Vyhlášení války zastihlo téměř všechny politické strany v českých zemích zcela nepřipravené. České politické strany se před rokem 1914 hlásily k programu vycházejícímu z doktríny českého státního historického práva. Jeho jádrem bylo tvrzení, že český stát nikdy nepřestal právně existovat, jeho hranice jsou dány historickými hranicemi zemí Koruny české a jeho vztah k ostatní říši je určen smlouvou mezi panovníkem a reprezentanty českého státu. Z těchto základních premis byly vyvozovány různé požadavky: aby císař korunováním za českého krále uznal českou státnost, zvýšení kompetence zemských sněmů na úkor ústředního parlamentu, vytvoření generálního sněmu zemí Koruny české atd. V radikální podobě mělo být státní právo interpretováno tak, že vztah českých zemí k Rakousku je dán jen osobou společného panovníka, jedná se pouze o personální unií. České státní právo tedy požadovalo zřízení českého státu, ať už jako součásti rakouské federace, konfederace, či ve formě personální unie. Z toho ovšem zároveň vyplývá, že vycházelo z existence habsburské monarchie.
Stručné shrnutí kapitol
Vznik československé republiky: Tato kapitola popisuje politický vývoj v českých zemích a na Slovensku během první světové války a vysvětluje cestu k vyhlášení samostatnosti 28. října 1918.
Vytvoření soustavy nejvyšších státních orgánů: Kapitola analyzuje proces vzniku prvních státních institucí, včetně Národního výboru, a počáteční problémy s formováním prozatímní ústavy.
Veřejná správa: Tato rozsáhlá kapitola se věnuje recepci rakousko-uherského správního aparátu, činnosti národních výborů, problémům s iredentou v pohraničí a postupné centralizaci státní správy po převratu.
Klíčová slova
Československá republika, první světová válka, národní výbor, státní samostatnost, národní rada, Rakousko-Uhersko, český odboj, veřejná správa, T. G. Masaryk, ústavní provizorium, iredenta, Sudetenland, Martinská deklarace, Karel Kramář, recepce práva.
Často kladené otázky
O čem tato kniha pojednává?
Kniha je odbornou monografií, která podrobně analyzuje politické a právní události spojené se vznikem nezávislého československého státu v roce 1918.
Jaké jsou hlavní tematické okruhy práce?
Práce pokrývá formování domácího a zahraničního odboje, proces převzetí moci, budování státních institucí a výzvy spojené s konsolidací státu, včetně národnostních otázek.
Jaký je hlavní cíl této studie?
Cílem je historicky zmapovat, jakým způsobem probíhal přechod od habsburské monarchie k demokratické republice a jak byla nastavena nová struktura státní správy.
Jakou metodologii autor využívá?
Autor používá metodu historické analýzy primárních pramenů, dokumentů a dobových legislativních norem k rekonstrukci událostí let 1918–1919.
Co je obsahem hlavní části knihy?
Hlavní část se zaměřuje na transformaci státní správy v českých zemích a na Slovensku, úlohu národních výborů a reakce na německé separatistické tendence v pohraničí.
Jaké jsou klíčové pojmy, které práci definují?
Mezi nejdůležitější pojmy patří československá státnost, národní výbory, recepční norma, politický dualismus a národnostní otázka.
Jaký význam měly národní výbory při vzniku republiky?
Národní výbory fungovaly v přechodném období jako klíčové lokální i regionální orgány moci, které fakticky zajišťovaly chod státu, než byla plně etablovaná centrální vláda.
Jak se vyvíjel vztah mezi Prahou a slovenským centrem?
Kniha detailně rozebírá napětí a rozdíly mezi centrálně řízenou politikou pražského Národního výboru a specifickým vývojem slovenské politické reprezentace v Martině a Skalici.
- Quote paper
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Author), 2009, Die Entstehung der Tschechoslowakischen Republik 1918, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/125247
