Pragmatismus jako první významný filosofický směr pocházející z amerického kontinentu vznikl na konci 19. století. Od té doby se k němu hlásila celá řada myslitelů a množství škol. Jejich přístupy byly však často velmi odlišné, a proto není dnes vůbec jednoduché pragmatismus vymezit či definovat. Lze však charakterizovat alespoň jednu ze základních komponent a tou je důraz na praktické následky, na výsledky a jejich vliv na lidský život. Pragmatismus se netáže a už vůbec se nesnaží dávat odpovědi na klasické, velké filosofické otázky po původu bytí, jeho smyslu apod. Jeho skromným cílem je řešit konkrétní problémy konkrétních lidí a zlepšovat tak jejich život. Za klasické reprezentanty pragmatismu jsou považováni především Charles Sanders Peirce, William James, John Dewey a George Herbert Mead.
Tradiční problémy, které se v souvislosti s pragmatismem rozebírají jsou zejména pragmatické pojetí pravdy, či Deweyho náhled na vzdělání apod. Já jsem si pro svou práci zvolit téma velmi odlišné, avšak o to snad také zajímavější. Jde o aplikaci Deweyho teorie impulsů a zvyků na W.E.B. du Boisovo pojetí ras a „whiteness“ . Vyšel jsem přitom zejména z eseje Terrance A. MacMullana nazvané: „Is There a White Gift?: A Pragmatist Response to the Problem of Whiteness“ publikované v roce 2005 v periodiku Transactions of the Charles S. Peirce Society.
Svou práci jsem rozdělil do několika kapitol. V té první se snažím charakterizovat tři základní pojmy du Boisova učení: rasy, kulturní vloh a „whiteness“. Na základě této charakteristiky pak v druhé části přistupuji k Deweyho teorii zvyků a impulsů, kterou následně aplikuji na předchozí du Boisovo učení.
Inhaltsverzeichnis
- Úvod
-
W.E.B. Du Bois
- Du Boisovo pojetí rasy
- Du Boisův „,culture gift“
- Problém,,whiteness“
-
Deweyho teorie a její aplikace
-
Deweyho teorie zvyků a impulsů
- Ekvivalent,,whiteness“
- Zvyky a impulsy bělosti
- Zvyk odporu k neznámému
- Zvyk oprávnění
- Zvyky viny
- Místo závěru - rekonstrukce,,whiteness“
-
Deweyho teorie zvyků a impulsů
Zielsetzung und Themenschwerpunkte
Diese Arbeit befasst sich mit einer pragmatischen Analyse des Begriffs „Whiteness“ basierend auf W.E.B. Du Boises Konzeption von Rasse und dem Werk von John Dewey. Ziel ist es, Dewey's Theorie der Impulse und Gewohnheiten auf Du Boises Ansichten anzuwenden, um ein tieferes Verständnis der Konstruktion von „Whiteness“ zu gewinnen.
- Die Konstruktion und Bedeutung von „Whiteness“ im Kontext der Rassenbeziehungen
- Deweys Theorie der Impulse und Gewohnheiten als analytisches Instrument für die Untersuchung von „Whiteness“
- Du Boises Kritik an „Whiteness“ und seine Argumentation für die Notwendigkeit einer interrassischen Verständigung
- Die Rolle von Kultur und Geschichte in der Bildung von Rassenidentität
- Das Konzept des „racial gift“ und seine Implikationen für die Interaktion zwischen Rassen
Zusammenfassung der Kapitel
- Die erste Kapitel befasst sich mit Du Boises Konzeption von Rasse. Es werden seine Ansichten über die Bedeutung von Geschichte, Kultur und gemeinsamen Idealen für die Bildung von Rassenidentität dargestellt.
- Das zweite Kapitel beleuchtet Du Boises Konzept des „racial gift“, ein spezifischer Beitrag, den jede Rasse zur Menschheit leistet. Hierbei wird besonders auf die Frage eingegangen, ob und inwiefern „Whiteness“ einen solchen Beitrag zu leisten vermag.
- Die dritte Kapitel untersucht die Rolle von „Whiteness“ in Du Boises Werk. Es werden die Unterschiede zwischen Du Boises früherem optimistischen Blick auf Rassenbeziehungen und seiner späteren, kritischen Perspektive auf „Whiteness“ dargestellt.
Schlüsselwörter
Die wichtigsten Schlüsselwörter dieser Arbeit sind: Pragmatismus, „Whiteness“, Rasse, Kultur, Geschichte, Impulse, Gewohnheiten, Du Bois, Dewey, Rassismus, Interrassische Beziehungen, „racial gift“, Transaktion.
- Citation du texte
- Martin Weiser (Auteur), 2006, Pokus o rekonstrukci „whiteness“ za použití Deweyho teorie impulsů a zvyků, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/90887
