Die Entwicklung der Verwaltungsgerichtsbarkeit in der Tschechischen Republik wurde im Jahre 2002 mit der Erlassung der Verwaltungsgerichtsordnung (Gesetz Nr. 150/2002 Slg.) beendet. Diese wurde nachstehend durch Gesetz Nr. 192/2003 Slg. novelliert. Gleichzeitig wurde der fünfte Teil der Zivilprozessordnung neu geregelt.
Die Verwaltungsgerichtsbarkeit ist allgemein zuständig in den Sachen:
a)der Überprüfung von jenen Entscheidungen der Verwaltungsorgane, welche dem Regime des. Art. 6 Abs. 1 der Europäischen Menschenrechtskonvention unterliegen. Es handelt sich also um Entscheidungen über Bürgerrechte und –pflichten oder um Strafanschuldigungen. Diese Kompetenz ist nicht unbedingt erforderlich, an Gerichte anzuknüpfen, denn es wäre möglich, diese auch durch die dazu errichteten unabhängigen Tribunale im Rahmen der vollziehenden Gewalt unter der Voraussetzung sicherzustellen, dass die Gesetzmäßigkeitsüberprüfung von Entscheidungen dieser Tribunale im Sinne des Art. 36 Abs. 2 der Charta der Grundrechte und –freiheiten auf Gerichte übertragen wird;
b)der Gesetzmäßigkeitsüberprüfung von Entscheidungen der Verwaltungsorgane, auf welche sich der Art. 6 Abs. 1 der Europäischen Menschenrechtskonvention nicht bezieht – in diesen Fällen handelt es sich zugleich um die Anwendung der Bestimmung des Art. 36 Abs. 2 der Charta der Grundrechte und –freiheiten. In diesem Sinne kann diese Kompetenz nur auf Gerichte übertragen werden;
c)der Entscheidungstätigkeit über die Pflicht des Verwaltungsorgans eine Entscheidung zu erlassen;
Obsah
1. Entstehung der Verwaltungsgerichtsbarkeit
2. Prinzipien der gegenwärtigen Rechtsregelung
3. Gegenwärtige Rechtsregelung der Verwaltungsgerichtsbarkeit
4. Kompetenz der Gerichte
5. Zuständigkeit der Gerichte
6. Oberstes Verwaltungsgericht
6.1 Stellung und Organisation des Obersten Verwaltungsgerichtes
6.2 Gerichtsrat des Obersten Verwaltungsgerichtes
6.3 Verwaltung des Obersten Verwaltungsgerichtes
7. Kreisgerichte als Verwaltungsgerichte
8. Verfahren in der Verwaltungsgerichtsbarkeit
8.1 Einleitung des Verfahrens
8.2 Verfahrensbeteiligten
8.3 Die am Verfahren beteiligten Personen
8.4 Vertretung
8.5 Rechte und Pflichten der Verfahrensbeteiligten
8.6 Rechtsgeschäfte der Verfahrensbeteiligten und der am Verfahren beteiligten Personen
8.7 Einstweilige Verfügung
8.8 Verbindung und Ausschluss von Sachen
8.9 Fristen
8.10 Zustellung
8.11 Vorladung und Vorführung
8.12 Akteneinsicht
8.13 Zurückweisung des Antrages
8.14 Einstellung des Verfahrens
8.15 Aussetzung des Verfahrens
8.16 Gerichtsverhandlung
8.17 Beweiserhebung
8.18 Entscheidung
8.19 Vorrangige Erledigung von Sachen
8.20 Verfahrenskosten
8.21 Befriedigung des Antragsstellers
8.22 Vollstreckung der Entscheidung
8.23 Sonderbestimmungen über das Verfahren in den Sachen der Verwaltungsgerichtsbarkeit
8.23.1 Verfahren über die Klage gegen Entscheidung des Verwaltungsorgans
8.23.1.1 Klagelegitimation
8.23.1.2 Sonderklagelegitimation zum Schutz des öffentlichen Interesses
8.23.1.3 Klagen in den Sachen der Selbstverwaltung
8.23.1.4 Unzulässigkeit der Klage
8.23.1.5 Verfahrensbeteiligten
8.23.1.6 Kompetenzaussetzungen
8.23.1.7 Klageerfordernisse
8.23.1.8 Klageerhebungsfrist
8.23.1.9 Aufschiebende Wirkung der Klage
8.23.1.10 Verhandlung der Klage
8.23.1.11 Überprüfung der angefochtenen Entscheidung
8.23.1.12 Entscheidungstätigkeit ohne Anordnung des Verfahrens
8.23.1.13 Beweiserhebung
8.23.1.14 Urteil
8.23.2 Schutz gegen Untätigkeit des Verwaltungsorgans
8.23.2.1 Klagelegitimation und Verfahrensbeteiligten
8.23.2.2 Klageerhebungsfrist und die Klageerfordernisse
8.23.2.3 Urteil
8.23.3 Verfahren zum Schutz vor einem gesetzwidrigen Eingriff, der Anweisung oder dem Zwang des Verwaltungsorgans
8.23.3.1 Klagelegitimation
8.23.3.2 Beklagter
8.23.3.3 Klageerhebungsfrist und die Klageerfordernisse
8.23.3.4 Unzulässigkeit der Klage
8.23.3.5 Einstellung des Verfahrens
8.23.3.6 Urteil
8.23.4 Gerichtsbarkeit in den Wahlsachen
8.23.4.1 Schutz in den Sachen der Wahlliste
8.23.4.2 Schutz in den Sachen der Registrierung
8.23.4.3 Nichtigkeit der Wahlen und der Abstimmung
8.23.4.4 Schutz in den Sachen der Mandatauflösung
8.23.4.5 Sonderbestimmungen über das Verfahren
8.23.5 Sonderverfahren in den Sachen der politischen Parteien und Bewegungen
8.23.6 Verfahren über Kompetenzstreitigkeiten
8.23.6.1 Kompetenzstreitigkeit
8.23.6.2 Klagelegitimation und Verfahrensbeteiligten
8.23.6.3 Unzulässigkeit
8.23.6.4 Entscheidung
8.23.6.5 Verfahrenskostenersatz
8.24 Rechtsmittel
8.24.1 Kassationsbeschwerde
8.24.1.1 Zulässigkeit
8.24.1.3 Unzulässigkeit
8.24.1.5 Erfordernisse, Ort und Frist der Erhebung
8.24.1.6 Aufschiebende Wirkung
8.24.1.7 Verfahren über die Kassationsbeschwerde vor dem Obersten Verwaltungsgericht
8.24.1.8 Urteil
8.24.2 Wiederaufnahme des Verfahrens
8.24.2.1 Gründe zur Wiederaufnahme
8.25 Verwaltungsgerichtsbarkeit nach der ZPO
8.26 Kompetenzstreitigkeiten
Cíle a témata publikace
Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o vývoji, principech a současném právním uspořádání správního soudnictví v České republice po reformě završené v roce 2002. Publikace analyzuje kompetence a pravomoci správních soudů, procesní pravidla řízení a specifické postupy při řešení kompetenčních sporů či ochrany proti nečinnosti.
- Historický vývoj správního soudnictví v evropském a českém kontextu.
- Struktura a organizace správního soudnictví včetně role Nejvyššího správního soudu.
- Procesní aspekty řízení před správními soudy a ochrana práv účastníků.
- Zvláštní druhy řízení (např. ve věcech volebních nebo politických stran).
- Právní prostředky proti rozhodnutím správních soudů (kasační stížnost).
Ukázka z knihy
1. Vývoj správního soudnictví
Každý demokratický stát si buduje instituce sloužící k ochraně před nezákonnými zásahy výkonné moci. K nim patří mimo jiné vedle ústavního soudnictví i soudnictví správní. Názory na postavení a funkci správního soudnictví se vyvíjely, tak se také vyvíjely organizační formy ochrany před nezákonnými zásahy výkonné moci. V minulosti se vycházelo z předpokladu, že existují a musí existovat podstatné rozdíly mezi soudnictvím vykonávaným řádnými, resp. obecnými soudy, a soudnictvím správním, vykonávaným soudy zvláštními, odlišnými od řádných soudů po stránce organizační i funkční.
Historické kořeny soudní kontroly státní správy sahají hluboko do středověké Anglie, kde vzájemný vztah soudních a správních orgánů byl v podstatě určen ustanovením 39. odstavce Magny Charty z roku 1215, podle něhož je osobní a majetková sféra svobodného člověka nedotknutelná a může být do ní zasáhnuto pouze na základě soudního rozhodnutí a na základě zákona. Myšlenka „Rule of Law“ byla v Anglii dlouho spojována s nadřazeností justice státní správě. Jak několikrát zdůraznil i J. Macur obecné uplatnění soudní kontroly správních aktů a zdůraznění zvláštního významu soudů ve společnosti pramení v samotné povaze anglosaského právního systému. Tento právní systém vznikl a rozvíjel se bez toho, že by byl konstruoval, anebo alespoň zdůrazňoval základní rozdíly mezi právem veřejným a soukromým, mezi právem objektivním a subjektivním, popřípadě mezi tvorbou a aplikací práva, což naopak bylo charakteristické pro kontinentální právní systém. Zejména ve starším období, kdy se správní soudnictví v Anglii začalo rozvíjet, byly rozdíly v koncepci právního systému anglosaského a systému kontinentálního značné.
Shrnutí kapitol
1. Vývoj správního soudnictví: Kapitola analyzuje historický vývoj institucí správního soudnictví v evropském kontextu a jejich kořeny v anglosaském a kontinentálním právním systému.
2. Principy současné právní úpravy: Tato část popisuje kritiku předchozího systému a principy, na nichž byla vystavěna reforma správního soudnictví v ČR po roce 2002.
3. Současná úprava správního soudnictví: Kapitola vymezuje legislativní rámec a postavení soudců a správních soudů v rámci současného právního řádu.
4. Pravomoc soudů: Článek specifikuje věcnou působnost správních soudů a výčet typů rozhodnutí, která podléhají soudní kontrole.
5. Příslušnost soudů: Text se věnuje pravidlům pro určení věcné a místní příslušnosti jednotlivých soudů v rámci správního soudnictví.
6. Nejvyšší správní soud: Kapitola podrobně rozebírá organizaci, postavení, správu a fungování Nejvyššího správního soudu jako vrcholného orgánu správního soudnictví.
7. Krajské soudy jako soudy správní: Tato část definuje roli krajských soudů při výkonu správního soudnictví v prvním stupni.
8. Řízení ve správním soudnictví: Rozsáhlá kapitola pokrývá veškeré procesní úkony, od podání návrhu, přes dokazování a soudní jednání, až po rozhodnutí a opravné prostředky.
Klíčová slova
správní soudnictví, Nejvyšší správní soud, správní řád soudní, soudní kontrola správy, žaloba, kompetenční spor, právní ochrana, kasační stížnost, správní orgán, rozhodnutí, procesní pravidla, samospráva, nezákonný zásah, nečinnost, veřejná správa
Často kladené otázky
Worum es in der Arbeit grundsätzlich geht?
Tato práce se zabývá systematikou a fungováním správního soudnictví v České republice, zejména s ohledem na novou úpravu po roce 2002.
Was die zentralen Themenfelder sind?
Mezi hlavní témata patří organizace soudů, procesní pravidla, ochrana práv občanů před nezákonnými zásahy státu a řešení kompetenčních sporů.
Was das primäre Ziel oder die Forschungsfrage ist?
Cílem je analyzovat, jakým způsobem současný právní řád zajišťuje soudní kontrolu veřejné správy a jaké jsou klíčové procesní principy tohoto soudnictví.
Welche wissenschaftliche Methode verwendet wird?
Autoři využívají analytickou metodu práce s právními předpisy, judikaturou a historickými souvislostmi pro komplexní výklad aktuální právní úpravy.
Was im Hauptteil behandelt wird?
Hauptteil práce podrobně popisuje procesní postupy před správními soudy, od zahájení řízení, přes dokazování až po výkon rozhodnutí a využití opravných prostředků.
Welche Schlüsselwörter die Arbeit charakterisieren?
Klíčovými pojmy jsou správní soudnictví, Nejvyšší správní soud, kasační stížnost, žaloba, nečinnost správního orgánu a kompetenční spor.
Jaký je rozdíl mezi různými druhy řízení ve správním soudnictví?
Práce rozlišuje mezi řízením o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, ochranou proti nečinnosti, ochranou před nezákonným zásahem a specifickými řízeními ve věcech volebních či politických stran.
Jaká je role Nejvyššího správního soudu v systému?
Nejvyšší správní soud funguje jako vrcholný orgán, který zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování správních soudů a rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích, jako je kasační stížnost.
- Quote paper
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Author), Dr. Ilona Schelleová (Author), 2010, Verwaltungsgerichtsbarkeit in der Tschechischen Republik, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/153332
