Die vorgelegte Publikation „Grundzüge des tschechischen Verfassungsrechts“ ist sowohl für die Hörer der Fachschulen, der Fachoberschulen und der Hochschulen bestimmt, wo Recht in einem bestimmten Umfang unterrichtet wird, als auch für die Lehrer der Rechtsdisziplinen auf diesen Schulen. Sie stellt auch eine geeignete Quelle für die Angestellten in der öffentlichen Verwaltung und weiter für alle dar, die ein tieferes Interesse für die Problematik des Verfassungsrechts der Tschechischen Republik haben. Die Absicht der Autoren liegt in der Ergänzung einer gewissen Lücke zwischen den für die Fachschulen und Fachoberschulen bestimmten Lehrtexten und den fundamentalen Lehrbüchern von renommierten Autoren (J. Filip, K. Klíma, V. Pavlíček usw.).
Die Publikation will zu einem komplexen Verständnis eines schwierigen Systems der Vorschriften des Verfassungsrechts der Tschechischen Republik bei den Lesern beitragen; die Leser sollten dann diese Vorschriften richtig auslegen und in einem für ihre Praxis erforderlichen Maße verwirklichen.
Die Publikation gliedert sich in vierzehn Kapitel ein, welche alle Grundinstitute des Verfassungsrechts der Tschechischen Republik betreffen.
Bei der Bearbeitung dieser Publikation haben sich die Autoren kein Ziel gesetzt, die Problematik des tschechischen Verfassungsrechts in ihrer ganzen theoretischen und praktischen Tiefe zu erschöpfen und zu beschreiben, sondern einen relativ breiten Umfang von Informationen in einer relativ verständlichen Form zu präsentieren. Aus diesem Grunde und unter Berücksichtigung des geplanten Umfanges des Buches konnten die Autoren gewisse Vereinfachungen nicht vermeiden.
Was die Methode der Publikationsbearbeitung betrifft, wurde die Methode der Kombination eines Erläuterungsexkurses und des authentischen Rechtstextes gewählt. Beim Studium des veröffentlichten Textes empfehlen die Autoren zugleich mit den geltenden verfassungsrechtlichen Vorschriften zu arbeiten.
Diese Publikation geht von der dritten Auflage des Buches aus: Schelle, K. – Man, Vl.: Základy ústavního práva. Ostrava, KEY Publishing, 3. Aufl. 2010. 238 S. (ISBN 978-80-7418-068-2).
Obsah
1. Moderní stát a ústava
1.1 Vznik a historický vývoj moderního státu a jeho ústavy
1.2 Druhy ústav
1.3 Funkce, obsah a forma ústavy
2. Stručný ústavní vývoj na území České republiky
2.1 Etapy ústavního vývoje od roku 1848
2.2 Ústavní vývoj od roku 1848 do roku 1918 v rámci habsburské monarchie
2.3 Ústavní vývoj v letech 1918 až 1992 v rámci československé státnosti
2.3.1 Ústavní vývoj v rámci Československa v letech 1918 až 1948
2.3.2 Ústavní vývoj v letech 1948 až 1992
3. Úvod do ústavního práva České republiky
3.1 Vymezení pojmu ústavního práva
3.2 Vztah ústavního práva k jiným právním odvětvím
3.3 Prameny ústavního práva
3.4 Ústavněprávní vztahy
3.5 Subjekty ústavního práva
3.6 Ústavněprávní skutečnosti
4. Ústava České republiky. Ústavní pořádek
4.1 Přijetí a koncepce Ústavy České republiky
4.2 Ústavní pořádek (ústava České republiky)
4.3 Funkce ústavního pořádku
4.4 Obsah ústavního pořádku
4.5 Forma ústavního pořádku
4.6 Vnější forma Ústavy České republiky
4.7 Interpretace a aplikace ústavních předpisů
5. Ústavní základy České republiky
5.1 Ústavní charakteristika českého státu
5.2 Území ČR
5.3 Unitární forma územní organizace ČR
5.4 Státní občanství ČR
5.5 Hlavní město ČR
5.6 Státní symboly ČR
5.7 Další formy symbolizující ČR
5.8 Ústavní základy zahraniční politiky a bezpečnosti ČR
6. Moc zákonodárná
6.1 Základní východiska úpravy moci zákonodárné
6.2 Základní charakteristika Parlamentu
6.3 Vnitřní organizace Poslanecké sněmovny a Senátu
6.4 Působnost a pravomoc Parlamentu
6.5 Zákonodárný proces
6.6 Postavení člena Parlamentu
6.7 Rozpuštění Poslanecké sněmovny
7. Moc výkonná
7.1 Základní východiska ústavní úpravy moci výkonné
7.2 Prezident republiky
7.3 Vláda
7.4 Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
7.5 Státní zastupitelství
7.6 Ochrana ústavních činitelů a sídelních objektů (exkurs)
8. Moc soudní
8.1 Základní východiska ústavní úpravy moci soudní
8.2 Ústavní principy soudnictví
8.3 Ústavní soud
8.4 Soudy (obecné)
8.5 Soudy v trestním řízení (exkurs)
9. Nejvyšší kontrolní úřad
10. Česká národní banka
11. Územní samospráva
11.1 Základní východiska ústavní úpravy územní samosprávy
11.2 Obec
11.3 Samospráva obce
11.4 Přenesená působnost obce (exkurs)
11.5 Orgány obce
11.6 Vyšší územní samosprávné celky (kraje)
11.7 Hlavní město Praha
12. Základní práva a svobody
12.1 Vymezení některých základních pojmů
12.2 Základní práva a svobody v Ústavě České republiky
12.3 Listina základních práv a svobod
13. Specifické orgány ochrany základních práv a svobod
13.1 Veřejný ochránce práv
13.2 Úřad pro ochranu osobních údajů
14. Zajišťování bezpečnosti České republiky
14.1 Základy ústavní úpravy zajišťování bezpečnosti ČR
14.1.1 Vymezení pojmu bezpečnost ČR
14.1.2 Vymezení některých dalších základních pojmů
14.1.3 Stručný vývoj právní úpravy zajišťování bezpečnosti ČR
14.1.4 Prameny právní úpravy zajišťování bezpečnosti ČR
14.2 Krizové stavy
14.2.1 Vymezení pojmu krizová situace a pojmu krizové stavy
14.2.2 Systém krizových stavů
14.2.3 Stav nebezpečí
14.2.4 Nouzový stav
14.2.5 Stav ohrožení státu
Cíle a témata publikace
Hlavním cílem této publikace je poskytnout čtenářům komplexní vhled do složitého systému norem českého ústavního práva a umožnit jim jejich správnou interpretaci a aplikaci v praxi. Práce se zaměřuje na základní ústavní instituty, přičemž autoři volí kombinaci výkladového exkurzu a autentického znění právních předpisů, aby zajistili srozumitelnost i odbornou hloubku.
- Historický vývoj ústavnosti na území ČR
- Struktura a funkce ústavního pořádku České republiky
- Organizace a pravomoci nejvyšších státních orgánů (Parlament, prezident, vláda, soudy)
- Systém územní samosprávy a fungování obcí a krajů
- Ochrana základních práv a svobod a specifické kontrolní orgány
- Ústavní rámec pro zajištění bezpečnosti ČR a krizové stavy
Auszug aus dem Buch
1.1 VZNIK A HISTORICKÝ VÝVOJ MODERNÍHO STÁTU A JEHO ÚSTAVY
Moderním státem rozumíme současnou formu územní organizace života společnosti vyznačující se znaky, které žádná jiná organizace ve společnosti nemá. Jeho rysy jsou jen zčásti společné s rysy jiných historických typů státu jako byly otrokářský nebo feudální stát. Moderní stát je produktem vývoje kapitalismu a tržního hospodářství posledních pěti století. Významně na něj přitom působily politické a právní teorie od antiky po současnost. V důsledku vývojových změn lze současný moderní stát označovat reprezentační, ústavní, právní, světský, daňový, svrchovaný, stát základních práv apod.
Vznik psané ústavy jako zvláštního právního aktu nejvyšší právní síly je spjat se vznikem moderního státu a je jedním z jeho vnějších projevů. Proto se za první psané ústavy označují psané dokumenty, které se objevily ve státech, v nichž se znaky moderního státu začaly nejdříve v Evropě projevovat.
První zárodečné formy psané ústavy (Švédsko, Dánsko atd.) v 17. století byly jen soupisem organizačních pravidel. Rozhodující role v nich byla připisována panovníkovi a státu, kdežto jedinec byl jen poddaným. Některé z jejich myšlenek (např. změna ústavy pouze lidem) se staly později součástí ústavní teorie i praxe v moderních státech.
Shrnutí kapitol
1. Moderní stát a ústava: Tato kapitola definuje moderní stát jako produkt tržního hospodářství a představuje vývoj psaných ústav jako základního právního dokumentu moderního státu.
2. Stručný ústavní vývoj na území České republiky: Kapitola mapuje historické etapy ústavního vývoje od roku 1848, přes habsburskou monarchii a československou státnost až po vznik samostatné České republiky v roce 1993.
3. Úvod do ústavního práva České republiky: Definuje ústavní právo jako základní odvětví českého právního řádu, popisuje jeho předmět, vztahy k jiným odvětvím a definuje subjekty a skutečnosti ústavního práva.
4. Ústava České republiky. Ústavní pořádek: Tato část vysvětluje koncept ústavního pořádku jako neuzavřeného souboru právních předpisů nejvyšší síly a rozebírá strukturu a vnější formu Ústavy ČR.
5. Ústavní základy České republiky: Kapitola charakterizuje český stát jako republiku, svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát a vymezuje základy jeho území, státní symboly a principy zahraniční politiky.
6. Moc zákonodárná: Popisuje postavení a fungování Parlamentu ČR, organizaci obou komor a zákonodárný proces včetně imunity a postavení poslanců a senátorů.
7. Moc výkonná: Tato kapitola rozebírá pravomoci prezidenta republiky a vlády, jejich vzájemné vztahy a fungování ministerstev a státního zastupitelství.
8. Moc soudní: Kapitola vysvětluje principy soudnictví a organizaci soustavy soudů, včetně postavení a role Ústavního soudu a obecných soudů v ČR.
9. Nejvyšší kontrolní úřad: Popisuje postavení a kontrolní kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu jako nezávislého orgánu pro hospodaření se státním majetkem.
10. Česká národní banka: Kapitola se věnuje postavení ČNB jako ústřední banky, její nezávislosti a jejímu poslání péče o cenovou stabilitu.
11. Územní samospráva: Popisuje systém územní samosprávy rozdělený na obce a kraje, jejich orgány a rozsah samostatné a přenesené působnosti.
12. Základní práva a svobody: Tato část analyzuje Listinu základních práv a svobod, definuje subjekty základních práv a konkretizuje jednotlivé skupiny práv (lidská, politická, hospodářská atd.).
13. Specifické orgány ochrany základních práv a svobod: Kapitola představuje instituce, jako je Veřejný ochránce práv a Úřad pro ochranu osobních údajů, a jejich roli při ochraně práv.
14. Zajišťování bezpečnosti České republiky: Poslední kapitola definuje pojmy krizových situací a krizových stavů a popisuje pravomoci státních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu.
Klíčová slova
Ústavní právo, Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, Parlament, prezident republiky, vláda, soudní moc, územní samospráva, obec, kraj, základní práva, právní stát, krizové stavy, legislativní proces, suverenita.
Často kladené otázky
O čem je tato publikace v zásadě?
Publikace poskytuje přehled a základní výklad českého ústavního práva a systému ústavních institucí České republiky, a to formou kombinace teoretického výkladu a autentického znění právních textů.
Jaká jsou hlavní témata publikace?
K hlavním tématům patří organizace moci zákonodárné, výkonné a soudní, ústavní základy českého státu, územní samospráva a systém ochrany základních práv a svobod.
Jaké je primární cílové publikum práce?
Publikace je určena zejména studentům odborných škol a univerzit, učitelům právních disciplín a také pracovníkům veřejné správy, kteří potřebují hlubší orientaci v ústavněprávní problematice.
Jakou metodologii autoři při psaní knihy zvolili?
Autoři využili metodu kombinace stručného výkladového exkurzu a studia autentických právních textů, aby zajistili komplexní pochopení systému norem ústavního práva.
Co pokrývá hlavní část knihy?
Hlavní část knihy obsahuje podrobný rozbor jednotlivých institutů ústavního práva, od organizace Parlamentu a vlády až po detailní popis systému krizových stavů a zajišťování bezpečnosti státu.
Které klíčové pojmy definují tuto práci?
Práci definují pojmy jako ústavní pořádek, právní stát, dělba moci, samospráva, lidská práva a krizové stavy.
Jakým způsobem řeší kniha otázku kontinuity českého práva?
Kniha vysvětluje kontinuitu a diskontinuitu ústavního vývoje po roce 1989, zejména proces transformace právního řádu ČSFR do podoby samostatného českého právního systému.
Jak jsou v publikaci definovány krizové stavy?
Krizové stavy jsou definovány na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb. jako právní kategorie sloužící k obnovení normálního ústavního stavu, a to v rozsahu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
- Citation du texte
- Univ.-Doz. Karel Schelle (Auteur), JUDr. RNDr. Vlastislav Man (Auteur), 2011, Grundzüge des tschechischen Verfassungsrechts, Munich, GRIN Verlag, https://www.grin.com/document/167917
