Die Entwicklung des Versicherungswesens auf dem Gebiet der böhmischen Länder ist seit Ende des 17. Jahrhunderts datiert. Im Jahre 1777 wurde die Versicherungsanstalt gegen Feuerschaden auf den Feldvorräten, Möbel, Werkzeugen und Vieh errichtet. Sie war jedoch nicht von langer Dauer und bald beendete sie ihre Tätigkeit. Mit der Entstehung erster Versicherungsanstalten begann sich auch die Rechtsregelung des Versicherungswesens zu entwickeln, was den Gegenstand der vorgelegten Monographie bildet.
Die Tradition des tschechischen Versicherungswesens geht von der kaiserlichköniglichen privilegierten böhmischen gemeinsamen Versicherungsanstalt für den vom Brand verursachten Schadenersatz aus.Nach Entstehung der selbständigen Tschechoslowakischen Republik begann eine neue Etappe – jetzt schon des tschechoslowakischen Versicherungswesens. Eine Reihe von Versicherungsanstalten leitete ihre Tätigkeit ein: Čechoslavia – Volksversicherungsanstalt (Čechoslavia – lidová pojišťovna) – 1919, Versicherungsanstalt der Gärungsindustie (Pojišťovna průmyslu kvasného) – 1919 u.a. Auch trotz der Abschwächung des Versicherungswesens in der Zeit des Protektorats und der Zweiten Weltkrieges wurden dank der Vorkriegszeit insgesamt 733 Versicherungsanstalten, Versicherungsvereine und Auslandspräsentationen registriert. Alle diese Subjekte wurden vom Dekret des Präsidenten der Republik vom 24. Oktober 1945 verstaatlicht. Mit der Leitung des Versicherungswesens wurde der Versicherungsrat mit Sitz in Prag beauftragt. Seit 1. Januar 1947 gaben nur fünf Versicherungsanstalten – Nationalbetriebe in der Tschechoslowakei. Nach Februar 1948 kam es zur Errichtung einer einzelnen Anstalt – der Tschechoslowakischen Versicherungsanstalt (Československá pojišťovna). Für ein paar Jahrzehnte wurde die natürliche Marktentwicklung des Versicherungswesens unterbrochen. Durch die Teilung des föderativen Staates zum 1. Januar 1993 wurden die Bedingungen für eine selbständige Entwicklung des tschechischen Versicherungsmarktes geschaffen.
Das tschechische Versicherungswesen entwickelt sich in Übereinstimmung mit den Normen der Europäischen Union. Es ist gelungen, die Kompatibilität in der Versicherungsökonomik (Buchführung, technische Reserven, Zahlfähigkeit)zu erreichen. Die internationale Zusammenarbeit erweiterte sich allgemein sowohl auf der Ebene des Staates, als auch auf der Ebene der Tschechischen Versicherungsanstaltenassoziation.
Obsah
Kapitola 1. Vývoj právní úpravy pojišťovnictví v habsburské monarchii
I. Počátky právní úpravy zakládání pojišťoven
II. Úprava pojišťovací smlouvy v rakouském všeobecném občanském zákoníku z roku 1811
III. Právní úprava zřizování pojišťoven 1852 - 1918
IV. Druhá polovina 19. století ve znamení nedostatečné právní úpravy pojišťovací smlouvy
V. Příprava, vydání a význam zákona o pojišťovací smlouvě z roku 1917
VI. Pojišťovnictví v trestním a finančním právu
1. Trestní právo
2. Finanční právo
Kapitola 2. Právní úprava pojišťovnictví v předválečném Československu
Kapitola 3. Právní úprava pojišťovnictví po roce 1945 do současnosti
Kapitola 4. Současná právní úprava pojišťovnictví
Cíle a tematické zaměření
Hlavním cílem této monografie je zmapovat historický vývoj právní regulace pojišťovnictví na území českých zemí, od prvních pokusů o zavedení povinného pojištění v 17. století až po moderní legislativní rámec současné České republiky, přičemž důraz je kladen na proměny právních norem v kontextu společensko-politických změn.
- Počátky regulace pojišťovnictví v období habsburské monarchie.
- Vývoj pojišťovací smlouvy v rakouském občanském zákoníku z roku 1811.
- Právní rámec pojišťovnictví v období první republiky.
- Státní monopolizace pojišťovnictví po roce 1945 a následná transformace po roce 1989.
- Současná právní úprava a specifika pojištění různých odvětví.
Auszug aus dem Buch
I. POČÁTKY PRÁVNÍ ÚPRAVY ZAKLÁDÁNÍ POJIŠŤOVEN
Vznik pojišťovacího práva v moderním smyslu slova byl logicky zákonitě spjat s postupnou likvidací způsobu výroby za feudalismu. Již v římském právu se sice vyskytovala instituce tzv. collegia, tj. sdružení osob za účelem výdělečné škody v případě majetkové ztráty, známá je též smlouva Foebus nautikum a uvádějí se i jiné formy zajišťování, nicméně žádnou z nich včetně těch, jež se vytvořily za feudalismu, nelze považovat za regulaci kvalitativně podobnou pojišťování v tom smyslu, jak jej chápeme v současné době.
Od 30. let 18. století lze pozorovat stále výrazněji proces postupujícího rozkladu cechovní výroby, k němuž dvorské kruhy habsburské monarchie zaujímaly nejednoznačný postoj. Na jedné straně pro ně cechy představovaly jeden z výrazů feudálního řádu, s jehož existencí byly spjaty, ale zároveň nemohly bránit objektivně probíhajícím sociálně ekonomickým zákonům. A tak byly sice 5. ledna 1739 vydány generální cechovní artikule, které představovaly výrazný zásah do cechovního systému, jež podrobovaly mimo jiné státnímu dohledu, ale ještě ho přímo nerušily. Zároveň se však mimo cechy začaly rozvíjet manufaktury, které, zahájily novou, pokrokovou linii v průmyslové výrobě a staly se významným počátkem již kapitalisticky orientovaného hospodářství.
Souhrn kapitol
Kapitola 1: Tato kapitola analyzuje historický vývoj pojišťovacího práva od období feudalismu přes rakouský občanský zákoník až po regulativy z konce 19. a začátku 20. století.
Kapitola 2: Kapitola se věnuje právní úpravě pojišťovnictví v Československu v meziválečném období a problematice vypořádání s mezinárodními závazky.
Kapitola 3: Text popisuje proces znárodnění pojišťovnictví po roce 1945 a následnou monopolizaci a organizaci pojišťoven v éře socialismu.
Kapitola 4: Závěrečná část poskytuje přehled současné právní úpravy pojištění a povinných pojištění v České republice se zaměřením na specifické zákonné normy.
Klíčová slova
Pojišťovnictví, pojišťovací smlouva, rakouské právo, habsburská monarchie, zákonné pojištění, státní dozor, Československo, znárodnění, pojistný zájem, občanský zákoník, právní regulace, pojistné riziko, smluvní volnost, pojišťovací regulativ, moderní pojištění.
Často kladené otázky
Worum es in der Arbeit grundsätzlich geht?
Práce se komplexně zabývá historickým vývojem právní úpravy pojišťovnictví na území českých zemí, od dob rakouské monarchie až po současnou právní situaci v České republice.
Was die zentralen Themenfelder sind?
K ústředním tématům patří vznik pojišťovacích ústavů, vývoj pojišťovací smlouvy v občanském právu, státní dohled nad pojišťovnami a proměny těchto norem během různých politických režimů.
Was das primäre Ziel oder die Forschungsfrage ist?
Primárním cílem je popsat a analyzovat proměny legislativy v čase a ukázat, jakým způsobem právní řád reagoval na potřeby měnícího se hospodářství.
Welche wissenschaftliche Methode verwendet wird?
Autor využívá historicko-právní metodu, analýzu dobových dokumentů, zákonů, nařízení a odborné literatury.
Was im Hauptteil behandelt wird?
Hlavní část se dělí do čtyř kapitol, které pokrývají habsburskou monarchii, meziválečné Československo, období po roce 1945 a současnou legislativu.
Welche Schlüsselwörter die Arbeit charakterisieren?
Mezi klíčová slova patří zejména pojišťovnictví, pojišťovací smlouva, rakouské právo, státní dozor a historický vývoj legislativy.
Wie wirkte sich der Erste Weltkrieg auf die Versicherungsregulierung aus?
Válečné události přinesly potřebu specifikovat válečné klauzule v pojistných smlouvách, což vyvolalo nutnost četných soudních rozhodnutí a pozdější reformy pojišťovacího řádu.
Was war die Bedeutung des Gesetzes Nr. 198/1932 Sb. für das Versicherungswesen?
Tento zákon představoval významný krok k zavedení povinného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel, což bylo v reakci na rozmach automobilismu.
- Quote paper
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Author), 2009, Geschichte der Rechtsregelung des tschechischen Versicherungswesens, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/133365
