Wie sich schon aus der Überschrift ergibt, widmet sich diese Monographie der Organisation der Justiz und des Rechtsdienstes in der Tschechischen Republik. Sie betrifft vor allem die Organisation der Justiz, der Staatsanwaltschaft, der Rechtsanwaltschaft und des Notariatswesens. Sie besteht aus drei Teilen:
Der erste Teil widmet sich der Justizorganisation. Die Gerichtsbarkeit in der Tschechischen Republik, übrigens wie auch in anderen europäischen Ländern, wird danach unterschieden, welche Staatsfunktionen in ihrem Rahmen wahrgenommen werden:
a)Zivilgerichtsbarkeit, b)Strafgerichtsbarkeit, c) Verwaltungsgerichtsbarkeit und d)Verfassungsgerichtsbarkeit.
Der zweite Teil der Monographie widmet sich der Organisation der öffentlichen Anklage – der Staatsanwaltschaft. Die Stellung der Staatsanwaltschaft wird in der Verfassung der Tschechischen Republik (Verfassungsgesetz Nr. 1/1993 Slg.) als Bestandteil der vollziehenden Gewalt abgegrenzt. Konkret erwähnt dies Artikel 80 Abs. 1, der die Staatsanwaltschaft als Organ des Staates charakterisiert. Die Staatsanwaltschaft vertritt die öffentliche Anklage im Strafverfahren. Artikel 80 Abs. 2 der Verfassung ermöglicht, dass die Stellung und Kompetenzen der Staatsanwaltschaft von einem Gesetz geregelt werden. In Bezug auf diese Tatsache wurde das Gesetz Nr. 283/1993 Slg., über die Staatsanwaltschaft erlassen, das die Stellung und Aufgaben der Staatsanwälte sowohl im Straf-, als auch im Zivilprozess regelt.
Der dritte Teil der Monographie behandelt die Organisation des Rechtsdienstes in der Tschechischen Republik. Die Aufmerksamkeit wird dem Gesetz über die Rechtsanwaltschaft gewidmet, welches diese Problematik regelt. Nach den Einleitungsbestimmungen dieses Gesetzes dürfen nur die Rechtsanwälte entsprechende Rechtsdienste leisten. Es gibt jedoch Ausnahmen, die vor allem solche Rechtsdienste betreffen, deren Erbringer nur im bestimmten Bereich tätig sind oder es sich um spezialisierte Tätigkeiten handelt, die das Kenntnis nur bestimmter Abschnitte der Rechtsordnung erfordern oder bei denen das Kenntnis anderer nichtrechtlichen Fachbereiche, z.B. der Ökonomik oder Technik eine bedeutende Rolle spielt. Das Gesetz beschränkt also nicht die Rechtsdiensterbringung den Notaren, Patentvertretern, Steuerberatern bzw. anderen Personen, denen nach dem Sondergesetz die Rechtsdiensterbringung zusteht.
Obsah
1. ČÁST
ORGANIZACE SOUDNICTVÍ
Kapitola 1
POSTAVENÍ SOUDŮ V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ
1.1 PODSTATA SOUDNICTVÍ
1.2 DRUHY SOUDNICTVÍ
1.3 ORGANIZAČNÍ PRINCIPY SOUDNICTVÍ
1.3.1 Výkon soudní moci pouze soudem
1.3.2 Výkon soudní moci jménem republiky
1.3.3 Nezávislost soudů
1.3.4 Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
1.3.5 Jednota soudní soustavy
1.3.6 Rozhodování senátem a samosoudcem
1.3.7 Účast lidu na výkonu soudní moci
Kapitola 2
PRÁVNÍ ÚPRAVA SOUDNICTVÍ
Kapitola 3
ORGANIZACE SOUDNICTVÍ
3.1 SOUDNÍ SOUSTAVA
3.2 PRAVOMOC ČESKÝCH SOUDŮ
3.3 OKRESNÍ SOUDY
3.4 KRAJSKÉ SOUDY
3.5 VRCHNÍ SOUDY
3.6 NEJVYŠŠÍ SOUD
Kapitola 4
SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ
4.1 VÝVOJ SPRÁVNÍHO SOUDNICTVÍ
4.2 PRINCIPY SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
4.3 SOUČASNÁ ÚPRAVA SPRÁVNÍHO SOUDNICTVÍ
4.4 PRAVOMOC SOUDŮ
4.5 PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ
4.6 POSTAVENÍ A ORGANIZACE NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
4.7 SOUDCOVSKÁ RADA NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
4.8 SPRÁVA NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU
4.9 KRAJSKÉ SOUDY JAKO SOUDY SPRÁVNÍ
4.10 SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ PODLE OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU
4.11 KOMPETENČNÍ SPORY
Kapitola 5
ROZHODČÍ SOUDNICTVÍ
5.1 PODSTATA ROZHODČÍHO SOUDNICTVÍ
5.2 SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
5.2.1 Prameny rozhodčího řízení
5.2.2 Vymezení rozhodčí smlouvy
5.2.3 Rozhodci
5.2.4 Stálé rozhodčí soudy
Kapitola 6
POSTAVENÍ SOUDCŮ, PŘÍSEDÍCÍCH, JUSTIČNÍCH ČEKATELŮ A VYŠŠÍCH SOUDNÍCH ÚŘEDNÍKŮ
6.1 SOUDCI
6.2 PŘÍSEDÍCÍ
6.3 JUSTIČNÍ ČEKATELÉ
6.4 VYŠŠÍ SOUDNÍ ÚŘEDNÍCI
2. ČÁST
ORGANIZACE STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
Kapitola 1
POSTAVENÍ STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
Kapitola 2
ORGANIZACE STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ V RÁMCI JEHO VNITŘNÍ STRUKTURY
Kapitola 3
DOHLED VYŠŠÍHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
Kapitola 4
OBLIGATORNÍ PODMÍNKY PRO VÝKONU FUNKCE STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
Kapitola 5
VZNIK FUNKCE STÁTNÍHO ZÁSTUPCE, ZPROŠTĚNÍ FUNKCE, ZÁNIK FUNKCE
Kapitola 6
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ
3. ČÁST
ORGANIZACE PRÁVNÍ SLUŽBY
Kapitola 1
PRÁVNÍ SLUŽBA V ČR
Kapitola 2
ADVOKACIE
2.1 POSLÁNÍ ADVOKACIE
2.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA ADVOKACIE
2.3 ORGANIZACE ADVOKACIE
2.4 PRÁVA A POVINNOSTI ADVOKÁTA
2.5 ZPŮSOBY VÝKONU ADVOKACIE
2.5.1 Advokát v řízení trestním
2.5.2 Advokát v řízení civilním
2.5.3 Advokát v řízení ve věcech správního soudnictví
2.5.4 Advokát v řízení před Ústavním soudem
Kapitola 3
NOTÁŘSTVÍ
3.1 POSLÁNÍ NOTÁŘSTVÍ
3.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA NOTÁŘSTVÍ
3.3 ORGANIZACE NOTÁŘSTVÍ
3.4 NOTÁŘSKÁ ČINNOST
3.4.1 Sepisování notářských zápisů o právních úkonech
3.4.2 Osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
3.4.3 Úschovy
3.4.4 Vydávání stejnopisů, opisů, výpisů a potvrzení
3.4.5 Výkon funkce komisaře v řízení o dědictví
3.4.6 Manipulace se spisy a notářskými zápisy a jejich úschova
Kapitola 4
PATENTOVÍ ZÁSTUPCI
ÚVODEM
4.1 POSLÁNÍ PATENTOVÝCH ZÁSTUPCŮ
4.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA PATENTOVÝCH ZÁSTUPCŮ
4.3 ORGANIZACE PATENTOVÝCH ZÁSTUPCŮ
4.4 ČINNOST PATENTOVÝCH ZÁSTUPCŮ
Kapitola 5
DAŇOVÍ PORADCI
5.1 POSLÁNÍ DAŇOVÝCH PORADCŮ
5.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÝCH PORADCŮ
5.3 ORGANIZACE DAŇOVÝCH PORADCŮ
5.4 ČINNOST DAŇOVÝCH PORADCŮ
Kapitola 6
SOUDNÍ EXEKUTOŘI
6.1 POSLÁNÍ SOUDNÍCH EXEKUTORŮ
6.2 ORGANIZACE SOUDNÍCH EXEKUTORŮ
Cíl a zaměření publikace
Hlavním cílem této monografie je poskytnout ucelený přehled o organizaci justice a právních služeb v České republice. Práce se zaměřuje na analýzu struktury soudního systému, postavení státního zastupitelství, advokacie, notářství, patentových zástupců, daňových poradců a soudních exekutorů, přičemž zkoumá právní rámec, kompetence a organizační principy jednotlivých institucí v kontextu platné právní úpravy.
- Struktura a hierarchie soudní soustavy v ČR.
- Postavení a organizace orgánů státního zastupitelství.
- Právní úprava a samospráva advokacie a notářství.
- Sféra poskytování právních služeb specializovanými subjekty (patentoví zástupci, daňoví poradci).
- Role a organizační principy soudních exekutorů v exekučním řízení.
Auszug aus dem Buch
1.3.1 VÝKON SOUDNÍ MOCI POUZE SOUDEM
Již v první části této kapitoly jsme upozornili na to, že samostatnost soudnictví znamená, že soudní pravomoc nemá žádný jiný státní orgán, ale i naopak, že soud nesmí svou činností nahrazovat činnosti, příslušející orgánům, jež jsou nositeli jiných státních mocí. Upozornili jsme i na případy, kdy se tak zejména v totalitním socialistickém státě stávalo, že soudní pravomoc byla přenášena na jiné státní nebo i nestátní orgány (státní notářství, hospodářská arbitráž, místní lidové soudy atd.). Tento výklad je tedy možné jen doplnit. Výklad tohoto principu totiž úzce souvisí s vymezením pojmu „soudnictví“ a „soud". Toto vymezení v naší odborné literatuře bylo v posledních letech několikrát důkladně provedeno. Zejména v publikaci „Úvod do teorie občanského práva procesního“ v níž se autoři zabývali některými teoretickými problémy občanského soudního řízení. Jejich argumentace, jež je celkem přesvědivá, se proto přidržíme.
Autoři citované publikace zdůrazňují, že princip výkonu soudnictví pouze soudem se netýká jen formálních vztahů kompetence, ale má hluboce obsahový charakter a nelze ho tedy formalisticky vykládat tak, že výlučně soudy jsou oprávněny rozhodovat o věcech, které zákon svěřuje do kompetence soudů, popřípadě tak, že soudní rozhodnutí mohou v prvním stupni přezkoumávat a měnit jen řádné soudy vyššího stupně.
Souhrn kapitol
Kapitola 1: Pojednává o základním postavení soudů v systému státních orgánů, jejich významu pro ochranu práv a ústavních principech nezávislosti.
Kapitola 2: Věnuje se právní úpravě soudnictví, zejména Ústavě ČR a souvisejícím procesním předpisům.
Kapitola 3: Popisuje strukturu a organizaci soudní soustavy, včetně hierarchie soudů od okresních až po Nejvyšší soud.
Kapitola 4: Zabývá se správním soudnictvím, vývojem dozoru nad správními orgány a pravomocemi soudů v této oblasti.
Kapitola 5: Analyzuje rozhodčí soudnictví jako alternativní metodu řešení majetkových sporů mimo obecné soudy.
Kapitola 6: Rozebírá právní postavení soudců, přísedících, justičních čekatelů a vyšších soudních úředníků v českém právním řádu.
Klíčová slova
soudnictví, soudní soustava, státní zastupitelství, advokacie, notářství, rozhodčí řízení, patentoví zástupci, daňoví poradci, soudní exekutoři, právo na soudní ochranu, pravomoc soudu, právní služby, nezávislost soudců, kárná odpovědnost, procesní právo
Často kladené otázky
O čem tato kniha pojednává?
Kniha je komplexním přehledem organizace justice a právních služeb v České republice, popisující soudní systém, orgány činné v trestním řízení a profese poskytující právní pomoc.
Jaké jsou hlavní oblasti zájmu této práce?
Mezi hlavní témata patří organizace soudů, správní soudnictví, rozhodčí řízení, státní zastupitelství a samospráva svobodných právnických povolání jako advokacie, notářství či patentové zastupování.
Co je primárním cílem této monografie?
Cílem je popsat aktuální institucionální uspořádání soudnictví a právních služeb v ČR a objasnit principy, na nichž tyto orgány a profese fungují.
Jaké vědecké metody jsou v knize využity?
Autoři využívají analytickou metodu založenou na studiu platných právních předpisů (Zákon o soudech a soudcích, Trestní řád atd.) a odborné právní literatury.
Jaký je obsah hlavní části knihy?
Hlavní část se věnuje podrobnému popisu činnosti a pravomocí jednotlivých článků soudní soustavy a právních profesí, včetně podmínek pro jejich výkon a kárné odpovědnosti.
Která klíčová slova charakterizují tuto práci?
Soudnictví, soudní soustava, advokacie, státní zastupitelství, notářství, právní služby a exekutoři.
Co je to "rozhodčí smlouva" podle obsahu knihy?
Rozhodčí smlouva je právní nástroj, kterým si strany sjednávají, že jejich majetkové spory namísto obecných soudů rozhodne nestranný rozhodce nebo stálý rozhodčí soud.
Jaké jsou podmínky pro jmenování státním zástupcem?
Uchazeč musí být státním občanem ČR, být bezúhonný, mít dosažené magisterské vzdělání v oboru právo, složit odbornou zkoušku a morálně splňovat předpoklady pro řádný výkon funkce.
- Arbeit zitieren
- Univ.-Doz. Doc. JUDr. K. Schelle (Autor:in), Dr. I. Schelleová (Autor:in), JUDr. J. Cuhelova (Autor:in), 2009, Organisation der Justiz und des Rechtsdienstes in der Tschechischen Republik, München, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/133853
