Die Rechtsregelung der Transplantionen in der Tschechischen Republik

Zusammenfassung

Am 30. Mai 2002 verabschiedete das Parlament der Tschechischen Republik eine lange Zeit erwartete komplexe Sonderrechtsregelung betreffend die Schenkung, Abnahme und Transplantationen von Organen und Geweben. Diese trat am 1. September 2002 in Kraft. Ihr Bedarf folgte aus der Gesamtrevision des ehemaligen Systems von Schenkungen, Abnahmen und Transplantationen von Organen und Geweben in der Tschechischen Republik. Die neue Rechtsregelung ersetzte die bisherige unzureichende und kurz gefasste gesetzliche Regelung dieser Problematik, welche nur in einziger Bestimmung des § 26 des Gesetzes Nr. 20/1966 Slg., über die Pflege um Gesundheit des Volkes durchgeführt wurde. Die neue Rechtsregelung ist im Einklang mit der Verfassungsordnung der Tschechischen Republik und den internationalen für die Tschechische Republik verbindlichen Verträgen.

Die Hauptquelle der neuen Rechtsregelung bildet das Gesetz Nr. 285/2002 Slg., über Schenkung, Abnahme und Transplantationen von Organen und Geweben und über Änderung einiger Gesetze (Transplantationsgesetz). Einen Gesetzesbestandteil bildet auch die zusammenhängende Novellierung des Strafgesetzes (Gesetz Nr. 140/1961 Slg., in der Fassung der späteren Änderungen und Ergänzungen), des Gesetzes Nr. 48/1997 Slg., über die öffentliche Krankenversicherung und über die Änderung und Ergänzung einiger zusammenhängender Gesetze, des Gesetzes Nr. 200/1990 Slg., über Ordnungswidrigkeiten, des Gesetzes Nr. 20/1966 Slg., über die Pflege um Gesundheit des Volkes und des Gesetzes Nr. 160/1992 Slg., über die Krankenpflege in nichtstaatlichen Einrichtungen des Gesundheitswesens.

Zu den weiteren Quellen der Rechtsregelung gehören die Regierungsverordnung Nr. 436/2002 Slg., über Durchführung des Transplantationsgesetzes, die Verordnung des Gesundheitsministeriums Nr. 437/2002 Slg., über die Feststellung näherer Bedingungen für die Beurteilung der Gesundheitsfähigkeit und über den Umfang der Untersuchung des lebenden oder verstorbenen Gewebespenders und die Verordnung des Gesundheitsministeriums Nr. 479/2002 Slg., über die Feststellung der fachlichen Befähigung von Ärzten, welche den Tod feststellen und welche die Untersuchung über den Tod für Zwecke der Gewebe- und Organabnahme durchführen.

Diese Monographie befasst sich mit den rechtlichen und medizinischen Aspekten der neuen Rechtsregelung der Schenkung, der Abnahme und der Transplantationen von Organen und Geweben in der Tschechischen Republik. Die vorgelegte Monographie geht vom Rechtsstand vom 31. Oktober 2003 aus.

Sie geht von der folgenden Publikation aus : Pravnl uprava darovanl, odberu a transplanted tkani a organu. Praha, Eurolex Bohemia 2004. 137 S. (ISBN 80-86432-64-5).

ÜVODEM

Dne 30. kvetna roku 2002 schvalii Parlament Ceske republiky dlouho ocekavanou komplexni specialni pravni üpravu darovani, odberü a transplantaci tkani a organü, ktera vstoupila v ücinnost 1. zari 2002. Jeji potreba vyplynula z celkove revize drfvejsfho systemu darovani, provadeni odberü a transplantaci tkani a orgänü v Ceske republice. Nova pravni üprava nahradila dosavadni nedostatecnou a strucnou zakonnou üpravu teto problematiky provedenou v jedinem ustanoveni § 26 zakona c. 20/1966 Sb., o peci o zdravi lidu, ve zneni pozdejsich predpisü, na ktere navazovaly podzakonne provadeci predpisy. Nova pravni üprava je v souladu s üstavnim poradkem Ceske republiky a mezinarodnimi smlouvami, jimiz je Ceska republika vazana.

Hlavnim pramenem nove pravni üpravy je zakon c. 285/2002 Sb., o darovani, odberech a transplantacich tkani a organü a o zmene nekterych zakonü (transplantacni zakon). Soucasti zakona je i souvisejfcf novela zakona c. 140/1961 Sb., trestni zakon, ve zneni pozdejsich predpisü, zakona c. 48/1997 Sb., o verejnem zdravotnim pojisteni a o zmene a doplneni nekterych souvisejfcfch zakonü, ve zneni pozdejsich predpisü, zakona c. 200/1990 Sb., o prestupcich, ve zneni pozdejsich predpisü, zakona c. 20/1966 Sb., o peci o zdravi lidu, ve zneni pozdejsich predpisü (dale jen „zakon o peci o zdravi lidu"), a zakona c. 160/1992 Sb., o zdravotni peci v nestatnich zdravotnickych zarfzenfch, ve zneni pozdejsich predpisü. Dalsimi prameny pravni üpravy jsou narfzenf vlady c. 436/2002 Sb., kterym se provadi transplantacni zakon, vyhlaska Ministerstva zdravotnictvi c. 437/2002 Sb., kterou se stanovi blizsi podminky posuzovani zdravotni zpüsobilosti a rozsah vysetreni zijfcfho nebo zemreleho darce tkani nebo organü pro ücely transplantaci (vyhlaska o zdravotni zpüsobilosti darce tkani a organü pro ücely transplantaci) a vyhlaska Ministerstva zdravotnictvi c. 479/2002 Sb., kterou se stanovi odborna zpüsobilost lekarü zjist'ujicich smrt a lekarü provadejfcfch vysetreni potvrzujici nevratnost smrti pro ücely odberu tkani nebo organü urcenych pro transplantaci.

Publikace se zabyva, nikoliv vycerpavajfcfm zpüsobem, pravnimi i nekterymi medicinskymi aspekty nove üpravy darovani, odberü a transplantaci tkani a organü v Ceske republice.

V publikaci je zachycen pravni stav k 31. rijnu 2003.

Zakon

c. 285/2002 Sb. ze dne 30. kvetna 2002 o darovanl, odberech a transplantaclch tkanl

a organu a o zmene nekterych zakonu (transplantacnl zakon)

Parlament se usnesl na tomto zakone Ceske republiky:

CÄST PRVNI

DAROVÄNI, ODBERY A TRANSPLANTACE TKÄNI A ORGÄNU

HLAVAI

OBECNÄ USTANOVENI § 1

Predmet upravy

Tento zakon upravuje podminky darovani, odberü a transplantaci tkani a orgänü lidskeho püvodu provadenych vyhradne za ucelem poskytovani lecebne pece.¹ *

Z dUvodovezpravy

Zakon vymezuje darovanl a odbery bunek, tkanl a organu pro ucely transplantace. Ustanovenl zakona, ktera se tykajl tkanl, platI take pro bunky. Darovanl a odbery pro vedeckovyzkumne a vyukove ucely a transplantace v ramci overovanl novych lecebnych metod se rldl tez zakonem o zdravotnlpeci.

§ 2

Zakladnf pojmy

Pro ucely tohoto zakona se rozumi

a) organy casti lidskeho tela tvorene strukturovanym usporadanim tkani, ktere organismus neumi nahradit, pokud jsou z tela zcela odstraneny,
b) tkänemi a bunkami stavebni soucästi lidskeho tela vcetne pozüstatkü ziskanych pri chirurgickych operacich, dale krvetvorne bunky ziskane z kostni drene, z periferni a pupecnikove krve, s vyjimkou orgänü, krve a jejich slozek,² pohlavnich bunek, embryonälnich a fetälnich tkäni a orgänü, vlasü, nehtü, placenty a odpadovych produktü telniho metabolismu (däle jen "tkän"),
c) moznym därcem pacient, u nehoz se s ohledem na jeho zdravotni stav predpoklädä smrt a moznost odberu tkäne nebo orgänu, nebo telo zemrele osoby, u niz byla prokäzäna smrt a u niz se predpoklädä moznost odberu tkäne nebo orgänu,
d) därcem osoba nebo telo zemrele osoby, ktere je proveden odber tkäne nebo orgänu za ucelem transplantace,
e) smrti nevratnä zträta funkce celeho mozku, vcetne mozkoveho kmene,
f) cekatelem osoba evidovanä v Närodnim registru osob cekajfcfch na transplantaci orgänü,
g) prijemcem osoba, ktere je implantoväna tkän nebo orgän lidskeho püvodu,
h) odberem vsechny zäkroky nutne pro odber lidskych tkäni nebo orgänü urcenych pro transplantaci vcetne vysetreni za ucelem posouzeni zdravotni zpüsobilosti därce a jeho pripravy na odber,
i) darovänim odber od zijfcfho därce vcetne zdravotni pece poskytovane därci za ucelem rekonvalescence po provedenem odberu,
j) transplantaci proces smerujfcf k zachoväni odebrane tkäne nebo orgänu ve stäle kvalite pro implantaci a implantace tkäne nebo orgänu prijemci, vcetne vsech postupü pripravy, preparoväni a uchoväväni tkäni a orgänü.

Z duvodovezpravy

Toto ustanovenf definuje zakladnlpojmy zakona.

HLAVA II

ODBER TKÄNI A ORGÄNÜ Dil 1

Odber tkäni a orgänü od zijfcfch därcü § 3

Prfpustnost odberu tkanf a orgänü od zijfcfho därce

(1) Odber tkäni nebo orgänü (däle jen "odber") od zijfcfho därce, pokud däle nenf stanoveno jinak, lze provest, pouze pokud

a) je proväden vyhradne v zäjmu lecebneho prfnosu pro prfjemce,

b) v dobe odberu neni k dispozici vhodnä tkän nebo organ od zemreleho därce a neexistuje jina lecebnä metoda srovnatelneho ucinku,

c) je därcem osoba zpüsobilä dät zpüsobem stanovenym timto zäkonem svobodny, informovany a konkretni souhlas (§ 7) a tento souhlas skutecne vyslovila, a

d) jednä se o obnovitelne tkäne nebo jeden z funkcnich pärovych orgänü.

(2) Odber orgänü od zijfcfho därce, pokud däle neni stanoveno jinak, lze provest ve prospech prijemce, ktery

a) je osobou blizkou³ därci, pokud därce vyslovil svobodny, informovany a konkretni souhlas (§ 7) ve vztahu k teto osobe,

b) neni osobou blizkou3) därci, pouze za podminek, ze

1. därce prokazatelnym zpüsobem vyslovne projevil vüli darovat svüj orgän tomuto prijemci; vyslovny projev vüle (däle jen "vyjädreni") musi byt ucinen pisemne a musi mit notärsky overeny podpis därce; vyjädreni je nedilnou soucästi zdravotnicke dokumentace därce,

2. s timto darovänim vyslovila etickä komise podle § 5 odst. 5 pism. a) souhlas.

(3) Odber od zijfcfho därce nelze provest, pokud

a) lze düvodne predpoklädat, ze provedenf odberu by mohlo väznym zpüsobem ohrozit zdravf nebo zivot därce,
b) je därce osoba nachäzejfcf se ve vykonu trestu odnetf svobody nebo ve vazbe nebo v ochrannem lecenf, s vyjimkou därcovstvf mezi detmi a rodici, sourozenci a mezi manzeli, nebo
c) vzniklo na zäklade posouzenf zdravotnf zpüsobilosti därce düvodne podezrenf, ze därce trpf nemocf nebo stavem, ktere by mohly ohrozit zdravf nebo zivot prijemce. To neplatf, pokud riziko poskozenf zdravf prijemce je zanedbatelne ve srovnänf se zivot zachranujfcf transplantacf. Podmfnky prevence näkazy viru lidskeho imunodeficitu stanovf zvlästnf prävnf predpis.⁴

Z duvodovezprävy

Odstavec 1 definuje podmfnky, za kterych je mozne odebrat tkäne nebo organy od zijlclch osob. Obecne plati, ze orgäny a tkäne se majl odebfrat pokud mozno zemrelym osobäm, nikoli osobäm zijlclm. Odber od zivych osob je vzdy spojen s urcitym rizikem a muze mit näsledky. S ohledem na toto riziko neexistuje rozumne opodstatnenf pro zlskänl transplantätu od ziveho därce, pokud je k dispozici jiny zpusob, ktery prinäsl stejny prospech prijemci. Opodstatnenost transplantace lze obhäjit pouze v pripade, ze neexistuje jiny zpusob, jenz by prinesl srovnatelny vysledek. Napriklad dialyza se nepovazuje z hlediska kvality zivota pacienta za srovnatelnou s vysledky, jichz lze do sähnout transplantacf ledviny.

Odstavec 2 se specificky zabyva pouze odberem organu v souladu s Ümluvou pri respektovanl protokolu. Je nezbytne, aby byl mezi darcem organu a prijemcem bllzky osobnf vztah zalozeny na principu vzajemne pomoci, pricemz Ümluva ponechava definovanl osob bli'zkych na vnitrni'ch pravni'ch radech. Mohou vsak nastat prlpady, kdy je treba umoznit darovanl organu i osobe, ktera nenalezl do okruhu pravne vymezenych bli'zkych osob. V techto prlpadech je vsak pravni upravou treba zpresnit podmlnky pro darovanl organu. Takovym zpresnenlm je vyslovenl souhlasu s darovanlm prlslusnym organem a jeho dohled nad provddenlm transplantace. Ti'mto organem je eticka komise (§ 5).

Odstavec 3: pokud je predpokladany odber prllis rizikovy pro zdravl nebo zivot zijlclho darce nebo by darcuv zdravotnl stav mohl poskodit zdravl prljemce (darce trpl krv! prenosnou chorobou ci zhoubnym nadorem), odber se neprovede. Urcite riziko prenosu nemoci na prljemce je prijatelne v prlpade, ze by dusledek neprovedenl transplantace predstavoval pro prljemce vetsI riziko. Pokud je alternativou jista smrt, je v nekterych prlpadech prijatelne transplantovat i s vedomlm toho, ze dojde k prenosu nemoci. Naprlklad pri prudce se rozvljejlclm selhanljater muze mit pacient pred sebou pouze nekolik hodin zivota, proto by mela byt dana prednost transplantaci vysoce rizikoveho organu pred temer jistou smrtl. Zivot zachranujlclm vykonem byva i transplantace krvetvornych bunek.

§ 4

Ochrana nezletilych osob, osob zbavenych zpusobilosti k pravnfm ükonüm a osob, ktere s
ohledem na svüj momentalnf zdravotnf stav nejsou schopny zvazit veskere düsledky
provedenf odberu obnovitelne tkane pro vlastnf zdravf

(1) Od därcü, kterymi jsou nezletile osoby,⁵ osoby s omezenou zpusobilosti k pravnfm ükonüm nebo osoby zbavene zpusobilosti k pravnfm ükonüm v plnem rozsahu⁶ (dale jen "osoba zbavena zpusobilosti") nebo osoby, ktere s odberem vyslovily souhlas, avsak s ohledem na jejich momentalnf zdravotnf stav lze düvodne predpokladat, ze i pres üplne poucenf nezvazily nebo nemohly zvazit veskere düsledky spojene s odberem obnovitelne tkane pro vlastnf zdravf (dale jen "osoba neschopna vyslovit souhlas"), lze provest pouze odber obnovitelne tkane, nenf-li dale stanoveno jinak, a to pouze pokud

a) nenf k dispozici zadny vhodny darce, ktery je schopen dat vyslovny a konkretnf souhlas,
b) prijemcem je sourozenec darce,
c) darovänf predstavuje moznost zachrany zivota prijemce,
d) zakonny zastupce darce, kterym je nezletila osoba nebo osoba zbavena zpusobilosti, vyslovil podle § 7 odst. 4 s tfmto odberem souhlas,
e) eticka komise vyslovila podle § 5 odst. 5 pfsm. b) s tfmto odberem souhlas, a
f) tento darce neprojevuje s darovänfm nesouhlas.

(2) Ustanovenf odstavce 1 pfsm. b) a c) se nevztahuje na odber bunek, pokud tento odber predstavuje jen minimälnf riziko pro zdravf a zivot darce.

Z duvodovezpravy

Odstavec 1 definuje podmlnky, za kterych je mozno ve vyjimecnych situacfch provest odber osobam neschopnym dat s timto odberem souhlas, kterymi jsou nezletile osoby, osoby zbavene zpusobilosti k pravntm ükonum v plnem rozsahu, osoby s omezenou zpusobilosti k pravntm ükonum a osoby, ktere z jinych duvodu nemohou nebo nejsou schopny vyslovit "kvalifikovany" souhlas. Obecne jsou v souladu s Ümluvou odbery od techto osob zakazany. Toto pravidlo je mozno porusit jen za vyjimecnych okolnostl, a to pouze v pripade obnovitelne tkane. Tyto vyjimky jsou opravnene z toho duvodu, ze obnovitelna tkah, zvlaste kostnl dreh, muze byt transplantovana pouze mezi geneticky kompatibilni'mi osobami. V soucasne dobe se tento odstavec tyka predevsfm transplantace kostnl drene. Formulace obnovitelna tkah je vsak zvolena s ohledem na dalsl vyvoj lekarske vedy.

Odstavec 2: V nekterych prlpadech, jako naprlklad pri zlskanl omezeneho mnozstvl bunek kuze, nepredstavuje zakrok pro darce temer zadne riziko ani velkou zatez. V techto prlpadech odberu bunek od uvedenych osob nenl nutne splnenl podmlnky, ze prljemce je sourozencem darce a ze darovanlpredstavuje moznost zachrany zivota prljemce.

§ 5

Eticka komise

(1) Eticka komise je nezavisla komise, kterou ustavuje a zrusuje statutarnf organ zdravotnickeho zarfzenf provädejfcfho odber organu darci ve prospech prijemce, ktery neni jeho osobou blizkou3) [§ 3 odst. 2 pism. b)], nebo obnovitelne tkane nezletilym osobam, osobam zbavenym zpusobilosti nebo osobam neschopnym vyslovit souhlas (§ 4). Eticka komise muze byt ustavena jako stala komise nebo podle potreby k jednotlivym prfpadüm.

(2) Eticka komise ma nejmene 5 clenü; je tvorena lekari, jednim klinickym psychologem a pravnikem. Nejmene dve tretiny clenü eticke komise nesmi byt v pracovnepravnim nebo obdobnem vztahu ke zdravotnickemu zarfzenf uvedenemu v odstavci 1. Predsedu a dalsf cleny eticke komise jmenuje a odvolava statutärnf organ zdravotnickeho zarfzenf, ve kterem byla tato komise ustavena. Predseda a clenove eticke komise pri vykonu cinnosti eticke komise nejsou väzäni pokyny statutärnfho organu zdravotnickeho zarfzenf ani pokyny jinych vedoucfch zamestnancü zdravotnickeho zarfzenf. Cleny eticke komise mohou byt pouze fyzicke osoby bez osobnfho zajmu nebo ucasti na provädenf odberu

a) organu ve prospech prijemce, ktery nenf osobou blfzkou⁷ darci, nebo na transplantaci tohoto organu,
b) obnovitelne tkane nezletile osobe, osobe zbavene zpüsobilosti nebo osobe neschopne vyslovit souhlas nebo na transplantaci teto tkane.

nebo osoby zbavene zpüsobilosti anebo na zäklade zprosteni povinne mlcenlivosti. Skutecnosti lze se souhlasem osob uvedenych ve vete prve sdelovat tak, aby z nich nebylo mozne ziskat informace o dalsich osobäch a aby byla respektoväna anonymita mezi därcem a prijemcem (§ 20). Pro zprosteni povinne mlcenlivosti clenü komise se pouzije zvlästni prävni predpis,1 ktery stanovi präva a povinnosti zdravotnickych pracovnikü pri poskytoväni zdravotni pece. Cinnost clenü eticke komise je jinym ukonem v obecnem zäjmu, pri nemz se poskytuje zamestnanci pracovni volno s nähradou mzdy ve vysi prümerneho vydelku⁸ v nezbytne nutnem rozsahu.

(4) Jednäni eticke komise rfdf predseda. Etickä komise rozhoduje vetsinou hlasü svych clenü. V pripade rovnosti hlasü rozhoduje hlas predsedy.

(5) Etickä komise udeli na zäklade pisemne zädosti predlozene statutärnim orgänem zdravotnickeho zarfzenf, ktery komisi ustavil, pisemny souhlas nebo nesouhlas s provedenim odberu

a) orgänu därci ve prospech prijemce, ktery neni jeho osobou blizkou,3)
b) obnovitelne tkäne nezletile osobe, osobe zbavene zpüsobilosti nebo osobe neschopne vyslovit souhlas. Udeleni souhlasu nebo vyjädreni nesouhlasu je soucästi zdravotnicke dokumentace därce, nezletile osoby, osoby zbavene zpüsobilosti nebo osoby neschopne vyslovit souhlas.

(6) Zädost o udeleni souhlasu musi obsahovat

a) udaje o zdravotnim stavu därce, nezletile osoby, osoby zbavene zpüsobilosti nebo osoby neschopne vyslovit souhlas, ktere jsou rozhodne pro posouzeni mozneho odberu obnovitelne tkäne,
b) vyjädreni klinickeho psychologa o schopnosti nezletile osoby, osoby zbavene zpüsobilosti nebo osoby neschopne vyslovit souhlas vyjädrit se k odberu vyzädane lekarem posuzujfcfm zdravotni zpüsobilost teto osoby,
c) udaje o zdravotnim stavu prijemce orgänu nebo obnovitelne tkäne,
d) kopii uplneho pouceni a informovaneho souhlasu därce orgänu nebo zäkonneho zästupce därce (§ 7 odst. 1 a 2), popripade tez vyjädreni nezletile osoby nebo osoby zbavene zpüsobilosti (§ 7 odst. 6),
e) kopii uplneho pouceni a souhlasu osoby neschopne vyslovit souhlas,
f) kopii vyjädreni därce ucineneho podle § 3 odst. 2 pism. b), a
g) lhütu, do ktere je etickä komise povinna sdelit souhlas nebo nesouhlas s provedenim odberu orgänu därce nebo obnovitelne tkäne nezletile osoby, osoby zbavene zpüsobilosti nebo osoby neschopne dät souhlas.

(7) V pripade potreby müze etickä komise prizvat k jednäni o udeleni souhlasu nebo nesouhlasu s odberem därce orgänu nebo zäkonneho zästupce nezletile osoby nebo osoby zbavene zpüsobilosti, popripade tez tuto osobu. Etickä komise k jednäni prizve vzdy

a) nezletilou osobu nebo osobu zbavenou zpüsobilosti v pripade, ze klinicky psycholog ve svem vyjädreni uvedl, ze tato osoba je schopna vyslovit se k odberu,

b) osobu neschopnou vyslovit souhlas,
c) därce orgänu uvedeneho v § 3 odst. 2 pism. b); v tomto pripade vedle zdravotnich hledisek etickä komise zjist'uje a posuzuje tez düvody, ktere vedly därce k daroväni orgänu.

(8) Etickä komise v pripade udeleni souhlasu podle odstavce 5 vykonävä dohled nad prübehem odberu a zachovävänim präv därce, nezletile osoby, osoby zbavene zpüsobilosti nebo osoby neschopne vyslovit souhlas.

(9) Etickä komise rädne uchovävä podstatne zäznamy o sve cinnosti, zejmena pisemne pracovni postupy, seznam clenü s uvedenim jejich odborne zpüsobilosti, predlozene zädosti a podklady, zäpisy ze schüzi, zprävy a korespondenci tykajfcf se jeji cinnosti a posuzoväni zädosti po dobu nejmene 10 let, a to ve zdravotnickem zarfzenf, ve kterem je ustavena. V pripade zäniku eticke komise zajisti rädne uchoväväni dokumentace statutärni orgän zdravotnickeho zarfzenf, ve kterem byla etickä komise ustavena.

Z duvodovezprävy

V souladu s pozadavkem Ümluvy je vedle souhlasu vysloveneho zakonnym zastupcem osoby neschopne dat souhlas potrebny i souhlas dalsiho orgänu, kterym je eticka komise. Cilem tohoto dvojlho souhlasu je zarucit, aby zamyslene rozhodnutl o odberu obnovitelne tkäne bylo nestranne.

Etickä komise v souladu s Ümluvou a s prihlednutlm k Protokolu vyslovuje tez souhlas s darovänlm orgänu od ziveho därce prljemci, ktery nenl osobu bllzkou tohoto prljemce. Tento orgän bude v pripade vysloveni souhlasu s odberem dohlizet, zda jsou dodrzoväny podminky daroväni orgänu vymezene zäkonem a pred vyslovenim sveho souhlasu by mel zejmena sledovat, zda na därce nebyl einen nätlak ci se därce nerozhodl k daroväni orgänu pod prislibem prospechu pro svou osobu nebo napr. pro osoby blizke.

§ 6

Posouzenf zdravotnf zpüsobilosti zijfcfho därce

(1) Pred odberem od zijfcfho därce musf byt posouzena jeho zdravotnf zpüsobilost k darovänf tkäne nebo orgänu. Za tfm ucelem se provedou takovä lekarskä vysetrenf a postupy, kterä zhodnotf zdravotnf stav zijfcfho därce a moznä rizika pro zdravf a zivot därce spojenä s darovänfm tkäne nebo orgänu. Zäroven musf byt stanoveny takove postupy, ktere vsemi dostupnymi zpüsoby omezf rizika pro zdravf a zivot därce, kterä pro nej odebränf tkäne nebo predstavuje, aniz by byla ohrozena kvalita a zivotaschopnost odebranych tkänf nebo orgänü.

(2) Za posouzenf zdravotnf zpüsobilosti därce k darovänf tkänf nebo orgänü je odpovedno zdravotnicke zarfzenf, ktere provädf odber.

(3) Posuzujfcf lekar provede zäznam o posouzeni zdravotni zpüsobilosti därce s vymezenim rozsahu posouzeni a se zäverem o zpüsobilosti ci nezpüsobilosti därce k odberu. Tento zäznam stvrzeny podpisem posuzujfcfho lekare a datem je nedilnou soucästi zdravotnicke dokumentace därce.

(4) Zdravotnicke zarfzenf, ktere provedlo odber, zajisti dispenzärni peci o därce.⁹

(5) Blizsi podminky posuzoväni zdravotni zpüsobilosti a rozsah vysetreni zijfcfho därce stanovi Ministerstvo zdravotnictvi (däle jen "ministerstvo") vyhläskou.

(6) Därce nebo zäkonny zästupce nezletile osoby nebo zäkonny zästupce osoby zbavene zpüsobilosti, je-li därcem tato osoba, müze pozädat dalsiho lekare, ktery neni na odberu ani na dalsich postupech spojenych s transplantaci zapojen, o posouzeni zdravotnich rizik odberu pro osobu därce. Pro toto posouzeni neplati ustanoveni odstavcü 1 az 5.

Z duvodovezpravy

Pred provedenim odberu je treba därce vysetrit, posoudit jeho zdravotni stav (zamerit se na vyhleddväni takovych onemocneni, ktera by mohla znamenat riziko poskozeni zdravi pro prijemce - napr. krvi prenosnych infekci ci zhoubnych novotvaru) a zhodnotit rizika pro därce spojenä s odberem.

Hlavni riziko pro därce predstavuje chirurgicky zäkrok pri odberu, popripade adaptace organismu na stav po odberu orgänu (napr. ledviny). Existuji vsak i psychologickä rizika (u därce se vyvine nezdravy pocit vlastnictvi vuci prijemci nebo kdyz se prijemce citi därci prilis zaväzän), proto je nutne zhodnotit take psychicky stav därce.

§ 7

Uplne poucenf a souhlas

(1) Lekar posuzujfcf zdravotnf zpüsobilost zijfcfho därce je povinen poskytnout därci uplne poucenf o ucelu, povaze a düsledcfch darovänf tkäne nebo orgänu a o moznych rizicfch s tfm spojenych, vcetne rizik dlouhodobych. Pokud je därcem nezletilä osoba nebo osoba zbavenä zpüsobilosti, poskytne toto poucenf jejfmu zäkonnemu zästupci. Poucenf musf byt srozumitelne. Därce a zäkonny zästupce nezletile osoby nebo zäkonny zästupce osoby zbavene zpüsobilosti mä prävo kläst otäzky, a to v rozsahu stanovenem ve vete prve, a lekar je povinen je zodpovedet. Soucästf poucenf je rovnez podänf informace o prävech a ochrane därce stanovenych tfmto zäkonem.
(2) Därce a zäkonny zästupce nezletile osoby nebo zäkonny zästupce osoby zbavene zpüsobilosti müze pozadovat, aby pri pouceni byl pritomen dalsi svedek. O teto moznosti je predem informuje lekar poskytujfcf uplne pouceni. Lekar vyhotovi zäznam o provedeni uplneho pouceni s jeho strucnym obsahem a tento zäznam s uvedenim data, kdy bylo pouceni provedeno, podepfsf vsechny zucastnene osoby. Zäznam o uplnem pouceni därce nebo zäkonneho zästupce nezletile osoby nebo zäkonneho zästupce osoby zbavene zpüsobilosti je nedilnou soucästi zdravotnicke dokumentace därce.
(3) Lekar provädejfcf odber je povinen bezprostredne pred provedenim odberu uplne pouceni za podminek stanovenych v odstavci 1 zopakovat.
(4) Souhlas därce nebo zäkonneho zästupce nezletile osoby nebo zäkonneho zästupce osoby zbavene zpüsobilosti vysloveny na zäklade uplneho pouceni podle odstavce 1 musi byt svobodny, informovany a konkretni. Musi byt proveden pisemnou formou, stvrzen podpisem a datem a zalozen ve zdravotnicke dokumentaci därce.
(5) Därce nebo zäkonny zästupce nezletile osoby nebo zäkonny zästupce osoby zbavene zpüsobilosti müze svüj souhlas kdykoliv odvolat. Lekar provädejfcf odber je povinen toto odvolänf respektovat, pokud nebyly provedeny pri odberu nevratne ukony, jejichz prerusenf by znamenalo ohrozenf zdravf nebo zivota därce.
(6) Pokud jsou nezletile osoby nebo osoby zbavene zpüsobilosti schopne v dostatecne mfre porozumet düsledküm provedenf nebo neprovedenf odberu pro ne same nebo pro prijemce, je nutne poskytnout i jim uplne poucenf. Pokud osoba uvedenä ve vete prve vyslovf nesouhlas s darovänfm, je treba tento nesouhlas respektovat.

Z duvodovezpravy

Odber od ziveho därce müze byt proveden az pote, co k nemu därce nebo jeho zäkonny zästupce (u nezletilych nebo osob zbavenych zpüsobilosti) dal informovany pi'semny souhlas zalozeny na svobodne vüli, ktery müze dotycny kdykoli odvolat.

Därce nebo jeho zäkonny zästupce mä prävo na odpovldajlcl informace souvisejlcl s därcovstvi'm. Informace musejl byt podäny vhodnou a därci nebo zäkonnemu zästupci srozumitelnou formou, aby ozrejmily ucel a povahu navrhovaneho odberu tkäne nebo orgänu a düsledky a rizika s nlm spojenä .

§ 8

Podmfnenf odberu od zijfcfho därce

(1) Odber orgänu od zijfcfho därce lze provest pouze ve prospech osoby, kterou därce urcil (§ 3 odst. 2). Pokud zijfcf därce tkäne podmfnf jejich odber darovänfm urcite osobe, lze tento odber provest pouze ve prospech teto osoby.

(2) V pripade, kdy odebranou tkan nebo organ nebude mozno implantovat urcene osobe, je nutno si vyzadat, a to pred provedenim odberu, k uziti teto tkane nebo organu pro jinou osobu souhlas darce. Düvody, ktere vedly prislusne lekare k rozhodnuti, ze odebranou tkan nebo organ nelze implantovat darcem urcene osobe, se zaznamenaji do zdravotnicke dokumentace darce a osoby urcene darcem.

Z duvodovezpravy

Ustanovenf zduraznuje podmlnku, ze organ ziveho darce Ize darovat pouze osobe timto darcem vyslovne oznacene a nutnost respektovat vuli darce pri darovanl tkane.

V odstavci 2 je vymezen postup pro prlpad, kdy nastane situace, ze odebranou tkan nebo organ nebude mozne implantovat urcene osobe (napr. tato osoba zemrela nebo se zmenil jejlzdravotnlstav) tak, aby byla i v techto prlpadech respektovana vule darce.

§ 9

Transplantace tkanf nebo organu odebranych z jineho duvodu nez za ucelem transplantace

(1) Pokud byly tkan nebo organ pacientovi odebrany z jineho düvodu nez za ucelem transplantace, mohou byt implantovany prijemci pouze tehdy, jestlize pacient byl o düsledcfch a moznych rizicich tohoto odebrani poucen a pred nebo po odebräni tkane nebo organu vyslovil s jejich pouzitim pro transplantaci souhlas.

(2) Pri provedeni pouceni a ziskäm souhlasu podle odstavce 1 se ustanovenf § 7 pouzije obdobne.

Z duvodove zpravy

Existujf prlpady, kdy jsou pri poskytovanf zdravotnl pece odebrany tkane nebo organy za jinym ucelem, nez pro transplantaci a pozdeji je duvod k jejich darovanl (napr. kdyz pacient potrebuje transplantaci plic nebo srdce, byva technicky jednodussl takovemu pacientovi odebrat srdce i pllce dohromady a nahradit je srdcem a pllcemi darce; muze se stat, ze odejmute srdce nebo alespon jeho chlopne budou v dobrem stavu a budou moci byt pouzity jako transplantat pro jineho prljemce) nebo jsou pri lekarskem zakroku odebrany tkane, ktere nasledne mohou byt zpracovany a pozdeji transplantovany tretl osobe, i kdyz se v dobe zakroku povazovaly za nepotrebne (napr. kostnl tkan z hlavic femuru, ktera byla zlskana pri nahrade kycelnlho kloubu nebo pouzitl krvetvornych bunek z pupecnlkove krve).

V techto prlpadech je treba informovat osobu, jlz ma byt odebrana tkan nebo organ z jineho duvodu, nez pro ucely transplantace o dusledclch, ktere s sebou nese implantace tkane nebo organu do tela jine osoby (o nutnosti dalsfho podrobneho vysetrenf a zaznamenanf vsech informacl, aby bylo mozno tyto tkane a organy i nasledne vysledovat, v prfpade predpokladu pouzitf odebrane tkane nebo organu za ucelem transplantace nekdy i o nutnosti minimalne pozmenit prubeh operace, aby bylo mozno zfskat tkan nebo organ urcenou pro transplantaci v co nejlepsi'm stavu).

Dil 2

Odber od zemrelych därcü § 10

Prfpustnost odberu od zemreleho darce a nalezitosti zjistenf smrti

(1) Odber od zemreleho darce Ize provest, jen byla-li zjistena smrt. Pokud by mel byt odber od zemreleho darce proveden pred uplynutim 2 hodin od zjistenf smrti, lze tento odber provest nejdrive po podepsani protokolu podle odstavce 2. Lekari, kteri zjist'uji smrt, se nesmeji zucastnit odberu od zemreleho darce nebo transplantace a nesmeji byt osetrujfcfmi lekari uvazovaneho prijemce.
(2) Zjistenf smrti mozneho darce musf byt vzdy provadeno nejmene dvema k tomu odborne zpüsobilymi lekari, kterf darce vysetrili nezavisle na sobe. Zjistenf smrti mozneho darce se v prfpade predpokladaneho odberu pred uplynutfm 2 hodin od tohoto zjistenf zaznamena v protokolu, ktery je nedflnou soucastf zdravotnicke dokumentace darce. Protokol o zjistenf smrti podepfsf lekari, kterf zjistili smrt. Protokol o zjistenf smrti musf mft zejmena tyto nalezitosti:
a) zäkladnf a vedlejsf diagnozy zemreleho,
b) zaznam o provedenych vysetrenfch vcetne obrazove dokumentace,
c) zaznam o zjistenych vysledcfch vysetrenf,
d) casovy udaj o provedenf vysetrenf, poprfpade casovy udaj o dobe nevratne zastavy krevnfho obehu,
e) nezbytne identifikacnf udaje o lekarfch zjist'ujfcfch smrt a lekarfch provadejfcfch vysetrenf potvrzujfcf nevratnost smrti mozku.
Vzor protokolu o zjistenf smrti je uveden v prfloze c. 1.
(3) Smrt [§ 2 pfsm. e)] se zjist'uje prokazanfm
a) nevratne zastavy krevnfho obehu,
b) nevratne ztraty funkce celeho mozku, vcetne mozkoveho kmene v prfpadech, kdy jsou funkce dychänf nebo krevnfho obehu udrzovany umele (dale jen "smrt mozku").
(4) V prfpade zjistenf smrti prokäzänfm nevratne zastavy krevnfho obehu lze odber provest pred uplynutfm 2 hodin od tohoto zjistenf,
a) pokud je znama doba zjistenf smrti, a byla-li smrt zjistena ve zdravotnickem zarfzenf
1. na jednotce intenzivnf pece,
2. na anesteziologicko-resuscitacnim oddeleni,
3. na operacnim sale,
4. na prijmove ambulanci oddeleni nebo na prijmovem oddeleni nemocnice,
b) pokud smrt byla zjistena na zaklade ukonceni neuspesne resuscitace, kterou se nepodarilo obnovit srdecni cinnost nebo ji ucinne podporovat, provadene lekarem v delce nejmene 30 minut; resuscitace se provadi soucasne provadenym umelym dychanim a masazi srdce.
(5) Smrt mozku se prokazuje, pokud
a) se pacient nachazi ve stavu, na jehoz zaklade lze uvazovat o diagnoze smrti mozku, a
b) lze prokazat klinicke znamky smrti mozku pacienta, na jejichz zaklade lze stanovit diagnozu smrti mozku, doplnene vysetrenim potvrzujfcfm nevratnost smrti mozku.
(6) Stav, na jehoz zaklade lze uvazovat o diagnoze smrti mozku, klinicke znamky smrti mozku pacienta, na jejichz zaklade lze stanovit diagnozu smrti mozku, vysetreni je prokazujfcf a vysetreni potvrzujfcf nevratnost smrti mozku jsou uvedeny v priloze c. 2.
(7) Ministerstvo stanovi odbornou zpüsobilost lekarü zjist'ujfcfch smrt a lekarü provadejfcfch vysetreni potvrzujfcf nevratnost smrti vyhlaskou. Ministerstvo müze stanovit podrobnosti o zpüsobu provadenf vysetrenf prokazujfcfch smrt, vysetrenf potvrzujfcfch nevratnost zastavy krevnfho obehu nebo smrti mozku a podmfnky jejich provadenf vyhlaskou.

Z duvodovezpravy

Stanovi podminky pro nestranne, nezavisle a objektivni zjisteni smrti s tim, ze vyzaduje, aby lekarsky tym urceny ke zjisteni smrti nebyl totozny s tymem, ktery se ucastni transplantace v jakekoli jejt fazi.

Blizsi vymezeni podminek a postupu pri zjisteni smrti bude vymezeno vyhlaskou, nebot' povazujeme za potrebne s ohledem na prdvni jistotu osob zucastnenych na transplantacich vymezit tyto podminky a postupy pravnim predpisem. Forma vyhlasky byla zvolena proto, ze tento prdvni predpis by mel pruzne reagovat na poznani lekarske vedy, coz delka legislativniho procesu tvorby a prijetizdkona znemoznuje.

§ 11

Neprfpustnost odberu od zemreleho darce

(1) Odber od zemreleho darce je vyloucen, pokud a) zemrely za sveho zivota nebo zakonny zastupce zemreleho, ktery byl nezletilou osobou nebo osobou zbavenou zpüsobilosti, vyslovil prokazatelne nesouhlas s posmrtnym odberem tkänf a orgänü (§ 16),
b) nelze na zäklade posouzeni zdravotni zpüsobilosti vyloucit, zen zemrely trpel nemoci ci stavem, ktere by mohly ohrozit zdravi nebo zivot prijemce; za posouzeni zdravotni zpüsobilosti zemreleho därce zodpovidä zdravotnicke zarfzenf provädejfcf odber, nebo
c) zemreleho nelze identifikovat.
(2) Posuzujfcf lekar provede zäznam o posouzeni zdravotni zpüsobilosti zemreleho därce s vymezenim rozsahu posouzeni a se zäverem o zpüsobilosti ci nezpüsobilosti zemreleho därce k odberu. Tento zäznam s datem provedeni posouzeni, podpisem posuzujfcfho lekare, je nedilnou soucästi zdravotnicke dokumentace zemreleho därce.
(3) Blizsi podminky posuzoväni zdravotni zpüsobilosti a rozsah vysetreni zemreleho därce stanovi ministerstvo vyhläskou.
(4) Odber od zemreleho cizince¹⁰ lze provest pouze za podminek stanovenych v mezinärodni smlouve, kterou je Ceskä republika väzäna.

Z duvodovezpravy

Vymezuje situace, za kterych nesml byt proveden odber tkanf a organu z tela zemrele osoby.

§ 12

Odebrane tkane a organy

(1) Lekar, ktery provedl odber tkäne nebo orgänu, zaznamenä vycet odebranych tkäni a orgänü a predpoklädany ucel jejich pouziti do zdravotnicke dokumentace därce.

(2) Pitva zemreleho, u ktereho byl proveden odber, se provede v takove lhüte, aby v pripade dodatecneho zjisteni, ze zemrely trpel nemoci nebo stavem, ktere by mohly ohrozit zdravi nebo zivot prijemce, mohl byt ucinen zäver o zdravotni nezpüsobilosti zemreleho.

(3) Odebrane tkäne lze k dalsimu vysetreni, zpracoväni, preparoväni (konzervaci), uchoväväni a distribuci predat pouze tkänove bance.

Z duvodove zpravy

Povinnost provadet pitvu na tele zemreleho darce vyplyva ze zakona o zdravotnipeci.

§ 13

Pitvy

(1) Na tele zemreleho, u ktereho byl proveden odber, se vzdy provädi pitva podle zvlästniho prävnfho predpisu.10)
(2) V pripade, ze lekar provädejfcf prohlidku zemreleho mä podezreni, ze smrt nastala za nejasnych okolnosti nebo näsilnym umrtim, vcetne sebevrazdy anebo vrazdy, lze provest odber pouze za podminky, ze nebude zmaren ucel pitvy narizene podle zvlästniho prävnfho predpisu.11) Soucasne je nezbytne pro potreby dalsiho setreni provest prohlidku odebirane tkäne nebo orgänu a tez cästi tela, z niz byly odebräny tak, aby se vysledek prohlidky mohl stät soucästi pitevniho protokolu.

Z duvodovezpravy

Zamerem ustanovenf je zabranit tomu, aby tela zemrelych po provedenych odberech nebo pitvach byla pozustalym predavana v nedustojne podobe. Proto se stanovi povinnost zachazet s telem zemreleho pri provadenl pitev nebo odberu s äctou a po provedenI techto ükonu uvest telo, pokud mozno, do puvodniho stavu.

§ 14

Ücta k lidskemu telu

Pri provädeni odberu ze zemreleho a pri provädeni pitev se musi zachäzet s telem zemreleho s uctou a musi byt provedeny vsechny ukony tak, aby bylo telo pokud mozno upraveno do püvodnf podoby.

Z duvodove zpravy

Vzhledem k tomu, ze je treba respektovat zajmy bli'zkych osob, zejmena jejich citove vazby k pacientovi, u nehoz se predpoklada odber, stanovi se povinnost lekare provadejlclho odber tyto osoby o predpokladanem odberu informovat a zaroven jim podat potrebne vysvetlenf.

Dil 3

Sdeleni predpoklädaneho odberu osobe blizke a nesouhlas s posmrtnym odberem

10) § 28 zäkona c. 20/1966 Sb., ve znenf pozdejsfch predpisü. Vyhläska c. 19/1988 Sb., o postupu pri ümrtf a pohrebnictvf, ve znenf zäkona c. 256/2001 Sb.

111 § 105 a 115 trestnfho rädu.

§ 15

(1) Osetrujfcf lekar pacienta, u nehoz Ize predpoklädat odber tkänf nebo orgänü podle tohoto zäkona, sdeli vhodnym zpüsobem osobäm blizkym,3) neurcil-li pacient podle § 19 jinak (däle jen "urcenä osoba"), predpoklädanou moznost odberu, a to za podminky, ze urcenä osoba projevuje zäjem o pacienta a pacient za sveho zivota prokazatelnym zpüsobem nevyslovil zäkaz sdeloväni informaci o svem zdravotnim stavu. Pokud je pacientem uvedenym ve vete prve nezletilä osoba nebo osoba zbavenä zpüsobilosti, moznost odberu sdeli osetrujfcf lekar jejfmu zäkonnemu zästupci a zäroven ho pouci o moznosti vyslovit prokazatelny nesouhlas s odberem podle § 16 odst. 1 pfsm. c). V tomto prfpade neplatf podmfnka projevu zäjmu o pacienta. Osetrujfcf lekar zäroven urcenym osobäm, poprfpade zäkonnemu zästupci vysvetli rozsah a ucel predpoklädaneho odberu, a to pri respektovänf anonymity prijemce. Urcene osoby, poprfpade zäkonny zästupce majf prävo kläst otäzky, s vyjimkou dotazu na prijemce. Pokud urcenä osoba, poprfpade zäkonny zästupce odmftne vysvetlenf podle vety ctvrte, osetrujfcf lekar jejf odmftnutf respektuje a o teto skutecnosti provede zäznam do zdravotnicke dokumentace pacienta.

(2) Pokud se jednä o zemreleho, u nehoz lze predpoklädat odber tkänf nebo orgänü podle tohoto zäkona, podä informaci, pokud je zemrelym nezletilä osoba nebo osoba zbavenä zpüsobilosti, tez poucenf podle odstavce 1 lekar povereny statutärnfm orgänem zdravotnickeho zarfzenf, v nemz se zemrely nachäzf.

(3) O informaci podane podle odstavce 1 provede lekar zäpis ve zdravotnicke dokumentaci pacienta nebo zemreleho.

Z duvodovezpravy

Oblast darcovstvl tkänf a orgänü po smrti je upravena v ruznych zemlch ruzne, proto ani dodatkovy protokol Ümluvy, ze ktereho jsme pri uprave posmrtneho odberu tkänf a orgänü vychäzeli, nemüze stanovit obecne platnou upravu. Protokol pripoustf existenci jak predpoklädaneho souhlasu, tak predpoklädaneho nesouhlasu s posmrtnym odberem tkänf a orgänü.

Princip predpoklädaneho nesouhlasu (pacient musf za sveho zivota vyjädrit souhlas s posmrtnym odberem) v prfpadech, kdy bude osoba v necinnosti, ackoliv skutecne nechce vyjädrit nesouhlas s posmrtnym odberem, by zabränil moznemu odberu. Zavedenf tohoto principu by znacne omezilo moznosti transplantacf, a tfm i zächranu zivotü. Proto byl do zäkona zvolen princip predpoklädaneho souhlasu, ktery tez respektuje soucasny prävnf stav.

Pro zvysenf prävnf jistoty osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem se zrizuje Närodnf registr osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkänf a orgänü. Odber tkänf a orgänü od zemrele osoby müze byt proveden pouze tehdy, pokud s tfm zemrely za sveho zivota nevyjädril prokazatelne nesouhlas. Osoby blfzke budou v prfpade sveho zäjmu o predpoklddanem odberu informovdny, ale nebudou vyslovovat "zdstupny" souhlas s odberem, nebot' v techto prlpadech je uprednostnovdno a respektovdno prdvo osoby rozhodnout o svych zdjmech jiz za sveho zivota.

V prlpade zakotveni tzv. "zdstupneho" souhlasu by dochdzelo k situaclm, kdy osoby bli'zke by nevyjadrovaly vuli zemreleho, ale svd vlastnl prdnl. Nesouhlas je prokazatelne vysloveny pouze za predpokladu, ze je osoba evidovand v Ndrodnlm registru osob nesouhlaslclch s posmrtnym odberem tkdnf a orgdnu nebo tento nesouhlas vyjddrila v prohldsenf ucinenem ve zdravotnickem zarlzenl, ktere je povinno toto prohldsenf predat do Ndrodnfho registru osob nesouhlaslclch s posmrtnym odberem tkdni a orgdnu.

Povazujeme za nutne, aby toto prohldsenf bylo zaznamendno ve zdravotnicke dokumentaci. Souhlas ci nesouhlas s posmrtnym odberem je vzdy jednoznacne vyjddren a pritom md zdravotnicke zarlzenl provddejid odber tuto informaci vzdy dostupnou a nedochdzi k nezddouci'mu moznemu prodleni' pri zlskdvdnl svedectvi' ohledne existence takoveho prohldsenf

§ 16

(1) Odber z tela zemrele osoby Ize uskutecnit, pouze pokud s tim zemrely za sveho zivota nebo zäkonny zästupce nezletile osoby nebo zäkonny zästupce osoby zbavene zpüsobilosti nevyslovil prokazatelne nesouhlas. Nesouhlas se povazuje za prokazatelne vysloveny, pokud

a) je zemrely evidovän v Närodnim registru osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkäni a orgänü, nebo
b) zemrely jeste za sveho zivota primo ve zdravotnickem zarfzenf
c) pred osetrujfcfm lekarem a jednim svedkem prohläsi, ze nesouhlasi s odberem v pripade sve smrti, nebo
d) zäkonny zästupce nezletile osoby nebo zäkonny zästupce osoby zbavene zpüsobilosti primo ve zdravotnickem zarfzenf pred osetrujfcfm lekarem a jednfm svedkem prohläsf, ze nesouhlasf s odberem; toto prohläsenf lze ucinit pro prfpad smrti nezletile osoby nebo osoby zbavene zpüsobilosti jeste za jejfho zivota nebo i po umrtf teto osoby.

(2) nesouhlasu s odberem podle odstavce 1 pfsm. b) nebo c) se provede neprodlene zäpis, ktery je soucästf zdravotnicke dokumentace. Tento zäpis podepfse pacient, osetrujfcf lekar a svedek, a pokud se pacient s ohledem na svüj zdravotnf stav nemüze podepsat, potvrdf projev jeho vüle jeste dalsf svedek. Pokud se jednä o nezletilou osobu nebo osobu zbavenou zpüsobilosti, podepfse zäpis jejf zäkonny zästupce a osetrujfcf lekar, poprfpade lekar uvedeny v § 15 odst. 2. V zäpise se uvede tez datum a hodina, kdy bylo prohläsenf ucineno. Kopii zäpisu o prohläsenf podle odstavce 1 pfsm. b) nebo kopii zäpisu prohläsenf ucineneho pro prfpad smrti podle odstavce 1 pfsm. c) je zdravotnicke zarfzenf povinno do 3 dnü od jeho sepsänf zaslat Närodnfmu registru osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkänf a orgänü.

(2) Pokud nebylo prokazano, ze zemrely vyslovil za sveho zivota prokazatelne nesouhlas s posmrtnym odberem, piatf, ze s odberem souhlask

Z duvodovezpravy

Organy z tel zemrelych a organy od pri'padnych zivych darcu budou pridelovany vyhradne pacientum evidovanym na cekaclch listinach v Narodni'm registru osob cekajlclch na transplantaci organu.

Ustanovenf se nevztahuje na odber organu od zijlclch darcu, neboi v tomto prlpade se postupuje podle § 3 odst. 2.

Pri'jemce, nebo u nezletilych osob nebo osob zbavenych zpusobilosti k pravntm ükonum jejich zakonny zastupce, must byt predem informovan i o ucelu a povaze transplantace, jejich dusledclch a riziku s nl spojenem a take o alternativni'ch zpusobech lecby. Tyto informace musl byt co nejpresnejsl a musl byt podany takovym zpusobem, aby jim pri'jemce plne porozumel. Nasledne musl pri'jemce dat k provedenl transplantace pi'semny souhlas. Pokud vzhledem ke zdravotni'mu stavu pri'jemce nenl mozno si souhlas vyzadat a transplantace je nezbytna k zachrane zivota nebo zdravlpri'jemce, lze souhlas predpokladat.

HLAVA III PRIJEMCE

§ 17

(1) Vyber nejvhodnejsfch prfjemcü organu je zalozen na principu medidnske nalehavosti a rovnosti cekatelü; pri rovnosti medidnske nalehavosti se prihlm tez k celkove dobe registrace v Närodmm registru osob cekajfdch na transplantaci organu.
(2) Ustanovern odstavce 1 se nevztahuje na odber organu od zijfdch darcu.
(3) Prfjemce nebo jeho zakonny zastupce musf dat k provedem transplantace informovany pfsemny souhlas vysloveny na zaklade uplneho poucem poskytnuteho prfjemci lekarem posuzujfdm jeho zdravotm zpusobilost, popnpade lekarem provadejfdm prfjemci transplantaci; pri poskytnutf uplneho poucem a vyslovem informovaneho pfsemneho souhlasu se pouzijf ustanovern § 7 obdobne. Pokud nem mozne vyzadat si vzhledem ke zdravotmmu stavu prfjemce jeho pfsemny souhlas nebo souhlas jeho zakonneho zastupce a pokud je transplantace neodkladnym vykonem nutnym k zachrane zivota nebo zdravf prfjemce, tento souhlas se predpoklädä. O duvodech, pro ktere nebyl zfskän souhlas podle predchazej^c^ch vet, se provede zaznam do zdravotnicke dokumentace prfjemce.
(4) Soucästi zdravotnicke dokumentace prijemce jsou i udaje o zdravotnim stavu därce souvisejfcf s odberem. Zdravotnickä dokumentace obsahujfcf udaje o zdravotnim stavu därce musi byt vedena tak, aby byla zachoväna anonymita därce.

HLAVA IV

NÄRODNI ZDRAVOTNI REGISTRY SOUVISEJICI S TRANSPLANTACEMI

§ 18

(1) Soucästi närodnich zdravotnich registrü¹¹ je Närodni registr osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkäni a orgänü, Närodni registr därcü tkäni a orgänü, Närodni registr osob cekajfcfch na transplantaci orgänü a Närodni registr provedenych transplantaci tkäni a orgänü, popripade dalsi registry urcene pro evidenci udajü souvisejfcfch s darovänim. Tyto registry zrizuje ministerstvo podle zvlästnfho prävnfho predpisu.12)
(2) Pro vedeni registrü, shromazd'oväni dat v nich a naklädäni s temito daty plati zvlästni prävni predpis,12)13)) pokud tento zäkon nestanovi jinak.
(3) Ükoly souvisejfcf s provozem Närodnfho registru därcü tkänf a orgänü, Närodnfho registru osob cekajfcfch na transplantaci orgänü a Närodnfho registru provedenych transplantacf tkänf a orgänü plnf Koordinacnf stredisko transplantacf (§ 25), ktere je podle zvlästnfho prävnfho predpisu¹² zpracovatelem osobnfch udajü vedenych v techto registrech. Ükoly souvisejfcf s provozem Närodnfho registru osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkänf a orgänü plnf Koordinacnf stredisko pro resortnf zdravotnicke informacnf systemy.12) Stredisko uvedene ve vete druhe je pro potreby vedenf registrü zpracovatelem osobnfch udajü podle zvlästnfho prävnfho predpisu.
(4) Do Närodnfho registru osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkänf a orgänü se povinne uvädf jmeno a prijmenf, rodne cfslo a bydliste osoby nesouhlasfcf s posmrtnym odberem tkänf a orgänü a nezbytne udaje o rozsahu nesouhlasu. Do Närodnfho registru därcü tkänf a orgänü a Närodnfho registru osob cekajfcfch na transplantaci orgänü se povinne uvädejf nezbytne identifikacnf udaje därce, osoby cekajfcf na transplantaci orgänu, osoby, ktere byla provedena transplantace, a nezbytne udaje o zdravotnfm stavu techto osob. Podrobnosti o rozsahu a obsahu povinne uvädenych dat do Närodnfho registru osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkänf a orgänü, Närodnfho registru därcü tkänf a orgänü, Närodnfho registru osob cekajfcfch na transplantaci orgänü a Närodnfho registru provedenych transplantacf tkänf a orgänü a soubor dat predävanych z techto registrü do Närodnfho zdravotnickeho informacnfho systemu12) stanovf ministerstvo vyhläskou. Ministerstvo müze rovnez vyhläskou stanovit soubor dat predävanych strediskem pro vyhledävänf därcü krvetvornych bunek z registru potenciälnfch därcü krvetvornych bunek do Närodnfho zdravotnickeho informacnfho systemu.

Z duvodovezpravy

Närodnl zdravotni registry budou obecne upraveny zäkonem o zdravotnickem zarfzenf. Transplantacnl zäkon konkretne upravuje: Närodnl registr därcu tkänf a orgänu (v nem budou registroväni vsichni zivl i zemrell därci tkänf a orgänu), Närodnl registr osob cekajlclch na transplantaci orgänu (v nem budou na tzv. cekaclch listinäch evidoväni pacienti indikovanf k transplantaci ledvin, jater, plic, srdce, pankreatu a ke kombinovane transplantaci ledviny a pankreatu), Närodnl registr provedenych transplantaci tkänf a orgänu (v nem budou evidoväny vsechny provedene transplantace tkänf a orgänu), jejichz zpracovatelem bude Koordinacnl stredisko transplantaci, däle Närodnl registr osob nesouhlasfcfch s posmrtnym odberem tkänf a orgänu, jehoz zpracovatelem bude z duvodu zabränenf podezrenf ze stretu zäjmu jinä organizace Koordinacnf stredisko pro resortnf zdravotnicke informacnf systemy, jejfmz zrizovatelem je Ministerstvo zdravotnictvf a Närodnf registr potenciälnfch därcu krvetvornych bunek, jehoz zpracovatelem je Stredisko pro vyhledävänf därcu krvetvornych bunek zrfzene Ministerstvem zdravotnictvf.

HLAVAV

POVINNOSTI ZDRAVOTNICKYCH ZARIZENI PRI POSKYTOVÄNI ZDRAVOTNI PECE V SOUVISLOSTI S DAROVÄNIM A TRANSPLANTACEMI TKÄNI A ORGÄNÜ

§ 19

Poskytovanf informacf o zdravotni'm stavu darce a prfjemce

(1) Pri prevzeti pacienta do pece si zdravotnicke zarfzenf vyzada jeho pisemne vyjädrenf, ktere osoby mohou byt informovany o jeho zdravotnim stavu. Pokud neni pacient schopen s ohledem na svüj zdravotni stav toto vyjädrenf ucinit, Ize informovat pouze osoby blizke. Za nezletile osoby nebo osoby zbavene zpüsobilosti pisemne vyjädrenf podle vety prve ucini jejich zäkonni zästupci. Pisemne vyjädrenf je soucästf zdravotnicke dokumentace pacienta.

(2) Prävo na informaci o zdravotnfm stavu nezletile osoby majf oba rodice, pokud nebyli zbaveni rodicovske zodpovednosti, nebo jinf zäkonnf zästupci teto osoby, pestouni a osoby, ktere se souhlasem zäkonnych zästupcü o ne pecujf. Pokud jsou deti a mladistvf umfsteni na zäklade zädosti zäkonnych zästupcü, pestouna nebo rozhodnutf soudu do kojeneckeho ustavu, detskeho centra, detskeho domova pro deti do 3 let veku nebo do skolskych zarfzenf pro vykon ustavnf nebo ochranne vychovy, majf prävo na informaci podle vety prve tez statutärnf zästupci techto zarfzenf nebo jimi poverenf zamestnanci. Prävo na informaci o zdravotnfm stavu osoby zbavene zpüsobilosti mä jejf zäkonny zästupce a osoby, ktere s jeho souhlasem o tuto osobu pecujf.

[...]

---

¹ Zakon c. 20/1966 Sb., o peci o zdravf lidu, ve znenf pozdejsfch predpisü.

² Zäkon c. 20/1966 Sb., ve znenf pozdejsfch predpisü. Zäkon c. 79/1997 Sb., o lecivech a o zmenäch a doplnenf nekterych souvisejfcfch zäkonü, ve znenf pozdejsfch predpisü.

³ § 116 a 117 obcanskeho zäkonfku.

⁴ Zäkon c. 258/2000 Sb., o ochrane verejneho zdravf a o zmene nekterych souvisejfcfch predpisü, ve znenf pozdejsfch predpisü.

⁵ § 8 obcanskeho zäkonfku.

⁶ § 10 obcanskeho zakonfku.

⁷ Clenove eticke komise jsou povinni zachovavat mlcenlivost o vsech skutecnostech, o nichz se dozvedeli v souvislosti s vykonem sve funkce, s vyjimkou prfpadü, kdy tyto skutecnosti sdelujf se souhlasem darce, prijemce nebo zakonneho zastupce nezletile osoby

⁸ § 124 odst. 2 a § 275 zäkonfku präce.

⁹ Naprfklad § 31 a 35a zäkona c. 48/1997 Sb., o verejnem zdravotnfm pojistenf a o zmene a dopinenf nekterych souvisejfcfch zäkonü, ve znenf pozdejsfch predpisü, § 22 zäkona c. 20/1966 Sb., ve znenf pozdejsfch predpisü.

¹⁰ Zäkon c. 326/1999 Sb., o pobytu cizincü na üzemf Ceske republiky a o zmene nekterych zäkonü, ve znenf pozdejsfch predpisü.

¹¹ § 67c, 67d zäkona c. 20/1966 Sb., ve znenf pozdejsfch predpisü.

¹² Zäkon c. 101/2000 Sb., o ochrane osobnfch udajü a o zmene nekterych zäkonü, ve znenf pozdejsfch predpisü.