Excerpt
Obsah
1. üvodem
2. KDY VZNIKLA SLUZBA PATENTOVYCH ZASTUPCÜ?
3. JAKE JSOU CILE NOVE PRAvNI ÜPRAVY?
4. kdo müze vykonavat v Cr sluzby patentovych zastupcü?
5. JAKE MA POSTAVENI KOMORA PATENTOVYCH ZASTUPCÜ CeSKE REPUBLIKY?
6. JAKE MA KOMORA ORGAnY?
7. JAKE JSOU PReDPOKLADY PRO vYkON CiNNOSTI PATENTOVYCH ZASTUPCÜ?
8. jak probiha odborna zkouska budoucich patentovych zastupcü?
9. JAK PROBIHA ROZDILOVA ZKOUSKA?
10. kdy je mozne pozastavit opravneni k poskytovani sluzeb patentoveho zastupce?
11. kdy je mozne vyskrtnout patentoveho zastupce nebo spolecnosti patentovych zastupcü ZE SEZNAMU?
12. jakym zpüsobem poskytuji patentovi zastupci sluzby?
13. KDO to JE HOSTUJICI ZAHRANICnI PATENTOVY zastupce?
14. kdo to je usazeny zahranicni patentovy zastupce?
15. co se rozumi pod pojmem „zahranicni organizacni forma"?
16. JAKE JSOU PRAVA A POVINNOSTI PATENTOVYCH ZASTUPCÜ?
17. JAKE MA POSTAVENI ASISTENT PATENTOVEHO ZASTUPCE?
18. JAKA JE DISCIPLINARNI ODPOVEDNOST PATENTOVEHO ZASTUPCE?
ZAKON O PATENTOVYCH ZASTUPCICH
1. ÜVODEM
K 19. cervenci 2004 nabyla v Ceske republice ucinnosti nova pravni uprava postaveni patentovych zastupcü publikovana ve Sbirce zakonü publikovan pod cislem 417/2004.
Predmetem cinnosti patentovych zastupcü podle nove pravni upravy je sluzba patentovych zastupcü, ktera spociva zejmena v zastupovani, tj. cineni ukonü jmenem a na ucet ucastnika v rizeni pred spravnimi a v nekterych zakonem stanovenych pripadech i pred soudnimi organy ve vecech tykajicich se prümysloveho vlastnictvi. V tomto smeru novy zakon nenavazuje na pojeti zakotvene uz v predchozi pravni uprave z roku 1991, ale naopak vzhledem k uprave pred rokem 1952 je institut patentovych zastupcü chapan mnohem sireji. Proto se autori soucasnou pravni upravu pokusili zaclenit do historickeho kontextu.
2. Kdy vznikla sluzba patentovych zästupcü?
Predevsim je treba vyjit z pojmu „patent". Puvodne byl patent aktem milosti panovnika, privilegiem, jimz se dostavalo vynalezci monopolu k hospodarskemu vyuziti jeho vynalezu, a to pres to, ze kvalita vynalezu nebyla blize zkoumana. Panovnik mohl takove privilegium udelovat nebo prislusnou zadost libovolne zamitnout. Pro udeleni pak mohl stanovit podminky, ktere podle sve uvahy. Teprve na konci 18. stoleti byla v jednotlivych statech zakonodarnymi, resp. Spravnimi akty tato libovule pri udelovani patentu omezena. Tak se stalo napriklad ve Francii ordonanci ze dne 24. prosince 1762 a zakonem ze dne 7. ledna 1791. Ve Spojenych statech americkych se tak stalo zakony z roku 1790 a 1793, v Anglii zakonem z roku 1852, kdyz jiz drive, a to roku 1623 Jakub I. na natlak se vzdal vynosneho udileni monopolu. Ovsem zasada, ze vynalezce ma po splneni zakonem predepsanych nalezitosti vüci statu pravni narok na ochranu sveho vynalezu, pronikla do pravnich radu teprve az behem 19. stoleti, resp. Nekde az pocatkem 20. stoleti. Tak Ve Francii se tak stalo zakonem z roku 1844, jenz byl doplnen a zmenen zakony z roku 1902, 1921 a 1922. Ve Spojenych statech americkych toto bylo pravne upraveno az zakonem z roku 1870, jenz byl zmenen a doplnen ve stejnych letech jako se tomu stalo ve Francii, tedy v letech 1921 a 1922. V Nemecku se tak stalo zakonem z roku 1891 a v Anglii zakony z let 1907 a 1919.
Nas samozrejme bude nejvice zajimat vyvoj pravni upravy na nasem uzemi. Prvni privilegijni patent v Rakousku byl vydan 15. srpna 1852 (zakon c. 184 r.z.). Ten byl nahrazen 11. ledna 1897 zakonem c. 30 r.z. V Uhrach byl patent z roku 1852 nahrazen zakonem ze dne 7. cervence 1895. Tato pravni uprava byla recepcnim zakonem (c. 11/1918 Sb.) prevzata prvni Ceskoslovenskou republikou.
Pro vyvoj mezinarodniho patentoveho prava byl rozhodujici mezinarodni patentovy kongres v roce 1873 ve Vidni.
Po prvni svetove valce se vedoucimi zememi v ochrane vynalezu staly Spojene staty americke a Nemecko.
Ceskoslovenska republika po svem vzniku nenechala patentove pravo bez povsimnuti. Hned v roce 1919, zakonem c. 305/1919 Sb. S nutnymi zmenami rozsirila rakousky zakon c. 30/1897 r.z. na veskere uzemi ceskoslovenskeho statu. Tedy v teto oblasti v Ceskoslovensku byl velmi brzy odstranen pravni dualismus. Zakon z roku 1919 byl potom brzy novelizovan, a to zakonem c. 252/1922 Sb. V navaznosti na tento zakon potom vysla cela rada provadecich pravnich predpisu: Narizeni c. 303/1922 Sb. o zvyseni poplatku za patentove prihlasky a zvyseni rocnich poplatkü za patenty. Narizeni c. 73/1923 Sb. upravovalo organizaci patentniho uradu. Ochrana vynalezü na tuzemskych vystavach byla upravena narizenim c.199/1923 Sb. Vyhody nemajetnych osob upravovalo narizeni c. 69/1924 Sb. Narizeni c. 208/1924 Sb. obsahovalo upravu nalezitosti patentovych prihlasek a plnych moci k zastupovani v patentovych vecech. Jednaci patentovy rad byl obsazen v narizeni c. 273/1924 Sb. Zivnostenske provozovani vynalezü upravovalo narizeni c. 80/1925 Sb. Zastupovani stran v patentovych vecech patentovymi zastupci a uredne autorizovanymi civilnimi techniky upravovalo narizeni c. 6/1926 Sb. Organizace patentniho soudu byla vtelena do narizeni c. 158/1898 r.z. Jednaci rad pro patentni soud byl obsazen v narizeni c. 155/1917 r.z. A vyrizovani odvolani k patentnimu soudu proti rozhodnuti patentniho uradu bylo upraveno narizenim c. 189/1900 r.z.
Vzhledem k nasemu zajmu z vyse citovanych pravnich predpisü je nejdülezitejsi vladni narizeni c. 6/1926 Sb. Podle tohoto pravniho predpisu mohly pred urady poverenymi patentnimi zalezitostmi se strany zastupovat samy. To ovsem platilo jen o subjektech s bydlistem v tuzemsku. Strany bydlici mimo uzemi Ceskoslovenske republiky musely byt vzdy zastoupeny. Zastupcem musela byt vzdy jen fyzicka osoba, ale nebylo nutne, aby to byla osoba „k zastupovani po zivnostensku opravnena". To ovsem neplatilo pro zadatele o odvolani, zruseni a odneti patentü, potud, ze cizinec musel mit v techto pripadech k zastupovani vzdy advokata.
K zastupovani stran po zivnostensku byli opravneni advokati, patentni zastupci (pouzijeme-li tehdejsi terminologii), a k zastupovani stran ve vecech patentovych zvlaste pripusteni inzenyri (tzv. civilni technici). Patentni zastupci a civilni technici vsak nemohli zastupovat strany ve sporech tykajicich se odvolani, zruseni a odneti patentü a ve vsech jinych zalezitostech netechnickych.
Patentni zastupce ustanovoval a civilni autorizovane techniky k zastupovani pripoustel prezident patentniho uradu. Jednou z nalezitosti pro ustanoveni patentnim zastupcem byla dvouleta praxe. Pro pripusteni civilnich autorizovanych inzenyrü stacila autorizace.
Stat v techto sporech zastupovala financni prokuratura.
Pravni uprava z prvni republiky vydrzela az do roku 1952. Tehdy zakon c. 7/1952 Sb., o prechodnych opatrenich v oboru patentü, zrusil opravneni k vykonu cinnosti patentnich zastupcü. Zruseni patentovych zastupcü souviselo s politickym vyvojem po unorovych udalostech roku 1948, kdy dochazelo k potlacovani urcitych forem profesniho sdruzovani, ktere nebyly pod kontrolou nove statni moci. Obdobne byl v tomto obdobi postizen vykon advokacie a jina profesni sdruzeni. A tak temer 40 let zde bylo pravni vakuum. Jedine co je mozne zminit, je zakon c. 36/1967 Sb., o znalcich a tlumocnicich ktery upravoval cinnost soudnich znalcü v oboru patenty a vynalezy.
K pravni uprave postaveni patentovych zastupcü se nas stat vratil az v roce 1991. Pravni uprava problematiky patentovych zastupcü byla obsazena v zakone c. 237/1991 Sb., o patentovych zastupcich, jenz byl doplnen a zmenen zakony c. 14/1993 Sb. a c. 151/2002 Sb., kterym se meni nektere zakony v souvislosti s prijetim soudniho radu spravniho, ktery nabyl ucinnosti dnem 1. cervence 1991, a v provadecim predpisu k tomuto zakonu, kterym je vyhlaska Federalniho uradu pro vynalezy c. 350/1991 Sb., o odmenovani patentovych zastupcü. Dale bylo postaveni patentovych zastupcü a jejich prava a povinnosti podrobneji upraveny v profesnich predpisech prijimanych Komorou patentovych zastupcü.
Hlavnim cilem upravy z roku 1991 bylo opetovne zavedeni institutu patentoveho zastupce. Zakon o patentovych zastupcich upravil velmi strucne postaveni, prava a povinnosti patentovych zastupcü a zridil Komoru patentovych zastupcü. Zakonodarce provedl nezbytne nutnou upravu, ktera byla potrebna pro kvalifikovany vykon profese patentoveho zastupce pri zajist'ovani ochrany prümysloveho vlastnictvi. Zakon byl zalozen na doktrine zajmove samospravy, presneji na vykonu samospravy, ktera je reprezentovana profesnimi komorami. Zakladnim znakem profesnich komor je samospravna komora jako verejnopravni korporace s pravni subjektivitou a hospodarenim s vlastnim majetkem, ziskanym vetsinou z clenskych prispevkü. Dalsimi dülezitymi znaky jsou povinne clenstvi znamenajici moznost vykonu urciteho povolani pouze cleny prislusneho profesniho sdruzeni a disciplinarni odpovednost jeho clenü.
Zakonem o patentovych zastupcich doslo k naplneni zajmove samospravy na poli ochrany prümysloveho vlastnictvi, ale v znacne usporne a povrchni variante, ktera naprosto opomenula nektere standardni instituty profesnich komor, jakymi jsou institut sluzby patentovych zastupcü, vykon cinnosti patentovych zastupcü ve verejne obchodni spolecnosti nebo institut asistenta patentoveho zastupce.
Jakkoli platny zakon o patentovych zastupcich uspokojive püsobil v obdobi, kdy se utvarely zaklady trzniho hospodarstvi, v dobe, kdy se Ceska republika pripravovala na vstup do Evropske unie, bylo nezbytne zacit pripravovat pravni upravu poskytovani sluzeb patentovych zastupcü tak, aby odpovidala pozadavküm moderni demokraticke spolecnosti a byla v souladu s pravnimi predpisy Evropske unie.
Pozadavek zmeny zakona o patentovych zastupcich byl obsazen v Narodnim programu pripravy Ceske republiky na clenstvi v Evropske unii 2001, ktery byl schvalen usnesenim vlady Ceske republiky ze dne 9. kvetna 2001 c. 439. Narodni program vyslovne hovoril o nutnosti nove upravy v oblasti patentovych zastupcü, nebot' opravneni k vykonu cinnosti patentoveho zastupce bylo tehdy platnym zakonem svereno jen tem patentovym zastupcüm, kteri byli obcany Ceske republiky a kteri zde meli trvaly pobyt, zakonem vymezene vysokoskolske vzdelani, vykonanou odbornou praxi a slozenu odbornou zkousku. Tyto podminky nebyly ovsem v souladu s clankem 43 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spolecenstvi (zakaz omezeni svobody podnikani pro prislusniky jednoho clenskeho statu na uzemi statu druheho), se Smernici Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988, o obecne uprave pro uznavani vysokoskolskych diplomü udelenych po ukonceni nejmene trileteho odborneho vzdelani, a Smernici Rady 92/51/EHS ze dne 18. cervna 1992, o druhem obecnem systemu uznavani odborneho vzdelavani, ktera doplnuje Smernici 89/48/EHS.
Z vyse uvedenych düvodü proto byl pripraven a Parlamentem prijat zakon o patentovych zastupcich, jenz byl ve Sbirce zakonü publikovan pod cislem 417/2004 a ucinnosti nabyl dnem vyhlaseni, tedy 19. cervence 2004.
3. Jake jsou cile nove prävni üpravy?
Novy zakon o patentovych zastupcich stoji na dvou hlavnich principech[1]:
1. Zavedeni novych institutü a dopracovani a zpresneni stavajicich institutü, ktere by vedlo k dokonalejsimu vykonu Cinnosti patentovych zastupcü na poli ochrany prümysloveho vlastnictvi.
2. Uvedeni zakonne upravy do souladu s legislativou Evropske unie, Cimz bude splnena podminka harmonizace domaciho prava s pravem Evropske unie.
Cilem noveho zakona o patentovych zastupcich je doplnit nektere nove instituty, jejichz absence ztezuje uplatnovani dosavadniho zakona v praxi, popripade upresnit nektera jeho stavajici ustanoveni. Jedna se zejmena o nasledujici instituty:
- zavedeni a definovani pojmu sluzby patentovych zastupcü,
- nove vymezeni nezbytnych podminek pro zapis do seznamu patentovych zastupcü v rejstriku,
- stanoveni rozsahu opravneni k vykonu Cinnosti patentoveho zastupce v souladu s rozsahem slozene odborne a rozdilove zkousky,
- zmena v organizaci odborne zkousky,
- zmeny tykajici se udajü zapisovanych do rejstriku; rejstrik vede Ceska komora patentovych zastupcü (dale jen „Komora") a obsahuje zcela nove udaje, ktere jsou systematicky rozdeleny na seznamy patentovych zastupcü, zahranicnich patentovych zastupcü, asistentü patentovych zastupcü, sdruzeni, verejnych obchodnich spolecnosti a zahranicnich organizacnich forem,
- nove vymezeni pravnich skutecnosti, na jejichz zaklade dochazi k pozastaveni vykonu Cinnosti patentoveho zastupce nebo k vyskrtnuti patentoveho zastupce z rejstriku; podle navrhovane upravy dochazi v prvni skupine pripadü k pozastaveni vykonu Cinnosti nebo k vyskrtnuti z rejstriku primo ze zakona, a to na zaklade zakonem predpokladanych skutecnosti; v druhe skupine pripadü nastava pozastaveni nebo vyskrtnuti na zaklade konstitutivniho rozhodnuti Komory,
- uprava zpüsobu vykonu Cinnosti patentovych zastupcü, zejmena novy zpüsob vykonu Cinnosti patentoveho zastupce ve verejne obchodni spolecnosti,
- podrobne a vyslovne rozvedeni prav a povinnosti patentovych zastupcü v oblasti mlcenlivosti, zastupovani klienta, zastupovani patentoveho zastupce jinym patentovym zastupcem a pripad ustaveni jineho patentoveho zastupce Komorou,
- pojisteni patentovych zastupcü, vedeni dokumentace, oznamovaci povinnost ve vztahu ke Komore atd.,
- detailnejsi uprava disciplinarniho rizeni primo v zakone, vcetne upresneni a noveho stanoveni druhü disciplinarnich opatreni a vzajemnych vztahü mezi nimi,
- vyslovna uprava vymezeni ucinkü pozastaveni vykonu cinnosti patentoveho zastupce,
- slozeni disciplinarni komise a zavedeni pojmu disciplinarni zalobce a disciplinarne obvineny,
- stanoveni lhüt, po jejichz uplynuti dochazi k zahlazeni disciplinarniho opatreni,
- moznosti navrhu na obnovu rizeni,
- zavedeni institutu asistenta patentoveho zastupce,
- definice pojmu asistent patentoveho zastupce,
- obsah a podminky zapisu do seznamu asistentü v rejstriku,
- skutecnosti, za kterych dochazi k pozastaveni vykonu praxe a k vyskrtnuti z rejstriku,
- disciplinarni odpovednost asistenta patentoveho zastupce,
- zmena nazvu Komory,
- zmena nazvu nejvyssiho organu Komory z konference na snem,
- vymezeni podminek, za nichz se müze platne usnaset snem Komory,
- upresneni pravomoci jednotlivych organü Komory,
- uprava prijimani profesnich predpisü,
- uprava püsobnosti Üradu prümysloveho vlastnictvi ve vztahu ke Komore,
- ve spolecnych ustanovenich se nove vymezuji pripady, kdy ma patentovy zastupce pravo obratit se na soud.
Druhym urcujicim principem k nove uprave problematiky patentovych zastupcü je harmonizace s pravem EU, a to s clanky 39 a 49 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spolecenstvi, a temito smernicemi: Smernice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecne uprave pro uznavani vysokoskolskych diplomü udelenych po ukonceni nejmene trileteho odborneho vzdelani a Smernice Rady 92/51/EHS ze dne 18. cervna 1992 o druhem obecnem systemu uznavani odborneho vzdelavani, ktera doplnuje Smernici 89/48/EHS. Konkretne jde o tyto zmeny:
- vypusteni podminky statniho obcanstvi a trvaleho pobytu v Ceske republice jako nezbytne podminky pro zapis do rejstriku,
- vymezeni opravneni k vykonu sluzeb patentovych zastupcü pro zahranicni patentove zastupce (hostujici a usazeni patentovi zastupci),
- stanoveni zpüsobü vykonu Cinnosti zahranicnich patentovych zastupcü,
- stanoveni moznosti poskytovani sluzeb patentovych zastupcü zahranicnimi hostujicimi patentovymi zastupci na uzemi Ceske republiky ojedinele nebo docasne - statnimi prislusniky nektereho z Clenskych statu Evropske unie, bez nutnosti zapisu do rejstriku,
- stanoveni specifickych podminek zapisu do rejstriku pro usazene patentove zastupce,
- uprava nalezitosti pisemneho oznameni hostujiciho patentoveho zastupce o zameru poskytovat sluzby patentovych zastupcu,
- nova uprava rozdilove zkousky pro statni prislusniky Clenskych statu Evropske unie.
Üprava postaveni patentovych zastupcu neni predmetem specialni pravni upravy v Evropske unii a jako takova je ponechana na narodnich zakonodarstvich. Zakon je v souladu s Clanky 39 a 49 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spolecenstvi, se Smernici Rady ze dne 21. prosince 1988 C. 89/48/EHS o obecne uprave pro uznavani vysokoskolskych diplomu udelenych po ukonceni nejmene trileteho odborneho vzdelani a Smernici Rady 92/51/EHS ze dne 18. Cervna 1992 o druhem obecnem systemu uznavani odborneho vzdelavani, ktera doplnuje Smernici 89/48/EHS. Z hlediska upravy patentovych zastupcu je podstatne, ze zakon umoznuje statnimu prislusnikovi nektereho z Clenskych statu Evropske unie, ktery v nekterem z techto statu ziskal opravneni poskytovat sluzby patentoveho zastupce, vykon Cinnosti patentoveho zastupce v Ceske republice.
Zakon je v souladu s Clankem 49 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spoleCenstvi, ktery umoznuje volne poskytovani sluzeb. Clanek 49 hovori o tom, ze „ ... jsou zakazana omezenl volneho poskytovani sluzeb uvnitr Spolecenstvi pro prislusniky clenskych statu, kterl podnikajl v nekterem jinem statu Spolecenstvi nez prljemce sluzeb". Pod vlivem Clanku 49 se zavadi zvlastni forma zahraniCniho patentoveho zastupce - hostujici zahraniCni patentovy zastupce, ktera umoznuje hostujicimu patentovemu zastupci poskytovat sluzby patentovych zastupcu na uzemi Ceske republiky ojedinele nebo doCasne na zaklade pouheho oznameni Komore o zameru poskytovat sluzby patentovych zastupcu, a to bez nutnosti zapisu do rejstriku.
Zakon o patentovych zastupcich upravuje postaveni a Cinnost patentovych zastupcu, spoleCnosti patentovych zastupcu, zahraniCnich organizaCnich forem, asistentu patentovych zastupcu, podminky, za nichz mohou byt poskytovany sluzby patentovych zastupcu, jakoz i vznik, postaveni a pusobnost samospravneho profesniho sdruzeni patentovych zastupcu.
Sluzbami patentovych zastupcu se podle tohoto zakona rozumi poskytovani odborne pomoci fyzickym a pravnickym osobam ve vecech tykajicich se prumysloveho vlastnictvi, zejmena jejich zastupovani pred organy statni spravy a v rizeni pred soudy[2] za podminek a v rozsahu stanovenem zakony o rizeni pred soudy, jakoz i poskytovani nezavisleho poradenstvi a dalsich sluzeb souvisejicich s ochranou prumysloveho vlastnictvi. Pritom organem statni spravy se rozumi predevsim Ürad prumysloveho vlastnictvi (dale jen „Ürad"), pred kterym se odehrava prevazna vetsina zastupovani v oblasti ochrany prumysloveho vlastnictvi. Dalsim statnim organem je Ministerstvo zemedelstvi CR, a to ve vecech ochrany novych odrud rostlin podle zakona C. 408/2000 Sb., o ochrane prav k novym odrudam rostlin a o zmene zakona c. 92/1996 Sb., o odrüdach, osivu a sadbe pestovanych rostlin, ve zneni pozdejsich predpisü (zakon o ochrane prav k odrüdam).
V soudnim rizeni je moznost zastupovani zuzena na zastupovani v civilnim rizeni podle § 25b obcanskeho soudniho radu a ve spravnim soudnictvi podle § 35 zakona c. 150/2002 Sb., soudni rad spravni. Tato ustanoveni umoznuji zastupovani navrhovatele osobou, ktera vykonava specializovane pravni poradenstvi podle zvlastnich zakonü (mj. zakon o patentovych zastupcich), tyka-li se navrh oboru cinnosti v nich uvedenych (oblast ochrany prümysloveho vlastnictvi). V rizeni o kasacni stiznosti ve vecech projednavanych ve spravnim soudnictvi mohou takove osoby navrhovatele zastupovat, jen pokud maji vysokoskolske vzdelani v oblasti prava, ktere je podle zvlastnich zakonü vyzadovano pro vykon advokacie.
4. Kdo müze vykonävat v CR sluzby patentovych zästupcü?
Sluzby patentoveho zastupce jsou opravneni poskytovat na uzemi Ceske republiky za podminek stanovenych timto zakonem a zpüsobem v nem uvedenym
a) patentovi zastupci,
b) fyzicke osoby, ktere jsou statnimi prislusniky nebo jsou usazeny v jinem clenskem state Evropske unie nebo clenskem state Evropskeho hospodarskeho prostoru (dale jen „domovsky stat") a ktere v nekterem clenskem state Evropske unie nebo jinem state Evropskeho hospodarskeho prostoru ziskaly opravneni poskytovat sluzby patentoveho zastupce (dale jen „zahranicni patentovy zastupce"),
c) spolecnosti patentovych zastupcü,
d) zahranicni organizacni formy.
Z toho tedy vyplyva, ze v souladu s clankem 39 Smlouvy o zalozeni Evropskeho spolecenstvi (volny pohyb pracovnikü uvnitr Spolecenstvi) a clankem 49 (volne poskytovani sluzeb) zakon o patentovych zastupcich zaklada opravneni pro fyzicke osoby, ktere jsou statnimi prislusniky nektereho z clenskych statu Evropske unie, popripade statu tvoricich Evropsky hospodarsky prostor a ktere v nekterem z techto statu ziskaly opravneni poskytovat sluzby patentoveho zastupce, k poskytovani sluzby patentoveho zastupce na uzemi Ceske republiky. Zakon nazyva tyto osoby souhrnne zahranicnimi patentovymi zastupci s tim, ze je dale pak rozdeluje na usazene patentove zastupce a hostujici patentove zastupce.
Patentovy zastupce a spolecnost patentovych zastupcu mohou ovsem poskytovat sluzby jen v rozsahu sveho opravneni, popripade v rozsahu opravneni svych spolecniku ci akcionaru, a to za podminek stanovenych timto zakonem a zvlastnimi pravnimi predpisy.
Rozsah opravneni k cinnosti je dan rozsahem slozene odborne zkousky nebo rozdilove zkousky.
Taxativnim vyctem subjektu, ktere maji opravneni poskytovat sluzby patentovych zastupcu neni ovsem dotceno opravneni
a) advokatü, jimz zvlastni pravni predpis3 sveruje poskytovani pravnich sluzeb,
b) zamestnancü pravnicke nebo fyzicke osoby, popripade clenü druzstva, k nimz jsou v pracovnim nebo jinem obdobnem pomeru, vykonavat pro tyto osoby cinnost, ktera odpovida svou povahou poskytovani sluzeb patentoveho zastupce, pokud je vykon teto cinnosti soucasti povinnosti vyplyvajicich z tohoto pomeru.
illustration not visible in this excerpt
Tedy ze zasady, ze sluzby patentovych zastupcü mohou poskytovat jen patentovi zastupci a zahranicni patentovi zastupci, jsou vsak stanoveny vyjimky. Tykaji se zejmena pravnich sluzeb, ktere poskytuji advokati v oblasti ochrany prümysloveho vlastnictvi. Dale existuji vydelecne Cinnosti, ktere nelze taxativne vypocist a nelze je zaradit pod pravni upravu navrzeneho zakona. Jsou jimi Cinnosti, ktere obsahove spadaji do definice sluzby patentovych zastupcü, ale jsou Cineny zamestnancem pro zamestnavatele. Takovato Cinnost nebude nedovolene zasahovat do Cinnosti patentovych zastupcü, jestlize vyplyva z pracovniho nebo jineho obdobneho pomeru tohoto zamestnance.
5. Jake mä postaveni Komora patentovych zästupcü Ceske republiky?
Zäkon zrizuje se Komora patentovych zästupcü Ceske republiky (dale jen „Komora") se sidlem v Brne; Komora je prävnickou osobou. Komora je samosprävnym profesnim sdruzenim vsech patentovych zästupcü. Vede rejstrik patentovych zästupcü (däle jen „rejstrik"), ktery obsahuje seznamy
a) patentovych zästupcü, a to vcetne vyskrtnutych,
Patentovym zästupcem je ten, kdo je zapsän v seznamu patentovych zästupcü vedenem Komorou.
b) usazenych zahranicnich patentovych zästupcü,
Usazenym zahranicnim patentovym zästupcem je ten, kdo je zapsän v seznamu usazenych zahranicnich patentovych zästupcü vedenem Komorou.
c) asistentü patentovych zästupcü, a to vcetne vyskrtnutych,
Asistentem patentoveho zästupce je ten, kdo je zapsän v seznamu asistentü patentovych zästupcü vedenem Komorou.
d) sdruzenipatentovych zästupcü,
Sdruzenim patentovych zästupcü je sdruzeni, ktere je zapsäno v seznamu sdruzeni patentovych zästupcü vedenem Komorou.
e) spolecnosti patentovych zästupcü,
Spolecnosti patentovych zästupcü je spolecnost, kterä je zapsäna v seznamu spolecnosti patentovych zästupcü vedenem Komorou.
f) usazenych zahranicnich organizacnich forem.
Usazenou zahranicni organizacni formou je ta, ktera je zapsana v seznamu usazenych zahranicnich forem vedenem Komorou.
Seznam patentovych zastupcü obsahuje
a) jmeno, prijmeni a titul patentoveho zastupce, datum narozeni, misto podnikani,
b) datum slozeni a rozsah odborne zkousky,
c) datum zapisu do seznamu a cislo osvedceni o zapisu do seznamu,
d) rozsah opravneni k vykonu cinnosti patentoveho zastupce,
e) pripadne ulozeni disciplinarniho opatreni, pozastaveni cinnosti patentoveho zastupce a vyskrtnuti ze seznamu.
Seznam usazenych zahranicnich patentovych zastupcü obsahuje
a) jmeno, prijmeni, titul, datum narozeni, misto podnikani, opravneni, na jehoz zaklade zadatel podnika ve state usazeni,
b) udaj o bydlisti nebo sidle v domovskem state,
c) adresu pro dorucovani na uzemi Ceske republiky, nema-li na uzemi Ceske republiky misto podnikani,
d) datum slozeni rozdilove zkousky, byla-li vykonana,
e) datum zapisu do seznamu, popripade cislo osvedceni o zapisu do seznamu,
f) rozsah opravneni k vykonu cinnosti patentoveho zastupce,
g) pripadne ulozeni disciplinarniho opatreni, pozastaveni a vyskrtnuti ze seznamu.
Seznam asistentü patentovych zastupcü (dale jen „asistent") obsahuje
a) jmeno, prijmeni a titul asistenta, datum narozeni a misto trvaleho pobytu,
b) udaje o zamestnavateli, jeho jmeno a prijmeni, popripade jmeno sdruzeni nebo obchodni firmu spolecnosti patentovych zastupcü nebo zahranicni organizacni formy, misto podnikani, sidlo a identifikacni cislo, bylo-li prideleno,
c) datum zapisu do seznamu, cislo osvedceni o zapisu do seznamu,
d) dobu, ktera se nepovazuje za vykon praxe podle § 47 odst. 3 zakona o patentovych zastupcich,
e) pripadne ulozeni disciplinarniho opatreni, pozastaveni a vyskrtnuti asistenta ze seznamu.
Seznam sdruzeni patentovych zastupcü (dale jen „sdruzeni") obsahuje
a) nazev sdruzeni,
b) jmeno, prijmeni a titul, popripade obchodni firmu ucastnikü sdruzeni,
c) datum zapisu do seznamu,
d) pripadne vyskrtnuti ze seznamu.
Seznam spolecnosti patentovych zastupcü obsahuje
a) obchodni firmu, sidlo a identifikacni cislo,
b) udaje o zapisu do obchodniho rejstriku,
c) datum zapisu do seznamu, cislo osvedceni o zapisu do seznamu,
d) jmeno, pffjmem, datum narozeni patentovych zastupcü poskytujicich sluzby
patentoveho zastupce jmenem spolecnosti patentovych zastupcü; u patentovych zastupcü, kteri jsou spolecniky spolecnosti patentovych zastupcü, rozsah jejich hlasovacich prav, u akciove spolecnosti seznam
akcionarü, kteri jsou patentovymi zastupci,
e) udaje o pozastaveni opravneni k poskytovani sluzeb patentoveho zastupce spolecnosti patentovych zastupcü, o vyskrtnuti ze seznamu spolecnosti patentovych zastupcü a o ulozeni opatreni podle § 49 odst. 5 zakona o patentovych zastupcich.
Seznam usazenych zahranicnich organizacnich forem obsahuje
a) obchodni firmu nebo jiny nazev,
b) opravneni, na jehoz zaklade zahranicni organizacni forma poskytuje sluzby patentoveho zastupce v domovskem state,
c) udaj o sidle pobocky, ma-li byt v Ceske republice zrizena pobocka,
d) udaje o zapisu do obchodniho rejstriku, je-li v Ceske republice zapsana do obchodniho rejstriku, udaj o jinem zpüsobu zverejneni udajü v souladu se zakony domovskeho statu zadatele,
e) udaj o sidle v domovskem state,
f) datum zapisu do seznamu, cislo osvedceni o zapisu do seznamu,
g) udaje o pozastaveni opravneni k poskytovani sluzeb patentoveho zastupce zahranicni organizacni formou, o vyskrtnuti ze seznamu zahranicnich organizacnich forem a o ulozeni opatreni podle § 55 zakona o patentovych zastupcich.
Patentovy zastupce, asistent sdruzeni a spolecnost patentovych zastupcü jsou povinni oznamit Komore
a) bez odkladu, nejpozdeji vsak do 15 dnü po zahajeni vykonu cinnosti, sve sidlo, misto trvaleho pobytu, popripade adresu pro dorucovani, zpüsob poskytovani sluzeb patentoveho zastupce, udaje o zapisu do obchodniho rejstriku, jakoz i dalsi udaje nezbytne pro vedeni jednotlivych seznamü,
b) zmenu udajü uvedenych pod pismenem a), nejpozdeji do 15 dnü pote, co nastala,
c) veskere skutecnosti, ktere by mohly byt düvodem k pozastaveni opravneni k poskytovani sluzeb patentoveho zastupce nebo k vyskrtnuti ze seznamu, nejpozdeji do 15 dnü pote, co nastaly.
Zahranicni organizacni forma je povinna krome vyse uvedenych Udajü uvedenych oznamit Komore
a) nejpozdeji do 15 dnü po zahajeni cinnosti na Uzemi Ceske republiky Udaje uvedene v § 4 odst. 7 zakona o patentovych zastupcich,
b) zmenu udajü uvedenych pod pismenem a), nejpozdeji vsak do 15 dnü pote, co nastala.
Rejstrik je verejne pristupny. Kazdy ma pravo do nej v sidle Komory nahlizet a porizovat si z nej bezplatne vypisy ci porizovat kopie.
Komora zverejnuje seznamy zapsane v rejstriku zpüsobem umoznujfcim dalkovy pristup s cilem zajistit verejnosti informace o osobach, jez poskytuji sluzby patentovych zastupcü.
6. Jake mä Komora orgäny?
Komora ma tyto organy:
a) snem,
b) predstavenstvo,
c) predsedu,
d) mistopredsedu,
e) dozorci komisi,
f) disciplinarni komisi.
Komora müze zrizovat poradni organy.
Snem
Nejvyssim organem Komory je snem. Pravo ucastnit se snemu s pravem hlasovacim a volebnim maji vsichni patentovi zastupci zapsani v seznamu patentovych zastupcü. Patentovy zastupce müze byt na snemu zastoupen jinym patentovym zastupcem, ktery s nim vykonava cinnost spolecne ve sdruzeni nebove spolecnosti. Zastoupeny patentovy zastupce se povazuje za pritomneho na snemu.
Snem svolava predstavenstvo nejmene jednou za 3 roky pisemnou pozvankou adresovanou prokazatelne vsem patentovym zastupcüm. Predstavenstvo je povinno svolat snem vzdy, pozada-li o to pisemne alespon tretina vsech patentovych zastupcü nebo pozada-li o to dozorci komise, a to nejpozdeji do 2 mesicü; pokud tak predstavenstvo neucini, je opravnena svolat snem dozorci komise. Snem musi byt svolan tak, aby se sesel nejdrive po uplynuti 1 mesice a nejpozdeji do 3 mesicü ode dne svolani.
Snem je schopny se usnaset bez ohledu na pocet pritomnych patentovych zastupcü. Usneseni snemu je prijato, hlasovala-li pro nej nadpolovicni vetsina pritomnych patentovych zastupcü. Pri volbe clenü a nahradnikü organü Komory rozhoduje pocet hlasü odevzdanych pritomnymi patentovymi zastupci jednotlivym kandidatüm, pricemz musi ziskat alespon jednu tretinu pritomnych patentovych zastupcü. K navrhu na odvolani clena nebo nahradnika organu Komory se vyzaduje souhlas alespon jedne tretiny pritomnych patentovych zastupcü.
Snem
a) voli primou a tajnou volbou na dobu 3 let z patentovych zastupcü predsedu, mistopredsedu, cleny a nahradniky predstavenstva, dozorci komise a disciplinarni komise; cleny techto organü take tajnou volbou odvolava,
b) prijima a meni profesni predpisy, zejmena organizacni rad, disciplinarni rad, volebni rad, jednacirady predstavenstva a komisi, pravidla profesni etiky,
c) stanovi vysi prispevku patentovych zastupcü na cinnost Komory, jakoz i vysi poplatku za zapis do seznamu, popripade prijima zasady pro urceni jejich vyse predstavenstvem,
d) projednava a schvaluje zpravu o cinnosti ostatnich organü Komory,
e) müze zrusit nebo zmenit rozhodnuti predstavenstva, vyjma rozhodnuti podle § 59 odst. 3 zakona o patentovych zastupcich; prava, ktera ze zruseneho rozhodnuti predstavenstva vznikla patentovym zastupcüm nebo jinym osobam, vsak nemohou byt dotcena,
f) usnasi se ve vsech dalsich vecech, ktere si vyhradi, s vyjimkou rozhodovani v disciplinarnim rizeni,
g) schvaluje rozpocet a rocni ucetni zaverky.
Predstavenstvo
Predstavenstvo je vykonnym organem Komory. Ma vcetne predsedy a mistopredsedy 7 clenü a 3 nahradniky; klesne-li pocet clenü predstavenstva pod 7, je predstavenstvo opravneno doplnit pocet o cleny z rad nahradnikü.
Predstavenstvo rozhoduje
a) vyskrtnuti ze seznamu podle § 19 a § 47 odst. 7 zakona o patentovych
zastupcich, nejde-li o vyskrtnuti na vlastni zadost,
b) o pozastaveni opravneni k poskytovani sluzeb podle § 15 zakona o
patentovych zastupcich a o pozastaveni praxe asistenta, nejde-li o pozastaveni vykonu Cinnosti patentoveho zastupce nebo praxe asistenta na jeho zadost,
c) opravnych prostredcich,
d) snizeni nebo prominuti prispevkü na cinnost Komory,
e) ve vsech vecech sverenych Komore, pokud o nich podle tohoto zakona nerozhoduji jine organy Komory.
Predstavenstvo dale
a) svolava snem,
b) navrhuje zkusebni komisare,
c) spravuje majetek Komory,
d) chrani a prosazuje zajmy patentovych zastupcü,
e) pravidelne informuje patentove zastupce o Cinnosti Komory,
f) Cini veskera opatreni nezbytna k Cinnosti Komory,
g) vede rejstrik,
h) provadi dalsi Cinnosti, pokud podle tohoto zakona neprislusi jinym organüm Komory.
Predstavenstvo se schazi zpravidla jednou za 3 mesice; zasedani predstavenstva svolava predseda Komory.
Predseda Komory
Predseda je statutarnim organem, ktery jedna jmenem Komory ve vsech vecech. V pripade jeho nepritomnosti nebo z jeho povereni jej zastupuje mistopredseda.
Predseda Komory
a) rozhoduje o urceni nahradnika patentoveho zastupce podle § 39 odst. 3 a 7 zakona o patentovych zastupcich,
b) vyznacuje v seznamu pozastaveni opravneni k poskytovani sluzeb patentoveho zastupce na zaklade jeho zadosti,
c) vyznacuje v seznamu pozastaveni vykonu praxe asistenta na zaklade jeho zadosti.
Predseda Komory je opravnen cinit dalsi opatreni nebo rozhodnuti, ktera jsou sverena do jeho püsobnosti timto zakonem nebo profesnim predpisem.
Dozorci komise
Dozorci komise je kontrolnim organem Komory. Pocet clenü a nahradnikü dozorci komise stanovi organizacni rad; klesne-li pocet clenü dozorci komise pod pocet takto stanoveny, doplni se dozorci komise z rad nahradnikü.
Dozorci komise
a) kontroluje plneni usneseni snemu a cinnost predstavenstva; za tim ucelem musi byt dozorci komisi umoznen pristup ke vsem dokladüm Komory,
b) dohlizi na radny vykon cinnosti patentovych zastupcü,
c) voli ze svych clenü a odvolava predsedu, ktery ridi cinnost komise a podava navrh na zahajeni disciplinarniho rizeni,
d) kontroluje vedeni dokumentace.
Ma-li dozorci komise za to, ze rozhodnuti nebo jine opatreni predstavenstva je v rozporu s pravnim predpisem, profesnim predpisem nebo s usnesenim snemu, je povinna jeho vykon pozastavit; pozastaveni vsak pozbude platnosti, pokud snem pozastavene rozhodnuti nebo jine opatreni potvrdi.
Disciplinärni komise
Disciplinarni komise je organ, ktery vykonava disciplinarni püsobnost stanovenou timto zakonem, disciplinarnim radem a dalsimi predpisy, zejmena profesnimi pravidly etiky. Pocet clenü a nahradnikü disciplinarni komise stanovi disciplinarni rad Komory; klesne-li pocet clenü disciplinarni komise pod pocet takto stanoveny, doplni se disciplinarni komise z rad nahradnikü.
Disciplinarni komise
a) provadi disciplinarni rizeni a rozhoduje o disciplinarnim opatreni podle zakona,
b) voli ze svych clenü a odvolava predsedu komise, ktery ridi jeji cinnost.
Funkce v organech Komory jsou cestne; za jejich vykon prislusi jen nahrada hotovych vydajü.
Podrobnejsi upravu organizace Komory, jejich organü a püsobnosti techto organü stanovi organizacni rad Komory.
7. Jake jsou predpoklady pro vykon cinnosti patentovych zästupcü?
Predpokladem pro vykon cinnosti patentovych zästupcü je zäpis do Komory patentovych zästupcü. Pricemz Komora zapise na zädost do seznamu patentovych zästupcü kazdeho, kdo
a) je plne zpüsobily k prävnim ükonüm,
b) je bezühonny,
c) ziskal vysokoskolske vzdeläni,
d) ziskal odpovidajici odbornou praxi soustavnym a pravidelnym vykonem Cinnosti v oblasti prümyslovych präv v delce trväni alespon 3 roky,
e) nebyl disciplinärne potrestän vyskrtnutim ze seznamu nebo na nehoz se hledi, jako by mu nebylo takove disciplinärni opatreni ulozeno,
f) nebyl vyskrtnut ze seznamu z düvodu prohläseni konkurzu na jeho majetek nebo na majetek spolecnosti patentovych zästupcü, jejimz je spolecnikem nebo akcionärem, nebo z düvodu zamitnuti nävrhu na prohläseni konkurzu pro nedostatek majetku, pokud od vyskrtnuti neuplynula doba 5 let,
g) slozil odbornou zkousku patentoveho zästupce, a
h) slozil do rukou predsedy Komory tento slib: „Slibuji na sve svedomf a obcanskou cest, ze budu zachovavat Üstavu Ceske republiky a ostatni zakony, svedomite plnit povinnosti patentoveho zastupce a zachovavat mlcenlivost o vsech skutecnostech, o nichz se dozvim v souvislosti s vykonem teto cinnosti."
Komora umozni slozeni slibu do 1 mesice ode dne doruceni zädosti o zäpis do seznamu patentovych zästupcü dolozene doklady, podle nichz k datu slozeni slibu zadatel splnuje podminky pro zäpis do seznamu.
[...]
[1] Viz düvodova zprava k zakonu.
[2] § 35 odst. 2 zakona C. 150/2002 Sb., soudni rad spravni. § 25b zakona C. 99/1963 Sb., obCansky soudni rad, ve zneni pozdejsich predpisu.