Auf dem Gebiet der böhmischen Länder sind die Anfänge des Parlamentarismus mit den gesellschaftlichen und politischen Veränderungen verbunden, zu denen nach der Revolution 1848 gekommen ist. Diese Veränderungen bedeuteten einen Wendepunkt im Verständnis der Beteiligung der breiten Bevölkerungsschichten an der politischen Macht.
Obsah
1. URČUJÍCÍ TRENDY VÝVOJE STÁTU A PRÁVA V DRUHÉ POLOVINĚ 19. STOLETÍ
1.1 Stát a právo v ekonomických a politických souvislostech doby
1.1.1 Revoluce let 1848 – 1849
1.1.2 Bachovský absolutismus
1.1.3 Obnovení konstitučního režimu
1.1.4 Dualizace říše
1.2 Ústavní vývoj a zakotvení základních občanských práv
1.2.1 Dubnová ústava 1848
1.2.2 Moravská zemská ústava
1.2.3 Kroměřížský návrh 1848
1.2.4 Březnová ústava 1849
1.2.5 Silvestrovské patenty 1851
1.2.6 Říjnový diplom 1860
1.2.7 Únorová ústava 1861
1.2.8 Prosincová ústava 1867
1.2.9 Základní občanská práva a svobody
2. VÝVOJ STÁTNÍHO MECHANISMU
2.1 Ústřední orgány habsburské monarchie
2.1.1 Rakouské parlamenty
2.1.2 Panovník
2.1.3 Ministerstva
2.2 Organizace soudnictví
2.3 Vývoj místní správy a samosprávy
2.3.1 Orgány politické správy
2.3.2 Samosprávné korporace
2.4 Ozbrojené sbory habsburské monarchie
3. VÝVOJ VOLEBNÍHO PRÁVA
4. VZTAH STÁTU A CÍRKVE
5. ČESKÉ STÁTOPRÁVNÍ KONCEPCE A ČESKÝ POLITICKÝ ŽIVOT
6. ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY
6.1 Okresní politická správa
6.2 Krajské úřady (vlády)
6.3 Zemská politická správa
6.4 Počátky samosprávy
6.5 Obecní samospráva
6.6 Okresní samospráva
6.7 Zemská samospráva
Cíle a tematické zaměření práce
Tato publikace analyzuje proměny státního zřízení a právního řádu v habsburské monarchii během druhé poloviny 19. století, se zaměřením na vývoj ústavnosti, státní správy a samosprávy. Hlavní otázkou je, jakým způsobem politické krize a reformní úsilí formovaly moderní státní mechanismus a postavení jednotlivých zemí v rámci monarchie.
- Vývoj ústavních poměrů od revoluce 1848 až po rakousko-uherské vyrovnání.
- Transformace státní správy a organizace soudnictví v průběhu 19. století.
- Vznik a institucionalizace územní samosprávy na úrovni obcí, okresů a zemí.
- Analýza volebního práva a jeho postupného rozšiřování.
- České státoprávní koncepce a politické reflexe v kontextu vývoje monarchie.
Auszug aus dem Buch
1.1.1 Revoluce let 1848 – 1849
Konstituční éru v habsburské monarchii otevřela revoluce z let 1848–1849. Revoluce, kterou je třeba vnímat v celoevropském a v celorakouském kontextu, vypukla jako důsledek rostoucího vnitropolitického napětí, stimulovaného sociálními a národnostními rozpory. Úlohu rozbušky, bezprostředního impulsu, sehrály zprávy o revolučních vystoupeních ve Francii, kde se hroutila červencová monarchie, a ve stále ještě roztříštěné Itálii, z části ovládané přímo habsburskou monarchií (Lombardsko a Benátsko). Centry revolučního hnutí se vedle habsburského severu Itálie staly Vídeň, Praha a Pešť.
Po vypuknutí březnového povstání ve Vídni slíbila vídeňská vláda patentem z 15. března zavedení konstitučního režimu. Musela také souhlasit s maďarskými požadavky, na základě nichž se monarchie na čas přeměnila v personální unii dvou prakticky samostatných států. Když se vídeňská vláda poněkud vzpamatovala z prvního náporu revolučních sil, pokusila se je rozložit vyhlášením dubnové (Pillersdorfovy) ústavy pro neuherské země monarchie. Neuspěla však a oktrojovanou (tj. vrchnostensky, shora nařízenou) ústavu veřejnost odmítla.
Shrnutí kapitol
1. Určující trendy vývoje státu a práva v druhé polovině 19. století: Tato kapitola mapuje politický a ústavní vývoj monarchie, od revolučních let 1848–1849 přes období Bachova absolutismu až po rakousko-uherské vyrovnání roku 1867.
2. Vývoj státního mechanismu: Kapitola se podrobně zabývá reorganizací ústředních orgánů, jako jsou parlamenty a ministerstva, a sleduje vývoj soudnictví a územní správy.
3. Vývoj volebního práva: Autor zde popisuje proces postupného rozšiřování volebního práva a přechod od kuriálního systému k všeobecnému a rovnému volebnímu právu.
4. Vztah státu a církve: Analýza vývoje právní úpravy vztahů mezi státem a církví, zejména v kontextu konkordátu z roku 1855 a následných liberálních úprav.
5. České státoprávní koncepce a český politický život: Kapitola reflektuje snahy české politické reprezentace o uznání historických práv a federalizaci monarchie.
6. Organizace veřejné správy: Závěrečná část detailně analyzuje strukturu politické správy, úlohu okresních hejtmanství a krajských úřadů a vznik územní samosprávy v českých zemích.
Klíčová slova
rakouská monarchie, 19. století, ústavní vývoj, státní správa, samospráva, volební právo, Bachův absolutismus, prosincová ústava, okresní hejtmanství, české státoprávní koncepce, Rakousko-Uhersko, parlamentarismus, veřejná správa, obecní zřízení, právní dějiny.
Často kladené otázky
O čem je tato publikace v zásadě?
Publikace se zabývá proměnami státního a právního řádu v habsburské monarchii v druhé polovině 19. století, se zvláštním důrazem na vývoj v českých zemích.
Jaké jsou ústřední tematické oblasti knihy?
Mezi hlavní témata patří ústavní dějiny, proměny státní správy, vznik a fungování územní samosprávy a vývoj volebního práva.
Jaký je hlavní cíl této práce?
Cílem je poskytnout ucelený přehled o reformách státního mechanismu a politickém vývoji, který vyústil v podobu Rakouska-Uherska na sklonku monarchie.
Jakou vědeckou metodu autor používá?
Autor využívá historicko-právní metodu, analýzu dobových právních pramenů, ústavních listin a politických manifestů k rekonstrukci historického vývoje.
Co je obsahem hlavní části práce?
Hlavní část se věnuje podrobnému popisu organizace státní správy, fungování okresních a zemských úřadů a postavení samosprávných korporací v systému veřejné správy.
Které klíčové pojmy charakterizují tuto práci?
Práci charakterizují pojmy jako konstitucionalismus, dualismus, státní správa, samospráva, bachovský absolutismus a státoprávní programy.
Jakou roli sehrál Říjnový diplom v ústavním vývoji?
Říjnový diplom z roku 1860 znamenal formální ukončení absolutistické éry a představoval první krok k obnově ústavního života v monarchii.
Proč je důležitá problematika okresních starostenských sborů?
Tyto sbory vznikly na Moravě jako náhrada za neexistující řádnou okresní samosprávu a představovaly unikátní projev občanské aktivity a snahy o efektivnější místní správu.
Jakým způsobem byla organizována místní samospráva?
Místní samospráva byla organizována na principu obecních výborů a představenstev, přičemž obce disponovaly jak samostatnou působností, tak přenesenou státní správou.
Co charakterizuje tzv. prosincovou ústavu?
Prosincová ústava z roku 1867 představuje soubor zákonů, které završily budování ústavního systému v Předlitavsku a zaručily základní občanská práva a svobody.
- Citation du texte
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Auteur), 2013, Wandlungen des Staates und des Rechtes in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/207220
