Die öffentliche Verwaltung bildet einen Bestandteil jeden Staatsmechanismus neben den Organen der Staatsgewalt, der Justiz und der Organen des unmittelbaren Zwangs. Die Organisation und der Charakter des Verwaltungssystems stellen immer ein genaues Bild der politischen Situation der gegebenen Entwicklungsetappe des Staates dar. Beim Studium der Rechtsgeschichte und der politischen Geschichte ist es aus diesem Grunde notwendig, sich gerade mit der Entwicklung der öffentlichen Verwaltung vertraut zu machen. Dazu trägt auch das vorgelegte Lehrbuch bei.
Das Lehrbuch „Geschichte der tschechischen öffentlichen Verwaltung“ geht von einer Reihe der Publikationen des Autors in Buch- und Zeitschriftenform aus, welche in vergangenen dreißig Jahren veröffentlicht wurden. Das vorgelegte Lehrbuch wurde so verfasst, damit es die Interessenten für die Problematik der Organisation der öffentlichen Verwaltung und des Verwaltungsrechts zufriedenstellt. Es soll ihnen auch ermöglichen, die gegenwärtigen Probleme in den historischen Zusammenhängen zu untersuchen. Aus diesem Grunde konzentrierte sich die Aufmerksamkeit vor allem auf die Organisation der modernen öffentlichen Verwaltung, also auf die Entwicklung nach dem Jahre 1848. Dieses Lehrbuch kann man als eine Ergänzung zur neuen aus der Feder der Brünner Autoren herausgekommenen Bearbeitung der tschechischen Nationalrechtsgeschichte betrachten, in welcher die Verfassungs- und politischen Zusammenhänge nicht übermäßig hervorgehoben wurden (Schelle, K., Vojáček, L., Knoll, V. České právní dějiny [Tschechische Rechtsgeschichte] Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, ISBN 978-80-7380-127-4).
Die ganze Konzeption des Lehrbuches wurde den pädagogischen Bedürfnissen angepasst; daher wurde der Schwerpunkt z. B. im Bereich der spezialisierten öffentlichen Verwaltung auf die Finanz-, Sozial,- oder ggf. Militärverwaltung gelegt. Absichtlich wurde die Abhandlung über die Sicherheits- oder Justizverwaltung ausgelassen, was pädagogisch gesehen in andere Fächer gehört.
Obsah
1. Vývoj veřejné správy do roku 1620
1.1 Období Velké Moravy
1.2 Období Českého státu
1.2.1 Vývoj správy v počátcích Českého státu
1.2.2 Vývoj správy od počátku 13. století do roku 1419
1.2.3 Vývoj správy od husitství do roku 1620
2. Počátky formování moderní veřejné správy (1620 – 1848)
2.1 Ústřední správa
2.2 Zánik společných orgánů zemí České koruny
2.3 Česká dvorská kancelář v letech 1620 - 1749
2.4 Správa jednotlivých zemí
2.5 Krajská správa
2.6 Vrchnostenská správa
2.7 Správa měst
2.8 Vojenská správa
2.9 Církevní správa
3. Vývoj veřejné správy v období habsburské monarchie (1848 – 1918)
3.1 Vývoj ústřední správy
3.2 Vývoj místní správy
3.2.1 Počátky organizace okresní politické správy
3.2.2 Pokusy o vytvoření krajské správy (krajské úřady – krajské vlády)
3.2.3 Počátky organizace zemské politické správy
3.2.4 Počátky územní samosprávy
3.2.5 Počátky obecní samosprávy
3.2.6 Počátky okresní samosprávy
3.2.7 Počátky zemské samosprávy
3.2.8 Počátky uherské veřejné správy
4. Vývoj veřejné správy v meziválečném Československu (1918 – 1938)
4.1 Vznik samostatného Československa a veřejná správa
4.1.1 Vyhlášeni prvního zákona státu
4.1.2 Vznik ČSR a recepce rakouské a uherské správy
4.1.3 Národní výbory a národní rady
4.1.4 Pokus německých nacionalistů o odtržení pohraničních oblasti
4.1.5 Slovensko součásti československého státu
4.1.6 Územní samospráva v českých zemích v prvních letech Československé republiky
4.2 Vývoj veřejné správy ve dvacátých letech
4.2.1 Vývoj ústřední správy
4.2.2 Vývoj místní správy
5. Vývoj státní správy a územní samosprávy v druhé Česko-slovenské republice (1938 – 1939)
6. Vývoj státní správy v Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945)
6.1 Státní správa v prvním období Protektorátu Čechy a Morava
6.2 Heydrichova správní reforma
7. Vývoj veřejné správy v osvobozeném Československu (1945 – 1948)
7.1 Prozatímní československé státní zřízení ve Velké Británii a vytváření koncepce nové organizace veřejné správy
7.2 Vznik národních výborů
7.3 Veřejná správa v osvobozeném Československu
7.4 Národní výbory a volby
7.5 Formování představ o definitivní podobě národních výborů
8. Vývoj veřejné správy v socialistickém Československu (1948 – 1990)
8.1 Ústřední správa
8.2 Místní správa
8.2.1 Národní výbory v letech 1948 - 1954
8.2.2 Národní výbory v letech 1954 – 1960
8.2.3 Národní výbory v letech 1960 – 1967
8.2.4 Národní výbory v letech 1967 – 1990
9. Vývoj veřejné správa v letech 1990 - 2009
9.1 Změny ve veřejné správy na počátku devadesátých let
9.2 Vývoj veřejné správy od roku 1993
9.2.1 Ústřední správa
9.2.2 Místní správa
10. Vývoj specializované správy
10.1 Vývoj finanční správy
10.1.1 Vývoj finanční správy do roku 1918
10.1.2 Vývoj finanční správy v meziválečném Československu (1918 – 1939)
10.1.3 Finanční správa v Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945)
10.1.4 Vývoj finanční správy v poválečném Československu (1945-1948)
10.1.5 Vývoj finanční správy v socialistickém Československu (1948-1989)
10.1.6 Vývoj finanční správa v letech 1990 - 2009
10.2 Vývoj sociální správy
10.2.1 Vývoj sociální správy do roku 1918
10.2.2 Vývoj sociální správy v meziválečném Československu (1918 – 1939)
10.2.3 Sociální správa v Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945)
10.2.4 Vývoj sociální správy v poválečném a socialistickém Československu (1945 – 1989)
10.2.5 Vývoj sociální správy v letech 1990 - 2009
10.3 Vojenská správa
10.3.1 Vývoj vojenské správy do roku 1918
10.3.2 Vývoj vojenské správy v meziválečném Československu (1918 – 1939)
10.3.3 Vývoj vojenské správy v poválečném a socialistickém Československu (1945 – 1989)
10.3.4 Vývoj vojenské správy v letech 1990 - 2009
11. Vývoj správního soudnictví
11.1 Vývoj správního soudnictví do roku 1918
11.2 Vývoj správního soudnictví v letech 1918 - 1992
11.3 Vývoj správního soudnictví v letech 1992 - 2009
Cíl a témata práce
Hlavním cílem této publikace je poskytnout systematický přehled vývoje organizace veřejné správy na českém území, zejména po roce 1848, a umožnit tak hlubší pochopení současných správních problémů v jejich historických souvislostech.
- Historický vývoj státní a veřejné správy od počátků českého státu až po současnost.
- Struktura a transformace ústřední i místní správy v různých politických epochách.
- Role samosprávy a její vztah k centralizované státní moci.
- Specifické oblasti jako finanční, sociální a vojenská správa.
- Vývoj správního soudnictví jako mechanismu kontroly výkonné moci.
Auszug aus dem Buch
1.1 OBDOBÍ VELKÉ MORAVY
První útvarem majícím všechny atributy státu byl stát velkomoravský, jehož prokazatelné počátky sahají kolem roku 830, kdy kníže Mojmír I. dokončil sjednocovací proces slovanských kmenů na našem území. Stát Velké Moravy je možné charakterizovat jako ranně centralizovanou monarchii a z toho také vyplývá podoba počátků veřejné správy.
Na jedné straně v rukou panovníka z rodu Mojmírovců byly koncentrovány veškeré pravomoci, a tedy všem panovníkovým orgánům příslušely jen poradní a výkonné funkce, na straně druhé rozsah státu si vynucoval postupné vytváření státního aparátu, jenž by lépe umožnil tak rozsáhlé území ovládat. Předpokládá se, že státní aparát napodoboval vzory franské případně i byzantské.
Hlavní poradním orgánem panovníka bylo shromáždění velmožů, neboli užší či širší shromáždění předáků země, kteří se právě nacházeli na jeho dvoře. Tato shromáždění se většinou označují jako dvorské sjezdy. Radil se s nimi o důležitých otázkách, při jejichž řešení se chtěl opřít o širší konsensus. Přenášel na ně též rozhodování některých závažných soudních pří. Na jeho dvoře fungovaly také dvorské úřady, jejichž nositele zpravidla vybíral z řad knížecí družiny a církevních hodnostářů. Podle franského vzoru jimi byli správce jeho rezidence (nádvorní župan, comes palatinus), správce finančních prostředků, stolník, číšník ad. Na jeho dvoře zřejmě fungovala dvorská kancelář k vedení písemné agendy. Funkci kancléře vykonávala vzhledem k vyžadované odborné způsobilosti církevní osoba.
Shrnutí kapitol
1. Vývoj veřejné správy do roku 1620: Popisuje počátky organizace státu od Velké Moravy přes formování českého státu, stavovské monarchie až k bitvě na Bílé hoře.
2. Počátky formování moderní veřejné správy (1620 – 1848): Zaměřuje se na období absolutismu, reformy Marie Terezie a Josefa II. a přechod k byrokratické státní správě.
3. Vývoj veřejné správy v období habsburské monarchie (1848 – 1918): Analýza modernizace správy po roce 1848, zavedení ministerstev a vývoj okresní a zemské politické správy.
4. Vývoj veřejné správy v meziválečném Československu (1918 – 1938): Zkoumá vznik samostatného státu, recepci právního řádu a úsilí o správní reformy v demokratickém zřízení.
5. Vývoj státní správy a územní samosprávy v druhé Česko-slovenské republice (1938 – 1939): Mapuje změny správy v krizovém období po mnichovském diktátu.
6. Vývoj státní správy v Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945): Popisuje podřízení státní správy nacistickým okupačním orgánům a Heydrichovu reformu.
7. Vývoj veřejné správy v osvobozeném Československu (1945 – 1948): Analyzuje obnovu správy po válce, roli národních výborů a přípravu na poválečné uspořádání.
8. Vývoj veřejné správy v socialistickém Československu (1948 – 1990): Popisuje centralizaci správy a systém národních výborů v socialistickém režimu.
9. Vývoj veřejné správa v letech 1990 - 2009: Shrnuje demokratické reformy po roce 1989, obnovu samosprávy a moderní organizaci státní správy.
10. Vývoj specializované správy: Podrobný pohled na vývoj finanční, sociální a vojenské správy napříč historickými etapami.
11. Vývoj správního soudnictví: Mapuje historický vývoj institucí zajišťujících ochranu před nezákonnými zásahy státní moci.
Klíčová slova
veřejná správa, státní správa, samospráva, právní dějiny, české země, Rakousko-Uhersko, národní výbory, státní správa, správní soudnictví, reformy, absolutismus, byrokracie, obecní zřízení, 1620-2009, československý stát
Häufig gestellte Fragen
Worum geht es in der Arbeit grundsätzlich?
Publikace podrobně mapuje historický vývoj veřejné správy na českém území od raně středověkých počátků až do roku 2009, se zaměřením na přeměnu správy v moderní byrokratický systém.
Co jsou ústřední témata práce?
Mezi hlavní témata patří organizace ústřední správy, proměny místní a zemské samosprávy, vliv politických režimů na státní aparát a vývoj specializovaných odvětví jako finance, sociální věci a vojenství.
Co je primárním cílem práce?
Cílem je poskytnout čtenářům ucelený přehled o organizaci veřejné správy, který jim umožní analyzovat současné problémy v širším historickém kontextu.
Jaká vědecká metoda je použita?
Práce využívá historicko-právní metodu, analýzu pramenů a komparaci správních struktur napříč různými historickými etapami.
Co je obsahem hlavní části knihy?
Hlavní část obsahuje chronologické zpracování vývoje správy od Velké Moravy, přes habsburskou monarchii, meziválečné Československo, protektorát, období socialismu až po současnou českou státní správu.
Která klíčová slova charakterizují tuto práci?
Klíčovými slovy jsou zejména veřejná správa, státní správa, samospráva, právní dějiny, reformy a národní výbory.
Jak se změnila role národních výborů v čase?
Národní výbory se po roce 1945 staly základním pilířem lidové správy, která postupně podléhala centralizaci, až byly v roce 1990 nahrazeny tradičním systémem obecní a krajské samosprávy.
Co znamenala "Heydrichova správní reforma"?
Jednalo se o proces v roce 1942, jehož cílem bylo úplné podřízení autonomní správy říšským německým orgánům, pohlcení správy a likvidace zbytků české národní autonomie.
- Citar trabajo
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor), Dr. Ilona Schelleová (Autor), 2011, Geschichte der tschechischen öffentlichen Verwaltung, Múnich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/164210
