Jacques Derrida - dekonstrukce a „Síla zákona 'Mystický základ autority' “

Inhalt

Obsah

Úvod

1 Jacques Derrida
1.1 Stručný životopis
1.2 Filosofické začátky
1.3 Dekonstrukce
1.3.1 Kritika Derridy a dekonstrukce

2 Síla zákona
2.1 Původní stať a přednáška
2.2 Rozbor přednášky
2.2.1 Problém jazyka
2.2.2 „Mystický základ autority“
2.2.3 Dekonstrukce a spravedlnost
2.2.4 Právo a spravedlnost
2.2.5 Tři aporie
2.3 Místo závěru

Použitá literatura:

Úvod

Hlavním tématem této práce je rozbor přednášky Jacquese Derridy na téma „Dekonstrukce a možnost spravedlnosti“. Pro lepší srozumitelnost a pochopení jak Derridy tak dekonstrukce i konkrétní přednášky je práce rozdělena do několika kapitol.

V té první je velmi stručně nastíněn Derridův původ a zmíněny nejvýznamnější události v jeho životě a kariéře. Dále pak jeho hlavní filosofická inspirace a činnost před představením konceptu dekonstrukce. Následuje pokus o vymezení pojmu „dekonstrukce“, včetně její možné aplikace v různých oborech, jakož i tradičních způsobů „dekonstuování“ a popis rozšíření a vlivu dekonstrukce nejen ve filosofii. V poslední podkapitole této části je pak zmíněna i kritika dekonstrukce a Derridy samotného.

V oddíle nazvaném „Síla zákona“ se nejprve snažím popsat situaci a příležitost za které Derrida tuto svoji řeč přednesl. Následně se zaměřuji na projev samotný a pokouším se o jeho rozbor a vypíchnutí hlavních myšlenek.

1 Jacques Derrida

1.1 Stručný životopis

Jacques Derrida se narodil roku 1930 v židovské rodině v Alžírsku. Během svého dětství byl dvakrát vyloučen ze školy pro svůj židovský původ, což podle některých ovlivnilo jeho budoucí filosofické zaměření i práce. Od roku 1952 studoval Derrida na elitní „École Normale Superieure”^[1] (kam se dostal na třetí pokus) mimo jiné pod vedením Michela Foucaulta nebo Louise Althussera. Později zde sám dlouhá léta učil a přednášel. Dalšími místy kde působil, byly například Sorbonne i řada amerických univerzit včetně Harvardu. Derrida založil i svou vlastní školu „International College of Philosophy“.

Derrida byl jedním z nejznámějších a jedním z nejplodnějších filosofů dvacátého století. Za svou kariéru dostal řadu čestných doktorátů na prestižních univerzitách. Především v osmdesátých letech se Derrida stává velmi aktivní i v politice. Zajímavostí je, že byl v roce 1981 zatčen v Československu když opouštěl pražskou konferenci, která nebyla vládou povolena. Derrida čelil obvinění z výroby a pašování drog, ale nakonec byl - po intervenci francouzského prezidenta Mitterranda – propuštěn na nový rok 1982.

Jacques Derrida zemřel 8 října 2004 ve věku 74 let.

1.2 Filosofické začátky

Derridovi první filosofické práce byly převážně fenomenologické a svět v nich byl často viděn Husserlovýma očima. Dalšími, kdo výrazněji ovlivnili jeho práce byly Nietzsche, Saussure, Levinas, Freud a především Heidegger. (Samo slovo „déconstruction“ bylo výsledkem snahy přeložit a uzpůsobit pro své potřeby Heideggerův termín „Destruktion“ a „Abbau“ pomocí slova z francouzského jazyka.) Určitě je ještě třeba zmínit Sokrata jehož styl filosofického zkoumání, které bere otázku jako nejupřímnější a nejobtížnější formu myšlení, Derrida neustále využíval.

Zlomem v Derridově kariéře byl rok 1966, kdy se na konferenci na „John Hopkins University“ v Baltimore distancoval od různých filosofických směrů a tradic, které ho předcházeli na francouzské intelektuální scéně (fenomenologie, existencialismus), prohlásil, že i strukturalismus je ve Francii už pasé a představil svou nejslavnější, avšak také nejhůře chápanou strategii nebo koncept – dekonstrukci. Ta bude podrobněji rozebrána v následující kapitole.

[...]

^[1] Jména zahraničních institucí jsou v této práci ponechána v originále.